Vládní instituce hospodařily s přebytkem.
Dluh sektoru vládních institucí, ZDROJ: ČSÚ
Druhé čtvrtletí ukázalo, že vládní opatření začínají fungovat. Sektor vládních institucí hospodařil s přebytkem 8,3 miliardy korun. Po letech schodků jde o výsledek, který naznačuje stabilizaci veřejných financí, přestože dluh státu dál stoupá. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
Přebytkové hospodaření znamená, že příjmy státu, samospráv a zdravotních pojišťoven dohromady převýšily jejich výdaje. Podle údajů Českého statistického úřadu přebytek představoval 0,4 % hrubého domácího produktu, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 10,7 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v deficitu 0,8 mld. Kč.
K lepšímu výsledku přispěla zejména lepší bilance ústřední vlády. Ta sice nadále hospodařila se schodkem 32 miliard korun, což je ale téměř o 13 miliard méně než před rokem. Místní samosprávy vykázaly přebytek 41 miliard korun, i když oproti loňsku byl o něco nižší. Zdravotní pojišťovny skončily s nepatrným schodkem 0,8 miliardy.
„Ve druhém čtvrtletí roku 2025 hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v přebytku ve výši 8,3 mld. Kč, což v relativním vyjádření představuje 0,4 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně zvýšila o 1,4 procentního bodu,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů Českého statistického úřadu.
Příjmy vládního sektoru meziročně vzrostly o 6 % a dosáhly 42,5 % HDP. Růst byl tažen zejména vyššími daňovými výnosy a odvody sociálního pojištění. Výdaje se zvýšily o 5,5 % a v poměru k HDP dosáhly 42,1 %. Vláda investovala více do infrastruktury, posílila výdaje na platy zaměstnanců a pokračovala v podpoře sociálních dávek.
Celkový státní dluh se meziročně zvýšil o 306 miliard korun na 3 627 miliard, tedy na 43,8 % HDP. Podle statistického úřadu byl růst dluhu způsoben zejména vydáváním nových státních dluhopisů a také navyšováním finančních rezerv. V mezičtvrtletním srovnání dluh stoupl o 92 miliard.
Zajímavé je, že vládní instituce si v uplynulém čtvrtletí půjčily o více než 100 miliard korun více, než činil jejich skutečný hospodářský výsledek. To znamená, že část nového dluhu posloužila k posílení hotovostních rezerv a dalších aktiv státu.
Očištěno o sezónní vlivy by hospodaření skončilo v deficitu 34,8 miliardy korun, tedy 1,6 % HDP. I tento údaj však ukazuje na postupné zlepšování stavu veřejných financí ve srovnání s předchozími roky.
Dosažený přebytek a rostoucí příjmy naznačují, že kroky vlády zaměřené na rozpočtovou konsolidaci a efektivnější výběr daní začínají přinášet hmatatelné výsledky. Zároveň se ale potvrzuje, že rostoucí dluh zůstává jedním z největších problémů české ekonomiky a bude vyžadovat další pozornost.
Pro současný kabinet je pozitivní výsledek ve druhém čtvrtletí důležitým signálem: daří se postupně stabilizovat veřejné finance i přes složitou ekonomickou situaci v Evropě a tlak na výdaje v oblasti obrany, energetiky a sociální politiky.
