Znovu k původnímu funkčnímu modelu soukromníků

Zpátečku v dalším zestátňování provozozu Letecké záchranné služby (LZS)  zařadila vláda Andreje Babiše, a to na základě podnětů odborníků, kteří vládu varovali před riziky úplného překopání systému, kdy LZS zajišťoval částečně stát a částečně soukromí provozovatelé. MInisterstvo zdravotnictví zítra otevře obálky, kdy se rozhodne o tom, kteří soukromí provozovatelé vrtulníků budou mít na starosti provoz LZS v tom kterém konkrétním kraji. Soutěží se celkem osm stanic a to po dvojicích. Ve hře je Kraj Vysočina spolu s Jihomoravským krajem, další dvojici tvoří Olomoucký a Moravskoslezský kraj, párem je Liberecký a Královéhradecký kraj a jako poslední duel tvoří zcela nelogickou dvojici Ústecký a Jihočeský kraj.

Vláda premiéra Babiše ale zařadila zpátečku a hodlá vrátit zpět model do roků 2009 - 2017,  tedy způsobu provozování LZS, který v Česku bez problémů fungoval.

Ministerstvo zdravotnictví tedy pro následující období 2021 - 2029 počítá s modelem v podobě provozu 10 základen, z nichž jednu v Praze by stále provozovala Police ČR, jednu v Plzni nadále Armáda ČR a osm zbývajících stanovišť pak soukromníci.

Je tedy možné, že o osm základen pro LZS usilují čtyři soukromé firmy. Dvě české, jedna rakouská a jedna ze Slovenska. Češi, zřejmě tedy mají zájem o základny v Hradci Králové, Liberci, České Budějovice a Ústí nad Labem, Rakušáci o Jihlavu a Brno, Slováci pak o Olomouc a Ostravu.

Ministerstvo tak chce ještě letos dokončit výběrové řízení, aby se mohli úspěšní uchazeči celý další rok chystat k provozování služby, které pak zahájí od 1. ledna 2021. Uchazeči o provoz LZS mají poslední možnost se přihlásit do výběrového řízení do zítřejší desáté hodiny. Krátce poté, tedy v 10:01, jak je patrné ze stránek Ministerstva zdravotnictví, komise otevře obálky zájemců a posléze do konce letošního roku rozhodne o tom, kdo zvítězí v této státem zadávané zakázce.

Zájemci o provozování si LZS mohli prohlédnout svá budoucí stanoviště

Předmětem plnění veřejné zakázky je poskytování služby spočívající v provozování vrtulníků pro leteckou záchrannou službu za účelem řádného výkonu úkolů zdravotnické záchranné služby stanovených zákonem č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, což zahrnuje zajištění vrtulníků dodavatelem jako jejich provozovatelem (s výjimkou záložního plnění), jejich údržby, jakož i další vhodných úkonů a činností k zajištění jejich řádného provozu, zajištění letové posádky vrtulníků, zajištění pozemní obsluhy vrtulníků, zajištění držení každodenní pohotovosti vrtulníků a provádění letů vrtulníků pro zajištění výkonu letecké záchranné služby z výjezdové základny dle pokynů zdravotnického operačního střediska v působnosti zdravotnické záchranné služby.

Zádrhel se nachází nejen v tom, že oproti bývalému modelu, není nutná přítomnost technika, který tzv. vrtulník připraví na vzlet a bude dbát na na jeho řádnou letovou údržbu, ale kličku jde pohledat i v tom, že oproti původnímu schématu, kdy na stanicích LZS byl technik přítomen, s tímto se nepočítá. Tedy lze sournně říci, že v rámci úsporných opatření je možné předpokládat to, že o technický stav stroje se bude starat sám pilot. Tedy zcela zjednodušeně lze očekávat pilotovo zaneprázdnění se technikou stroje, než jeho interesancí k samotnému vzletu k pacientovi.

