Podle kritiků není ke zrušení karenční doby důvod, zaměstnavatelé již tak, podle nich, trpí přílišným zatížením. Novela se tak z dnešního rozhodnutí Senátu vrací Sněmovně, která může veto horní komory přehlasovat. Podle předložené novely by zaměstnanci měli dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, by se se na druhou stranu měly snížit o 0,2 procentního bodu odvody. To představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že  případné zrušení karenční doby by představovalo výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora pak odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.

Pro zrušení karenční doby naopak ostře vystupují sociální demokraté, zejména Kateřina Valachová, která je spoluautorkou poslaneckého návrhu. Podle ní si chudší lidé nemohou dovolit být nemocní, protože by to pro ně znamenalo citelný výpadek příjmů. "Není správné, pokud tři dny neplatíme zaměstnancům nic. To není normální, to není poctivé," zdůraznila. 

Návrh na zrušení karenční doby prosazoval ve své funkci i bývalý místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD), který debatu na toto téma v Senátu ve svém funkčním období v minulosti otevřel.

Zrušení karenční doby také bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. 

Karenční doba byla zavedena kabinetem Mirka Topolánka. Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

S návrhem na snížení DPH na jízdné ve veřejné dopravě naopak byla úspěšná Věra Kovářová ze STAN.

Jízdné ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách má od příštího roku spadat do nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Místo nynějších 15 procent to bude deset procent. Počítá s tím poslanecká novela zákona o DPH, kterou dnes schválil Senát. Předlohu, proti níž se postavila vláda i Asociace krajů, nyní dostane k posouzení prezident. Dopravci zatím možné dopady na výši jízdného nekomentovali, chtějí nejprve opatření analyzovat.

Autorka návrhu poslankyně Věra Kovářová je naopak s hlasováním horní komory Parlamentu spokojena.

„Vláda zavedla populistickou slevu na jízdné, která neřeší žádné problémy veřejné dopravy, ale pouze si tak „kupuje“ některé voliče. K čemu sleva, když nebude mít kdo řídit a spoje ve špičkách budou přecpány? Problémem je nedostatek řidičů a přeplněné spoje. Naše změna je postavená jinak: pomůže ušetřit peníze, které umožní zvýšit počet spojů a růst mezd řidičů. Zároveň nehrozí žádné výdaje s tím spojené pro kraje a obce. Jsem ráda, že horní komora naší předloze vyslovila tak výraznou podporu,“ vysvětlila autorka návrhu poslankyně Věra Kovářová.

„Kvalitnější veřejná doprava je nejen na venkově klíčová - potřebujeme, aby se lidé pohodlně dostávali do zaměstnání nebo škol. Já věřím, že snížení sazby DPH na jízdné ve veřejné dopravě je ta správná cesta – mým snem je nulová sazba, jako je to již v některých vyspělých západních státech. Prvním krokem je ale její snížení na 10 %. K jeho dokončení bude třeba podpisu prezidenta republiky, aby novela mohla nabýt účinnosti k 1. lednu 2019.“ dodala Věra Kovářová.

„Poděkování si zaslouží nejen členové obou komor, ale také pracovníci Ministerstva financí, díky nimž vznikla právně bezvadná předloha. Přestože současnou vládu často kritizuji, v tomhle případě chci skutečně poděkovat, odborníci z MF si to zaslouží. I díky nim prošel návrh legislativním procesem jen s drobnými peripetiemi,” uzavřela Kovářová.