Stát plánuje rozpočet 2026 s deficitem 286 miliard. Nejvíce peněz půjde na důchody, obranu a energetickou soběstačnost

Ministerstvo financí v neděli večer poslalo vládě k projednání návrh státního rozpočtu na rok 2026. Podle předloženého dokumentu mají být celkové výdaje státu 2380,3 miliardy korun, příjmy 2094,3 miliardy. Výsledkem je schodek 286 miliard korun. Pokud by se nezapočítaly mimořádné výdaje na obranu a jadernou energetiku v objemu 49 miliard, deficit by byl nižší – 237 miliard korun, což by znamenalo meziroční zlepšení o čtyři miliardy proti letošnímu schválenému rozpočtu.

„Tento návrh bych nazval rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost podle dvou hlavních vládních priorit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdůraznil, že kabinet přitom snižuje strukturální deficit o půl procentního bodu na 1,75 % HDP a že rozpočet obsahuje rekordní objem národních investic i zvýšené prostředky na vědu a výzkum.

Největší položky: sociální výdaje a důchody

Stejně jako v minulých letech zůstávají největší kapitolou rozpočtu sociální výdaje – v roce 2026 na ně půjde 949,3 miliardy korun, tedy téměř 40 % všech výdajů. Z toho 739,6 miliardy je určeno na důchody, což představuje meziroční nárůst o 22,4 miliardy.

Největšími kapitolami zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (990,6 miliardy, +21,9 miliardy kvůli mandatorním výdajům), Ministerstvo školství (276,5 miliardy, meziročně o 14,4 miliardy méně – hlavně kvůli převedení platů nepedagogických pracovníků na obce), Ministerstvo obrany (175,8 miliardy, +21,4 miliardy) a Ministerstvo vnitra (119,7 miliardy, +11,9 miliardy).

Obrana: 2,35 % HDP a peníze mimo fiskální pravidla

Významnou roli v rozpočtu hraje obrana. Výdaje na bezpečnost státu mají v roce 2026 dosáhnout 206,5 miliardy korun, což odpovídá 2,35 % HDP. Česko tak nejen plní závazek vůči NATO na 2 % HDP, ale přidává i 30,7 miliardy korun navíc. Tyto prostředky mají výjimku z fiskálních pravidel a vláda je obhajuje jako investici do bezpečnosti v době rostoucí mezinárodní nestability.

Výdaje na obranu přitom nepůjdou pouze do kapitoly ministerstva obrany, ale i do dalších rezortů – například dopravy, vnitra, zahraničí, Správy státních hmotných rezerv nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Dukovany a energetická soběstačnost

Další mimořádnou položkou je 18,3 miliardy korun, které mají být určeny jako státní půjčka na přípravné práce k výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Tyto prostředky budou čerpány jen v případě, že Evropská komise v roce 2026 schválí notifikaci státní podpory. Pokud Brusel souhlas nedá, částka se nevyplatí a deficit by se o ni snížil.

Investice a platy

Na investice má jít z národních zdrojů rekordních 174,4 miliardy korun, tedy o 20,4 miliardy více než letos. Po připočtení evropských peněz bude investiční aktivita státu činit 248 miliard korun, což je jen o dvě miliardy méně než letos.

Na platy je vyčleněno 279,5 miliardy korun, meziročně o 4,5 % více. Rozpočet počítá s garantovanými platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy, vyššími platy pro bezpečnostní sbory i pro vojáky z povolání.

Věda, výzkum a neziskové organizace

Výdaje na vědu, výzkum a inovace mají dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje 0,6 % HDP. Národní prostředky se navýší na 43,5 miliardy, zahraniční zdroje na 9,6 miliardy. Peníze půjdou jak na základní výzkum (např. Akademie věd), tak na aplikovaný výzkum.

Rozpočet také počítá s neinvestičními transfery neziskovým organizacím ve výši 26,4 miliardy korun – od sociálních služeb přes spolky dobrovolných hasičů až po organizace pracující s lidmi se závislostmi. Investiční transfery neziskovkám mají dosáhnout 0,8 miliardy, což je meziročně o čtvrtinu více.

Příjmy: vyšší pojistné, méně od firem

Celkové příjmy rozpočtu mají být 2094,3 miliardy korun, bez peněz z EU 1967,3 miliardy. Největší položkou je pojistné na sociální zabezpečení ve výši 864,3 miliardy, což je meziročně o téměř 55 miliard více.

Naopak klesnout má inkaso daně z příjmu právnických osob – zhruba o 22,8 miliardy. Výběr daně z příjmu fyzických osob má naopak stoupnout o 7,9 miliardy, výběr DPH o 1,4 miliardy a spotřebních daní o 8,7 miliardy.

Změna nastane u výnosů z emisních povolenek, které od roku 2026 nebudou příjmem státního rozpočtu, ale půjdou přímo do Státního fondu životního prostředí. To se projeví i v poklesu nedaňových příjmů a příjmů z EU, které mají být celkem 126,1 miliardy – o 27,5 miliardy méně než letos.

Politické projednávání a volby

Návrh rozpočtu teď čeká politická debata ve vládě. Kabinet ho musí schválit a do konce září předložit Poslanecké sněmovně. Letos ale bude situace výjimečná – vzhledem k parlamentním volbám, které se konají 3. a 4. října, bude o návrhu rozhodovat až nově zvolená Sněmovna.

Podle ministra Stanjury je rozpočet důkazem, že vláda pokračuje v konsolidaci veřejných financí. Odkázal přitom na jarní prognózu Evropské komise, podle níž je Česko osmou nejlepší zemí EU z hlediska strukturálního salda, před Německem, Francií i zbytkem Visegrádu.