Sucho a vedro zvyšují riziko kůrovcové kalamity na Vysočině i v dalších regionech Česka

Suché a horké počasí znovu zvyšuje riziko masového šíření kůrovce v lesích napříč Vysočinou, ale také v dalších částech České republiky. Výrazný nedostatek srážek a vysoké denní teploty oslabují vitalitu stromů a podporují podmínky pro další vlny kůrovcové kalamity. Meteorologové spočítali, že od ledna do května spadlo na území Vysočiny jen pětapadesát procent běžného množství srážek. Stromy trpí stresem, snižují svou obranyschopnost a kůrovec je pak dokáže snáze napadnout.

Pavel Řehoř, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, upozorňuje především na starší smrkové porosty. „Objevují se jednotlivé stromy i celé skupiny s rezavými korunami. V porostech zůstávají další napadené smrky, které zatím vypadají zdravě, ale postupně také zrezavějí. Klíčový krok v boji s kůrovcem představuje včasné nalezení a zpracování napadených stromů. Je potřeba zachytit začátek kalamity a předejít jejímu rozšíření. Vedle moderních metod, například analýzy spektrozonálních snímků, zůstává základní povinností důkladná vizuální kontrola. Závrtové otvory a drobné drtinky na patě kmene signalizují problém,“ vysvětluje.

Kůrovec způsobil v posledních letech největší kalamitu v historii českého lesnictví. Nejtvrdší zásah zažily především Jeseníky, severní Morava a Slezsko, Vysočina, jižní Čechy a části severních Čech. Od roku 2015 do 2021 kalamita vrcholila, a jen v roce 2019 vytěžily české lesy přes 30 milionů kubíků kůrovcového dřeva. Zničené smrkové monokultury se musely masivně obnovovat, přičemž řada vlastníků nestíhala zpracovávat dřevo včas. Na severní Moravě a v Jeseníkách se objevovaly rozsáhlé holiny, kde uschly celé porosty.

V posledních dvou letech se tempo šíření kůrovce mírně zpomalilo, zejména v oblastech, kde se podařilo napadené stromy vytěžit a obnovit lesy pestřejší skladbou dřevin. Odborníci však varují, že sucho a vysoké teploty mohou kůrovce znovu nastartovat. Problémy hlásí nejen Vysočina, ale také část Jihočeského kraje, Plzeňska a některé oblasti Karlovarského a Středočeského kraje.

Jiří Bartoš z krajského odboru životního prostředí a zemědělství upozorňuje, že současná vysoká poptávka po dřevní hmotě paradoxně pomáhá řešit situaci. „Díky odbytovým možnostem se napadené dřevo daří rychle vytěžit a prodat, což brzdí šíření kůrovce. Přesto doporučujeme při harwestorové těžbě používat odkorňovací hlavice. Sice to lehce zpomalí práci a navýší náklady, ale výrazně to omezí šíření kůrovce při transportu,“ dodává.

Ministerstvo zemědělství připravilo novelu zákona o lesích č. 289/1995 Sb., která vejde v platnost od ledna 2026. Nová pravidla mají vlastníkům lesů nabídnout více volnosti při hospodaření a podpořit přirozené procesy v lesních ekosystémech. Legislativa vznikla po dlouhých jednáních a odráží zkušenosti s dosavadní kalamitou. Správci lesa díky ní získají více nástrojů, jak lépe reagovat na kůrovcovou hrozbu a přizpůsobit se změnám klimatu.