Stanjura rozdává miliardy fakultním nemocnicím a mění financování zdravotnictví

Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury rozdělilo mezi čtyři velké fakultní nemocnice částku 4,4 miliardy korun. Nový systém krátkodobých zápůjček má podle Stanjury pomoci zdravotnickým zařízením zvládnout klíčové investice a zajistit plynulý provoz i v době, kdy čelí mimořádným nákladům.

Na první pohled jde o vítanou injekci do podfinancovaného zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem peněz a složitým systémem dotací. Jenže otázkou zůstává, zda zápůjčky skutečně přinesou stabilitu, nebo spíše otevřou dveře k dalšímu zadlužování.

„Fakultní nemocnice, které realizují náročné investiční akce, se mohou při souběhu mimořádně vysokých plateb, například za stavební práce, dostat do potíží s likviditou. Proto Ministerstvo financí poskytuje krátkodobý zápůjčkový nástroj, aby nemocnice měly jistotu financí na běžný provoz,“ vysvětluje ministr financí Zbyněk Stanjura ve dnešní zprávě Ministerstva financí.

Podle něj nejde jen o technické opatření, ale o nový přístup ke státním zdravotnickým zařízením. „Vedle dotací nabízíme možnost čerpat krátkodobé úvěrové zdroje za výhodných podmínek. To je systémové řešení, které umožní nemocnicím plánovat a realizovat klíčové investice bez závislosti na dotačních výzvách,“ dodává ministr.

Resort financí zveřejněnou zprávou  v podstatě připouští, že dosavadní model, založený na politickém rozhodování o dotacích, je nepružný a často brzdí zásadní investice. Jenže zároveň zavádí mechanismus, který připomíná bankovní úvěry, i když za zvýhodněných podmínek.

Čtyři nemocnice, miliardové částky

Největší podíl získá Fakultní nemocnice Brno, která obdrží 1,5 miliardy korun. Peníze jsou součástí rozsáhlého investičního plánu, jehož cílem je posílení kapacit i modernizace zázemí. Vedení nemocnice dlouhodobě upozorňuje, že bez podpory státu by se některé projekty nemohly rozběhnout.

Fakultní nemocnice Olomouc dostane 1 miliardu korun. Finance půjdou na výstavbu nového pavilonu pro porodnicko-gynekologickou a novorozeneckou péči, která se v Olomouci dlouhodobě potýká s nedostatečnými prostory.

Fakultní nemocnice Ostrava rovněž využije miliardu korun. Investovat ji chce do výstavby moderního onkologického centra a přístavby centrálního komplementu s novými operačními sály. Ostravská nemocnice přitom opakovaně upozorňovala na kritický stav svého zázemí.

Fakultní nemocnice Bulovka obdrží 900 milionů korun. Peníze mají posloužit k financování rozsáhlých investičních akcí, které mají nemocnici, dlouhodobě považovanou za „popelku“ pražského zdravotnictví, dostat na úroveň ostatních fakultních zařízení.

Jak systém zápůjček funguje

Nemocnice dostávají finance v jednorázové tranši. Úročení se odvíjí od repo sazby České národní banky, zvýšené o 0,30 procentního bodu ročně. Výhodou pro nemocnice je, že hradí úroky pouze z prostředků, které reálně nevyužívají. Oproti běžným komerčním úvěrům jde tedy o výrazně levnější variantu.

Ministerstvo financí také zdůrazňuje, že nad čerpáním zápůjček bude mít přísnou kontrolu. Každý krok má podléhat dohledu resortu, aby se předešlo neefektivnímu nebo dokonce nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky.

Nový model, nebo cesta k dluhům?

Zápůjčky ale zároveň vyvolávají otázky. Pokud stát přiznává, že nemocnice nemají dostatek prostředků a musejí si půjčovat, byť přímo ze státní pokladny, není to spíše důkaz nefunkčnosti současného systému financování zdravotnictví?

Opozice už naznačuje, že Stanjura tímto krokem jen odsouvá problém do budoucna. Krátkodobé zápůjčky mohou podle kritiků přerůst v mechanismus, který nemocnice postupně zadluží a dostane je do ještě složitější situace.

Ministerstvo financí tvrdí, že k tomu nedojde. Zápůjčky mají podle něj sloužit pouze k překlenutí období, kdy nemocnice musí hradit mimořádné výdaje, a nemají se stát pravidelným zdrojem financování. Jenže podobné uklidňující věty slyšela veřejnost už mnohokrát, a realita nakonec bývá jiná.

Konec čekání na dotace?

Státní zdravotnictví trápí dlouhodobě stejný problém – dotační mechanismy jsou složité, zdlouhavé a nemocnice na ně často čekají měsíce i roky. Nový model, kdy mohou zařízení čerpat prostředky přímo ze státní pokladny, je bezpochyby rychlejší a flexibilnější.

Jak vyplývá ze zprávy zveřejněné dnes Ministerstvem financí, pokud se systém osvědčí, ministerstvo v podstatě nevylučuje, že jej nabídne i dalším zdravotnickým příspěvkovým organizacím. Pro pacienty by to mohlo znamenat rychlejší modernizaci nemocnic, nové pavilony, lepší vybavení i kvalitnější zdravotní péči.

Otázkou ale zůstává, zda je správné, aby stát místo stabilního financování nabízel nemocnicím půjčky, byť zvýhodněné. Veřejnost má právo se ptát, proč nemocnice, které jsou v majetku státu, nedostávají rovnou prostředky na investice, ale musí si je de facto půjčovat.

Zbyněk Stanjura prezentuje zápůjčky jako moderní a systémové řešení. Je však jasné, že tento model není zázračným lékem na všechny problémy českého zdravotnictví. Může nemocnicím pomoci překlenout těžké období, ale zároveň otevírá řadu otázek o dlouhodobé udržitelnosti financování zdravotní péče.

Fakultní nemocnice sice dostanou miliardy, ale skutečná výzva stojí před celým zdravotnickým systémem: jak zajistit stabilní a předvídatelné financování bez toho, aby se nemocnice staly dlužníky státu.