Letecká záchranka hračkou v rukou levicových vlád

Pokus o přebudování dosavadního systému LZS, založeném na soukromých poskytovatelích (s doplněním o stanoviště armády a policie), na jednu státní organizaci odstartoval Andrej Babiš (ANO) už ve funkci ministra financí. Opřel se o dřívější stanoviska ČSSD, která kdysi ještě jako opoziční strana také se zestátněním koketovala.  V únoru 2016 Babiš tvrdil, že by stát mohl leteckou záchranku provozovat do tří let. Podařilo se mu ve vládě zpochybnit tendr, který připravoval ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) a který předpokládal pokračování dosavadního modelu se soukromníky. Záhy se ovšem ukázalo, že je představa státní LZS nereálná, zejména z důvodů velkých finančních nákladů a nedostatku pilotů. Navíc armáda i policie zopakovaly to, co už říkaly před deseti lety – mají primárně jiné úkoly, nejsou schopny provozovat tuto službu levněji než soukromníci, každá z těchto silových složek státu stojí pouze o jedno stanoviště.

Vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD) tlačil čas, protože končilo osmileté období, na které byli vybráni provozovatelé vládou premiéra Mirka Topolánka (ODS) a bylo třeba zajistit LZS po 1. lednu 2017.  Letecká záchranka se dostala zcela zbytečně do krizové situace, protože nebylo jasné jakou má budoucnost. Jeden ze dvou českých soukromých provozovatelů Alfa Helicopter oznámil konec své činnosti. Po pokračujícím Babišově tlaku vznikl dočasný kompromis, kdy se snížil počet základen, provozovaných soukromníky a armáda a police si přibraly každá po jedné základně navíc. Výběrové řízení bylo vypsáno na kratší dobu čtyř let a jenom na 6 základen. Po uplynutí této doby už měla fungovat státní LZS. (Rozhodnutí vlády mělo ovšem i absurdní důsledek – zůstal opuštěný nový heliport v Plané u Českých Budějovic, protože byl dimenzován na civilní záchranářské vrtulníky. Dané území měla nově zajišťovat armáda, ovšem její těžké vrtulníky nemohou takový heliport využívat a tak startují od roku 2017 z letiště Bechyně).

Doporučená varianta na léta 2021-2029

10 základen

Praha – Policie ČR

Plzeň – Armáda ČR

Bechyně (České Budějovice) - privátní subjekt (předpokládaný přesun základny zpět do ČB vzhledem k vybudované infrastruktuře)

Ústí nad Labem, Hradec Králové, Liberec, Ostrava, Jihlava, Olomouc a Brno – privátní subjekt

Mezistátní smluvní zabezpečení Karlovarska a Zlínska.

Tento mix státních a privátních subjektů umožňuje optimální pokrytí území ve spolupráci s okolními státy. Privátní subjekty umožňují snazší reciproční plnění v zahraničí (přelety na území jiného státu).

Zdroj: MZ ČR

 

Současný stav – provozovatelé na jednotlivých základnách od 1. 1. 2017 (smluvně zajištěna do 31. 12. 2020):

základny Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové – DSA,

základny Ostrava, Jihlava – HAT,

základna Olomouc – ATE,

základny Bechyně, Plzeň- Líně – Ministerstvo obrany prostřednictvím Armády ČR,

základny Praha, Brno – Ministerstvo vnitra prostřednictvím Policie ČR.

 

Ceny pro soukromé provozovatele od r. 2017

DSA, a.s.  

Ústí nad Labem, cena – pohotovost 84 900 Kč, letová hodina 17 000 Kč

Hradec Králové, cena –  pohotovost 115 000 Kč, letová hodina 17 000 Kč

Liberec, cena –  pohotovost 115 000 Kč, letová hodina 17 000 Kč

Helikopter Air Transport Gesellschaft m. b. H  – HAT

Ostrava, cena –  pohotovost 102 908,07 Kč, letová hodina 23 152,50 Kč

Jihlava, cena –  pohotovost 89 175,06 Kč, letová hodina 23 152,50 Kč

Air Transport Europe spol. s r. o. – ATE)

Olomouc, cena –  pohotovost 77 590,39 Kč, letová hodina 22 940,59 Kč

(ceny jsou uvedeny bez DPH)

 

Ceny pro MO a MV v roce 2017 (ceny se každoročně mění)

Ministerstvo obrany prostřednictvím Armády ČR

Bechyně (Jihočeský kraj), Plzeň – Líně, cena letové hodiny 50 934,83 Kč

Ministerstvo vnitra prostřednictvím Policie ČR

Praha, Brno, cena letové hodiny 37 640,00 Kč

LZS je pro soukromé provozovatele hrazena na základě faktur 1x měsíčně, pro MO a MV rozpočtovým opatřením 1x ročně