V loňském roce tento typ podvodu tvořil jednu třetinu celkových finančních ztrát klientů a v lednu zcela dominoval. Podvodníci v telefonu navozují dojem naléhavosti a využívají manipulativních nátlakových technik tak, aby oběť přiměli k unáhlenému jednání. Mezi jejich praktiky patří například tvrzení, že účet klienta je napaden, případně byly zneužity jeho údaje. „Lidé by měli zpozornět pokaždé, když po nich kdokoliv vyžaduje zaslání peněz na bezpečný účet nebo požaduje jejich přístupové údaje, hesla či PIN kódy. Takové jednání banka po svých klientech po telefonu nikdy nevyžaduje,“ zdůrazňuje Jiří Poláček, senior manažer Risk Models & Fraud Managment MONETA Money Bank.

Dalším varovným signálem, jak vishing rozpoznat, může být podezřelé telefonní číslo. Lidé by měli být na pochybách hned, pokud jim volá velmi krátké číslo, nebo takové, které má neznámou předvolbu. "V dnešní době ovšem útočníci často využívají takzvaný spoofing, který dokáže na displeji zobrazit jakékoliv číslo,“ vysvětlil Poláček. V případě pochybností doporučuje hovor okamžitě ukončit a zavolat na kontakt uvedený na oficiálních stránkách dané instituce, kde si mohou ověřit, zdali byla volajícím skutečně jejich banka.

Kromě bankovních institucí se mohou útočníci vydávat za zástupce státních organizací, jako Policie ČR, Česká národní banka či úřady státní správy. S vishingem se navíc často pojí i další typy kybernetických útoků. „Podvodníci rozesílají podobné výzvy také prostřednictvím falešných e-mailů a zpráv přes aplikaci WhatsApp. Klienti by proto měli být velmi obezřetní a důkladně ověřovat jakýkoliv podezřelý požadavek na převod peněz nebo sdělení citlivých údajů,“ varoval Poláček.