Vedra ustoupí bouřkám
Varování ČHMÚ před bouřkami ve čtvrtek 3.7.2025, zdroj: ČHMÚ
Zatímco v posledních dnech Česko čelí vysokým letním teplotám, zítra horko vystřídají bouřky. O situaci informoval Český hydrometeorologický ústav.
Meteorologové očekávají, že se bouřková aktivita výrazně zvýší v poledních a odpoledních hodinách. První bouřky se začnou vytvářet na západě a především na jihu Čech. Zpočátku půjde o izolované bouřkové buňky, které se později spojí do rozsáhlejšího multicelárního systému. Ten bude postupovat přes Českomoravskou vrchovinu směrem k východu až severovýchodu.
Další bouřky se mohou vytvořit také severovýchodně od jižních Čech v oblasti linie konvergence.
V podvečerních hodinách nelze vyloučit ani vznik ojedinělých supercel. Tyto silné a potenciálně nebezpečné bouře mohou vzniknout v důsledku zvýšeného střihu větru. Meteorologové však upozorňují, že dřívější bouřky mohou spotřebovat většinu dostupné energie v atmosféře, čímž by se pravděpodobnost vzniku supercel snížila.
Ve večerních hodinách, kdy se ve většině území situace uklidní, mohou jižní Čechy zasáhnout další bouřky, které dorazí z Bavorska a budou pokračovat směrem do Rakouska.
Hlavní riziko představují intenzivní přívalové srážky – ojediněle může spadnout až 50 milimetrů za hodinu. I když je půda na většině území republiky aktuálně slabě nasycená, hrozí riziko lokálních zátop nebo rozvodnění menších toků.
Bouřky mohou doprovázet také menší kroupy a nárazy větru přesahující rychlost 70 km/h.
Červen 2025 patřil mezi nejteplejší v historii měření
Červen 2025 byl na území České republiky teplotně silně nadprůměrný. Průměrná měsíční teplota dosáhla 18,1 °C, což je o 1,6 °C více než dlouhodobý normál z období 1991–2020. Šlo o šestý nejteplejší červen v souvislém měření od roku 1961.
Nejvyšší průměrná červnová teplota (20,7 °C) připadá na rok 2019, zatímco nejchladnější červen meteorologové zaznamenali v roce 1985 s průměrem 13,0 °C. V posledním desetiletí se červen 2025 zařadil mezi teplejší roky hned po čtyřech obdobích s vyšší průměrnou teplotou – konkrétně v letech 2019 (20,7 °C), 2021 (18,8 °C), 2022 (18,7 °C) a 2017 (18,2 °C).
První dvě dekády letošního června přinesly střídání teplejších a chladnějších epizod. Výrazně nadprůměrné teploty panovaly zejména v poslední dekádě měsíce. Tropickou hranici 30 °C překonala denní maxima hned ve 12 dnech, zatímco v letech 2022 a 2023 šlo o devět dnů. Nejteplejším dnem byl 29. červen, kdy teploty přesáhly 30 °C na velké části území. Nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili 26. června na jihu Moravy, kde osm stanic zaznamenalo maximální denní teplotu 35 °C a více. Nejvyšší teplota byla naměřena v Lednici, kde dosáhla 35,8 °C.
Srážkově hodnotí meteorologové červen jako normální měsíc. Podle předběžných údajů spadlo na území ČR průměrně 62 mm srážek, což představuje 76 % normálu z let 1991–2020. Většina srážek připadla na první polovinu měsíce. Nejméně srážek ve srovnání s normálem evidovali v Moravskoslezském kraji (62 % normálu).
První pololetí 2025 s nejnižším úhrnem srážek za více než 60 let
Meteorologové zveřejnili předběžné údaje o úhrnech srážek na území ČR za první polovinu roku. Od ledna do června spadlo v průměru 222 mm srážek, což odpovídá pouze 70 % normálu z období 1991–2020. Pro srovnání – ve stejném období loňského roku činil úhrn 355 mm.
Únor se stal srážkově nejchudším měsícem s pouhými 30 % dlouhodobého normálu. Nejvyšší úhrn za jeden měsíc zatím přinesl červen, kdy spadlo průměrně 62 mm (76 % normálu).
Podle dlouhodobých měření jde o nejsušší první pololetí od roku 1961. Obdobně nízké úhrny meteorologové evidovali pouze v letech 2003 a 2015. Naopak nejbohatší na srážky byla první polovina roku 1965 s úhrnem 459 mm.
Regionální rozdíly zůstávají od začátku roku relativně vyrovnané. Nejnižší hodnoty ve srovnání s normálem vykazuje kraj Vysočina, kde spadlo méně než 60 % obvyklého množství. Podobná situace panuje v Pardubickém kraji. Nejlépe jsou na tom střední Čechy, Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj, kde se průměr pohybuje nad 70 % normálu.
Nejvyšší úhrny srážek od začátku roku zaznamenaly stanice v Krkonoších a Jizerských horách. Na stanici Bílý Potok–Smědava (834 m n. m.) spadlo 566 mm, na Dvoračkách (1115 m n. m.) 556 mm a na Labské boudě (1320 m n. m.) 543 mm. Více než 500 mm eviduje také Lysá hora v Beskydech (503,7 mm).
Naopak nejnižší úhrn mezi stanicemi s kompletními daty za červen vykázaly Dukovany (400 m n. m., okres Třebíč) se 133,3 mm a Habry (470 m n. m., okres Havlíčkův Brod) se 135 mm.
