ANO dál dominuje, SPOLU ztrácí. Přesuny voličů odhalují nečekané trendy před říjnovými volbami
Volební model Kantar (Dotazování probíhalo ve dnech 1. 9. až 19. 9. 2025). Kombinace telefonického dotazování (CATI) a internetového dotazování (CAWI) v poměru 70:30, 1042 respondentů. Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %. Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 p. b. (strana s nízkým ziskem) až ±3,4 p. b. (strana s vysokým ziskem). Zdroj: Kantar CZ
Pokud by se sněmovní volby konaly už v září, nejsilnější stranou by zůstalo hnutí ANO. Podle aktuálního volebního modelu agentury Kantar by jej podpořilo 33 procent voličů, tedy stejný podíl jako v srpnu. Výsledky dnes zveřejnila Česká televize.
Druhé místo drží koalice SPOLU, která však ztratila půl procentního bodu a aktuálně by získala 19,5 procenta hlasů. Naopak hnutí STAN posílilo na 13 procent. O čtvrté místo by se dělily SPD a Piráti – oba subjekty mají v modelu shodně 9,5 procenta. Do sněmovny by se dostala také levicově-populistická formace Stačilo! a hnutí Motoristé, každé se ziskem 6 procent.
Přesuny mezi tábory: zklamaní voliči SPOLU a nevoličů táhnou k Babišovi
Analytici Kantaru upozorňují na výrazné změny v elektorátu oproti volbám před čtyřmi lety. „Za zmínku stojí například přesun voličů od SPOLU ke Starostům nebo fakt, jak se rozmístili voliči SOCDEM – pouze malá část z nich podpoří uskupení Stačilo!, výrazně více si vybralo hnutí ANO a podstatná část z nich k volbám nepřijde. Je také patrná silná mobilizace bývalých nevoličů směrem k ANO, solidně si v tomto směru vede také STAN,“ uvedla agentura.
Ochota lidí jít hlasovat aktuálně dosahuje 84 procent, což je nadprůměr v porovnání s předchozími měřeními. Kantar ale upozorňuje, že jde pouze o deklaraci respondentů, nikoli o přesný odhad volební účasti.
Sporná čísla, různé agentury
Zatímco Kantar připisuje ANO 33 procent, jiné výzkumy vykreslují mírně odlišný obrázek. STEM a STEM/MARK přisuzují Babišově straně 28, respektive 27,5 procenta hlasů. Přesto i tyto odhady potvrzují náskok opozičního hnutí před vládní koalicí SPOLU.
Ztráty koalice SPOLU a posilování STAN mohou být signálem hlubšího štěpení vládního tábora, zatímco ANO těží z mobilizace dříve apatických voličů. Rostoucí podporu zaznamenává i hnutí Stačilo!, které podle jiných agentur může dosáhnout až devíti procent, zatímco Motoristé se pohybují na hranici pěti procent.
Hra o každý hlas před říjnem
Sněmovní volby 3. a 4. října budou podle všeho soubojem, v němž se rozhodne nejen o síle opozice, ale i o stabilitě vládního bloku. Trendy z průzkumů naznačují, že ANO drží pevné vedení, zatímco SPOLU se potýká s odlivem části svých příznivců ke STAN a na levici sílí Stačilo!.
Závěr Kantaru je proto pro současnou vládu varující: bez výraznější mobilizace vlastních voličů může kabinet Petra Fialy čelit ještě hlubší erozi podpory.
Rozpor mezi průzkumy může zamíchat kartami
Obraz, který nabízí Kantar, však není jediný. Včerejší průzkumy STEM a STEM/MARK ukazují, že ANO se pohybuje pod hranicí třiceti procent, kolem 27 až 28 procent. Koalice SPOLU se podle těchto dat drží stabilně a STAN posiluje. Souboj o třetí místo se tak stává těsnější a náskok ANO už nepůsobí nedotknutelně.
Analýzy také naznačují, že i přestože ANO udrželo většinu svých voličů z roku 2021, nedokáže dostatečně oslovovat nové příznivce. Vládní strany naopak částečně čerpají podporu z řad nerozhodnutých a umírněného středu. Podle propočtů na základě těchto modelů by mohly SPOLU, STAN a Piráti společně dosáhnout až na 105–110 mandátů a v optimistickém scénáři dokonce na ústavní většinu.
Mobilizace rozhodne
Vysoký podíl nerozhodnutých a bývalých nevoličů může být v závěru kampaně klíčový. Pokud se vládní strany dokážou sjednotit a získat zpět voliče, kteří se od nich odklonili, může se nynější trend ještě změnit. Přestože ANO těží z pevného jádra svých podporovatelů, jeho náskok není nezpochybnitelný a volební výsledek zůstává otevřený.
Hra o směřování země
Volby 3. a 4. října tak nejsou jen soubojem o největší klub ve Sněmovně. Jde i o budoucí směřování země: zda zůstane u proevropské vlády, nebo se vrátí k populistické politice, která spoléhá spíše na protestní hlasy než na dlouhodobá řešení.
Rozdílné výsledky průzkumů ukazují, že karty nejsou rozdány a mobilizace voličů může výsledek zásadně ovlivnit. Vládní blok tak stojí před výzvou, ale nikoli před prohranou bitvou. Právě dynamika posledních dnů kampaně může rozhodnout o tom, zda se podaří udržet proevropský směr a zabránit návratu politiky založené na osobním vlivu jednoho lídra.
