Financial Times bijí na poplach: Babišův návrat k moci může rozložit Evropu a posílit Putina

Pokud se Andreji Babišovi podaří po říjnových volbách znovu převzít moc, nebude to podle deníku Financial Times (FT) jen česká událost. Britský list včera varoval, že takový obrat by měl dalekosáhlé důsledky pro Evropskou unii i Severoatlantickou alianci. Návrat šéfa hnutí ANO by podle FT znamenal potvrzení euroskeptické a antiimigrační politiky a mohl by vážně oslabit evropskou jednotu v době, kdy je zásadní udržet pevnou linii proti Rusku.

Financial Times upozorňují, že Babiš by se mohl stát hnací silou oživení visegrádské čtyřky – regionálního uskupení Polska, Slovenska, Maďarska a Česka. Projekt, který se ocitl v útlumu kvůli ruské agresi na Ukrajinu a neshodám ohledně Moskvy, by mohl dostat nový impuls. Podle britského listu by však šlo spíše o návrat k euroskeptickému bloku, který by oslaboval společný evropský hlas.

Maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico už delší dobu vystupují proti posilování vojenské podpory Ukrajině. Pokud by se k nim přidal i český premiér Babiš, mohla by se střední Evropa ocitnout v otevřeném rozporu s politikou Bruselu i s linií NATO.

Kritici: dobrá zpráva pro Putina

List připomíná, že mnoho kritiků vidí v Babišově případném vítězství posílení vlivu Vladimira Putina. Hnutí ANO se totiž v Evropském parlamentu připojilo k nové frakci, kterou založilo společně s francouzským Národním sdružením Marine Le Penové a rakouskou FPÖ. Obě tato uskupení mají za sebou dlouhou historii sympatií k Moskvě a jejich spojenectví s českým expremiérem budí v Evropě značnou nedůvěru.

Babiš sice tvrdí, že se s ruským prezidentem nikdy nesetkal, a ruskou invazi označuje za „velkou chybu“, zároveň však opakuje, že hrozba z Moskvy je podle něj přeceňována. „Putina se vážně nebojím, protože jsme už silní,“ cituje FT jeho slova. Takové výroky ale vyvolávají otázky, zda by se Česká republika pod jeho vedením skutečně stavěla na stranu spojenců, nebo zda by spíše rozklížila jednotný blok.

Český „Trump“ s vlastními hranicemi

Britský deník vykresluje Babiše jako českého Donalda Trumpa. Oba se prezentovali jako podnikatelé, kteří se postavili proti politickému establishmentu, oba si postupně osvojili stále radikálnější rétoriku a oba se vymezují proti migraci i proti „diktátu Bruselu“.

Babiš sice odmítá, že by chtěl Trumpa slepě následovat, jeho politický styl ale nese nápadné paralely. „Pokud mi Trump řekne, že mám skočit z okna, tak neskočím,“ prohlásil v rozhovoru s FT, když dostal otázku na Trumpův požadavek, aby země NATO vydávaly pět procent HDP na zbrojení.

I přesto list upozorňuje, že Babišova kritika „příliš vysokých“ vojenských výdajů může ohrozit dosavadní snahu EU a NATO držet jednotný kurs. Na rozdíl od premiéra Petra Fialy a prezidenta Petra Pavla, kteří prosazují jasně prozápadní a proobrannou politiku, by Babiš mohl vnášet do aliance pochybnosti a vnitřní spory.

Agrofert jako nikdy nekončící stín

Financial Times se věnují také Babišovým podnikatelským aktivitám a neutuchajícímu sporu o koncern Agrofert. Střet zájmů, který opakovaně kritizuje Evropská komise, se podle deníku stal symbolem jeho politické dráhy. Přestože audity EU odhalily nesrovnalosti v čerpání dotací, Babiš jakoukoli vinu odmítá a proti Bruselu vede permanentní slovní válku. Kritiku dotací označil za „výmysly Bruselu a všech tamních neokomunistických pirátů“.

Právě tato rétorika podle FT ukazuje, že jeho vztah k evropským institucím není založen na hledání spolupráce, ale na neustálém konfliktu. V případě návratu do čela vlády by se tak Česko mohlo stát problematickým hráčem, který komplikuje evropské kompromisy místo toho, aby je pomáhal utvářet.

Součást širší vlny

Babišovo směřování podle FT zapadá do širšího evropského trendu. V mnoha zemích Unie posilují populistické a krajně pravicové strany: Le Penová ve Francii, Alternativa pro Německo (AfD), španělské Vox nebo nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Společným jmenovatelem těchto uskupení je odpor k Bruselu, tvrdá protiimigrační linie a vlažný postoj k ruské agresi.

Pokud by se Česká republika pod vedením Babiše přidala k této vlně, znamenalo by to výrazné oslabení dosavadního proevropského konsenzu, na němž Praha stavěla svou politiku za vlády Petra Fialy.

Evropa na křižovatce

Financial Times shrnují, že Babišův návrat by byl nejen vnitropolitickým zlomem, ale také evropskou událostí, která by mohla změnit poměr sil v celé Unii. Česká republika by se mohla připojit k táboru zemí, jež brzdí integraci a zpochybňují solidaritu se spojenci.

Zatímco dosavadní „pražský tandem“ Fiala–Pavel posiloval jednotu NATO a EU, Babiš by mohl tento konsensus podkopat a přesměrovat českou politiku k izolovanějšímu a konfliktnějšímu kurzu. V době, kdy Evropa čelí hrozbě z Ruska, tlaku migrace i energetické nejistotě, jde podle britského listu o scénář, který by mohl oslabit celý Západ.

Financial Times o návratu Andreje Babiše:

• Hrozí oslabení evropské jednoty – Babiš bagatelizuje ruskou hrozbu a odmítá navyšování vojenské podpory Ukrajině.
• Oživení visegrádské čtyřky – návrat k euroskeptickému bloku s Orbánem a Ficem.
• Spojenectví s krajní pravicí – ANO se v EP spojilo s Le Penovou a rakouskými Svobodnými, kteří mají dlouhou proruskou historii.
• Český „Trump“ – podobná rétorika, ale odmítá slepé následování, například v otázce výdajů na obranu.
• Agrofert jako stálý stín – kritika Bruselu a odmítání vrácení dotací symbolizuje jeho konflikt s EU.
• Součást širší vlny populismu – návrat ANO by Česko zařadil po bok Le Penové, AfD či Vox.