Česká republika zmodrala. Triumf oligarchy, který zemi vrací zpět na Východ

Andrej Babiš znovu vyhrál. Muž, který si z české politiky udělal svou firemní pobočku, převálcoval volby s výsledkem, který šokoval i jeho vlastní štáb. Hnutí ANO získalo 35 procent hlasů. Víc, než mu kdokoli odhadoval a porazil koalici Spolu o dvanáct procentních bodů.

Fialova vláda se rozpadla pod vahou úsporného programu a ztráty důvěry, kterou už nedokázala napravit. Česká republika se tak probudí do rána, kdy zemi znovu ovládne člověk, jehož zájmy nikdy nebyly totožné se zájmy státu.

Oligarcha, který nikdy neodešel

Babiš se tvářil, že odešel. Že po porážce v roce 2021 přenechal zemi „profesionálům“ a že se stáhl do ústraní. Ale realita je jiná. Svá média. Noviny, které si pořídil už v roce 2013 a následně rok před volbami zase prodal, nikdy nepřestal používat jako nástroj vlivu. A zatímco Fiala hasil inflaci a daně, Babiš si v klidu připravoval návrat. Ve chvíli, kdy voliči hledali viníka drahého života, nabídl jednoduchou odpověď: všechno zkazila „vláda neschopných“.

A tak se zrodil jeho comeback. Vítězný večer ANO doprovázela písnička „Bohatí a chudí“.  Výběr víc než výmluvný. Oligarcha se znovu stal hrdinou těch, které jeho byznys po desetiletí vysával.

Fialova pravice padla, Praha ukázala zdravý rozum

Koalice Spolu skončila s 23 procenty. STAN, kdysi Fialův spojenec, se propadl na 11 %. Na mapě republiky zůstal mimo modrou barvu jediný ostrov zelený, tedy v barvách koalice SPOLU,  kterým zůstala Praha. Jediné město, které odmítlo představu, že stát se dá řídit jako Agrofert. Zbytek země Babišovi uvěřil, že „bude líp“, i když už jednou viděl, jak to dopadlo.

Návrat extrémů: Klausovy motorky a Okamurova pravice

Do Sněmovny se vrátila i parta „motorkářů“ Václava Klause mladšího, tedy Motoristé, se 7 procenty hlasů. Antiekologická, antiuprchlická sekta, která se otevřeně hlásila k proruskému narativu, se rázem stala přirozeným spojencem Babiše. A vedle nich uspěla i SPD s 8 procenty. Strana, která chce Česko vyvést z EU i NATO, se teď tváří jako „vlastenecký partner“. Babiš dříve tvrdil, že s nimi do vlády nepůjde. Ale jak známe jeho vztah ke slibům, nikdo soudný tomu už nevěří.

Pokud by se s těmito radikály skutečně spojil, měla by Česká republika poprvé od roku 1989 vládu, kde sedí otevření extremisté.

Evropská bolest hlavy jménem Babiš

Babišův návrat k moci vyvolal v Bruselu znepokojení. Evropská unie si teď musí poradit s dalším „východním problémem“. Vedle maďarského Viktora Orbána a slovenského Roberta Fica se rodí další autokrat v srdci Evropy. Tři muži, kteří rádi berou evropské peníze, ale pohrdají pravidly, která s nimi přicházejí. Tři muži, kteří by nejradši pohřbili evropskou podporu Ukrajině i společnou obrannou politiku.

Pokud se k nim přidá i Polsko, kde prezident Karol Nawrocki posouvá zemi doprava, vznikne nová verze Visegrádu. Tentokrát ještě temnější, autoritářštější a ochotná brzdit každý krok k evropské integraci.

Stát jako firma, justice jako účetní položka

Babiš ve volební kampani znovu zopakoval své staré klišé: „Budu řídit stát jako firmu.“ Jenže když stát řídí člověk, který čelí soudu za zneužití evropských fondů, výsledek nikdy není efektivní správa, nýbrž systém, kde zisk má jen jeden majitel.
Soudní řízení s Babišem stále probíhá a prezident Petr Pavel, jeho dávný soupeř z prezidentských voleb 2023, dává najevo, že s korupčním premiérem na Hrad nehodlá spolupracovat. Ale v české realitě se nehraje na morálku, nýbrž na moc.

A moc teď znovu patří Andreji Babišovi.

Návrat starých démonů

Česká republika se po těchto volbách ocitla tam, odkud se dlouho snažila uniknout. V náruči populismu, cynismu a oligarchických zájmů. Babiš nikdy nechtěl reformovat stát. Chtěl ho vlastnit. A teď, s podporou voličů, kteří mu odpustili všechno – od střetu zájmů po proruské výroky – se mu to velmi pravděpodobně podařilo.

Evropa si mezitím může zapsat další jméno na seznam svých problémů. Babiš, nový trn v patě Unie.

A Česká republika? Ta se znovu ujistila, že demokracie se prodává za slevy na produkty z Agrofertu.