Současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš si musí dělat těžkou hlavu. Tolik avizovaná tolerance komunistů jeho vlády je pro Vojtěcha Filipa nepřijatelná, pokud premiér bude souhlasný s vysíláním českých vojáků do misí NATO, tedy přesně: "Když bude v programovém prohlášení vlády závazek posilovat zahraniční vojenské mise, KSČM vládu nepodpoří". To Vojtěch Filip uvedl po sobotním uzavřeném jednání strany. A tolik přitom na české komunisty Andrej Babiš  spoléhal. Od počátku, co zkrachovaly Babišovy nabídky vládnutí s ODS, kdy jej ODS, coby trestně stíhanou osobu odmítla, se jeho koketerie pro sestavení kabinetu opírala o bývalé spolustraníky. Z KSČM. Nelze nepřipomenout, že právě Andrej Babiš se i při startu svého podnikání obklopil právě bývalými komunisty, dále pak vlivnými politiky z ČSSD a svými kontaky z dob dávno minulých.

Není proto nic pozoruhodného na tom, že současný předseda vlády opět brousí v kalných vodách české levice. Co na tom, že mu ve volbách odevzdali hlasy i odpadlíci od pravice, které nalákal modrou barvou, co na tom, že doslova křičel na svých předvolebních materiálech z novin, jím vlastěných, jak zatočí s korupcí a nebude ovlivňovat média. Kauza Čapí hnízdo je přeci kampaň vůči jeho osobě a jeho hnutí, on má ruce čisté, to jen ti ostatní jej chtějí politicky zničit. To nyní ani jeho případným koaličním partnerům nevadí. Tedy ani komunistům, ani socialistům. Velice kuriozní, až humorná situace. Ne tak pro liberálně smýšlející voliče, kteří pamatují dobu předlistopadovou a upřímně se nastolení strých pořádků děsí.

Zřejmě krátkou pamětí, trpí pan premiér, když ještě donedávna tvrdil, jak není politikem a sliboval hory doly. Konkrétně zatočení s korupcí, stíhání politiků trpících kauzami a podobně... Sám je stíhán, o jeho případu sveřepě prohlašuje, jak jde o politickou kauzu.

Smrduté hádky mezi ním a bývalým premiérem Sobotkou šly do určité míry chápat jako žert, poté coby smutnou realitu neslušnosti českých politiků. V současné době, kdy se od základů změnilo vedení ČSSD a na místa "starých straníků" nastoupila "nová krev" v podobě Jana Hamáčka a Jiřího Zimoly lze spíše všemu spíše rozumět jako absurdnímu modelu korytářství a bratříčkování těch, kteří se bojí opuštění politického života proto, aby nepřišli o možnost rozhodování ve věcech veřejných.

Jak lze jinak chápat podivné hybridní bratrstvo sociálních demokratů a komunistů s největším podnikatelm v ČR?

Po sněmovních volbách dal Andrej Babiš jasně najevo, že preferuje menšinovou vládu hnutí ANO a vůbec nic na tom nemění jeho snaha o vyjednávání s ČSSD, kdy dává najevo svoji převahu a doslova se "handrkuje"  klíčové resorty. Socialní demokraté si počínají jako na koňském trhu. Handl o pozice ministrů vnitra a spravedlonosti, namísto cti, kdy ostatní, vyjma Okamury a komunistů s Babišem, coby trestně stíhanou osobou, odmítají jednat, je důkazem čehosi zvráceného ve straně české sociálně demokratické.

Sama o sobě je tato nejstarší politická partaj v České republice rozhádaná, netřeba jí hrané jednoty na veřejnosti. Dost výmluvné je o neshodách v ČSSD i stranické referendum o "vládnutí s Babišem", které se mezi straníky uskuteční v příštím týdnu. Foldyna a Štěch jsou svými diametrálně odlišnými postoji spíše k smíchu, byť Štěch si zachovává v otázce vládnutí s Babišem vcelku jasný názor, který se do médií neštítí prezentovat, navzdory různým alternativám, které si vzaly za úkol ČSSD "zachránit".

Komunisté, bez ohledu na hlasy ozývající se z jejich členské základny, jsou naoko vůči Babišově vznikajícímu kabinetu kritičtí, přesto vedou s Babišem pěknou koketerii a loterii. Ta spočívá v případné podpoře výměnou za členství v dozorčích radách klíčových státních podniků. Na svých stránkách se komunisté ohánějí slovy, kterými jsou: morálka, čest, neúplatnost, občané a souslovím "vše pro lidi".  ANO je plně chápe, občan slyšící na tato slova rovněž. Morálkou však komunisté nikdy netrpěli, alespoň ne ti, kteří se k minulosti hlásí plnou stalinistickou parou a s nimi v jednom holportu i tkoví, co jim nevadí "miliardář v akci", slibující chudákům staré dobré časy blahobytu a "starých pořádků".

Svobodně smýšlející člověk rétoriku současné vlády v demisi i té nově vznikající asi nepochopí. Předpokládám, že ji ani pochopit svobodně nechce.

Otázkou je, kdo politiku tohoto "hybridního" bratrstva vedenou Andrejem Babišem ve finále chápat chce. Jde mi těžce přes ústa nazvat téměř polovinu voličů v České republice kobliháři, levičáky a dalšími extremisty. 

Dost pravděpodobné je, že této politicky hybridní době České republiky porozumí za několik století pouze kvalifikovaní politologové.