Česko je automobilová velmoc s vozovým parkem na hranici dosluhování
Ilustrační snímek vozů na českých silnicích, FOTO: Šárka Konečná, inregion.cz
Na českých silnicích přibývá aut, ale celkový dojem modernizace klame. Statistika Ministerstva dopravy ukazuje, že na konci roku 2024 bylo v Česku registrováno 9 072 729 motorových vozidel, z toho 6 638 172 osobních automobilů. Meziročně se vozový park rozrostl o 125 398 osobních aut a celkově o 175 801 vozidel. Na první pohled jde o známku automobilového boomu, ovšem za fasádou čísel se skrývá mnohem starší problém: vozový park se omlazuje jen velmi pomalu.
Při dnešním tempu výměny vozidel by totiž kompletní obnova osobních aut trvala 29 let. Podle Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) sice bylo loni v Česku zaregistrováno 231 600 nových osobních aut, přibližně stejný počet ale silnice opustil. Obměna tak představovala méně než 3,5 % celkového vozového parku. To je tempo, které v době rychlého technologického pokroku a zvyšujících se nároků na ekologii i bezpečnost nestačí.
Na každého dospělého Čecha připadá 0,75 osobního automobilu, tedy v průměru 1,33 člověka na jedno auto. V rámci Evropské unie to Česko řadí na čtvrtou příčku v počtu aut na obyvatele, hned za Lucembursko a Itálii, se stejnou hodnotou jako Německo. Tento vysoký podíl však zakrývá fakt, že velká část z těchto vozidel má za sebou více než dekádu a půl provozu.
Vozidla v Česku stárnou a Evropa nám ujíždí
Průměrné stáří osobních aut v Česku dosáhlo na konci roku 2024 hodnoty 16,48 roku. V roce 2014 to bylo 14,06 roku, takže za deset let stárneme tempem, které nepřipomíná technologickou modernizaci, ale spíše zakonzervovaný stav.
V evropském srovnání jsme na tom tristně: podle údajů za rok 2023 jsme byli s průměrným věkem 16,21 roku hned za Řeckem, kde osobní auta jezdí v průměru ještě starší, 17,5 roku. Za námi následuje Rumunsko (15,4 roku), Polsko a Slovensko (shodně 15,1 roku) a Maďarsko (15,0 roku). V protikladu k tomu stojí země jako Lucembursko, kde auta v průměru stárnou sotva 8 let, v Rakousku (9,3 roku), Dánsku (9,6 roku) či Německu (10,3 roku).
To ukazuje, že český trh s auty se chová spíše jako trh „druhé Evropy“. Navíc ne všechna auta v registru skutečně jezdí. Povinnost pravidelných technických prohlídek – poprvé čtyři roky po uvedení do provozu a pak každé dva roky – vyřazuje část těch nejstarších vozů z provozu. Analýza společnosti Cebia z listopadu 2024 ukázala, že průměrný věk aut, která ještě prošla technickou kontrolou v posledních čtyřech letech, činí 13,79 roku. To znamená, že značná část registrovaných vozidel je ve skutečnosti odstavena a české ulice svým počtem aut působí mladší, než ve skutečnosti jsou.
Nové auto? Ve třech čtvrtinách případů firemní
Další zajímavý aspekt odhaluje struktura nově registrovaných vozidel. Tři čtvrtiny všech nových osobních aut byla v roce 2024 registrována na firmy, což ukazuje na stále nízkou ochotu domácností investovat do nových vozů. Trh ojetých vozidel navíc zůstává mimořádně silný – loni jich prošlo registrací 140 397, tedy téměř dvě třetiny počtu nových vozidel.
To jen potvrzuje, že český spotřebitel dává často přednost levnějšímu ojetému vozu, což se následně promítá do stárnutí celého vozového parku.
Škodovky kralují, ale i jejich flotila stárne
Dominantní značkou českého trhu je, jak uvádí Svaz dovozců automobilů (SDA), dlouhodobě Škoda Auto. V roce 2024 přibylo v registru 78 097 nových vozů Škoda, zatímco druhý v pořadí Hyundai jich registroval jen 20 309. Následují Toyota (18 994), Volkswagen (15 555) a Kia (10 743).
Také v segmentu ojetin vede domácí značka: loni přibylo 33 293 ojetých škodovek, následoval Volkswagen (28 549), dále Ford (9 026), BMW (7 984) a Mercedes-Benz (7 245).
V celoevropském měřítku si ovšem český výrobce vede střídměji. Podle společnosti Cebia se nejprodávanějším modelem roku 2024 stala Dacia Sandero s 286 663 prodanými vozy. Škoda Octavia obsadila v evropském žebříčku až osmou příčku.
Benzín vítězí, diesel ustupuje, elektromobily rostou pomalu
Co se týče pohonu, Češi zůstávají věrni tradičním spalovacím motorům. Loni bylo prodáno více než 211 000 nových benzinových vozů a 129 000 dieselových. Elektromobily si našly 15 000 nových majitelů a hybridy necelých 10 000.
Podíl benzinových aut se za poslední dekádu zvýšil z 56 % na 66 %, zatímco diesel klesl z 42 % na 25 %. Elektromobily a hybridy si postupně nacházejí cestu k zákazníkům, ale stále jde o jednotky procent: elektromobily loni tvořily 4,7 % nových prodejů, hybridy 2,6 %.
V EU je situace odlišná: v roce 2023 připadalo 50 % osobních aut na benzín, 40 % na diesel, 5,3 % na hybridy a 1,8 % na elektromobily. Nejvíce benzinových aut mají Řekové (88 %), Nizozemci (77 %) a Kypřané (74 %). Naopak Lotyšsko, Litva či Portugalsko si drží silnou převahu dieselů. Elektromobilita je nejdále v Dánsku (7,1 %), Švédsku (5,9 %), Nizozemsku a Lucembursku (obě země kolem 4,9 %).
Modernizace v nedohlednu
Z čísel je zřejmé, že Česko není ani zdaleka připraveno na rychlou transformaci automobilové dopravy. Pokud se nezvýší tempo vyřazování starých vozidel, budou české silnice ještě dlouhá léta plné stárnoucích aut s horšími emisními parametry a nižší bezpečností.
Současná dynamika – kdy se ročně obmění méně než 3,5 % vozového parku – je na zemi v centru Evropy a členský stát EU příliš nízká. Zatímco západní Evropa postupně směřuje k vozům s nižší spotřebou, nižšími emisemi a často i částečně elektrickému pohonu, Česko se stále potýká s důsledky dlouhodobého podceňování obnovy.
Pokud se nepodaří přilákat domácnosti k častější koupi nových aut a zároveň zrychlit vyřazování starých vozů z registru, zůstane český vozový park ještě dlouho symbolem automobilové minulosti.
