Krize v Zoo Praha nekončí: odchod ředitele vystřídaly otázky nad výběrovým řízením i sporným dotazníkem

Pražská zoologická zahrada v posledních týdnech prochází obdobím změn, které vyvolaly zvýšenou pozornost veřejnosti i médií. Podnětem byly stížnosti části zaměstnanců na nevhodné pracovní chování vedení, jež mělo podle jejich vyjádření zahrnovat šikanu a bossing. Diskuse se nejprve objevily na sociálních sítích, kde se k nim následně připojili i novináři a odborníci, včetně bývalého ředitele Zoo Praha Petra Fejka. Aféra vyústila v odchod dlouholetého ředitele Miroslava Bobka z funkce.

Role stabilizovat situaci připadla zřizovateli, který povolal ředitele Odboru ochrany prostředí pražského magistrátu Štěpána Kyjovského, aby „zklidnil situaci“. Po dočasném řízení organizace byl do funkce prozatímního ředitele jmenován Miroslav Machek. Ten povede zahradu do doby, než bude vybrán kandidát v novém výběrovém řízení.

Kontext sporů o výběrové řízení

Parametry připravovaného výběru na nového ředitele vzbudily pozornost některých zastupitelů. Podle dostupných vyjádření se na jednáních výborů objevily i pochybnosti o přípravě zadání. Předsedkyně Výboru životního prostředí, veřejného prostoru a pohřebnictví Lucie Kubesa (ODS) připomněla slova, která zazněla na jednání jejího výboru. Uvedla, že pokud se přítomné pirátské zastupitelky vyjadřovaly v souvislosti s tvorbou podmínek o „svépomoci“, otevírá to otázky ohledně transparentnosti přípravy.

Kubesa zároveň upozornila na neobvyklý návrh délky mandátu nového ředitele, která je stanovena na šest let:
„Vůbec jsem nepochopila, proč by měl být ředitel ZOO ve funkci 6 let, což je doba, kterou zmiňují podmínky výběrového řízení. Podle názoru odborníků, kteří mají zkušenosti ve vedení zoologických zahrad, je takové opatření, které podle Pirátů vychází z výběrek na ředitele škol, nesmyslné. Zatímco u škol má oporu v zákoně. V tomto případě je nadbytečné.“
Dodala, že očekává, že se komise zaměří především na odbornost uchazečů:
„Tak doufejme, že se výběrová komise soustředí hlavně na odbornou výbavu uchazečů, na jejich koncepci rozvoje zoologické zahrady. Složení komise takovou záruku podle mne nabízí.“

Dotazník k pracovním vztahům jako předmět kritiky

Redakce získala dotazník distribuovaný zaměstnancům společnosti MK Psychology s.r.o., který má podle magistrátu sloužit ke zjištění stavu pracovních vztahů a atmosféry v Zoo Praha. Vznikl poté, co byla zrušena původní zakázka určená společnosti Konsent; proti ní se postavilo pražské zastupitelstvo.

Dotazník je prezentován jako anonymní. Podle zaměstnanců, které redakce oslovila, však způsob sestavení jednotlivých otázek může umožnit přibližné určení pozice respondenta. Upozorňují také, že technické řešení dotazníku používá unikátní přihlašovací sekvenci, která při otevření formuláře spáruje přihlášený Google účet s vyplněním dotazníku.

Další výtka zaměstnanců se týká toho, že dotazník lze vyplnit i mimo okruh zaměstnanců, pokud se odkaz dostane mimo interní okruh. To podle nich může ovlivnit vypovídací hodnotu výsledků.

Formulář se v převážné míře zaměřuje na hodnocení vztahů k řediteli a ekonomicko-provozní náměstkyni, tedy osobám na nejvyšší úrovni řízení. Ostatní manažerské úrovně – náměstci, kurátoři či vedoucí útvarů – jsou zastoupeny v menší míře. Zaměstnanci zároveň uvádějí, že některým otázkám týkajícím se pracovních pochybení je obtížné porozumět vzhledem k povaze práce v zoologické zahradě, která mnohdy zahrnuje přímý kontakt se zvířaty a vysokou míru odpovědnosti.

Někteří pracovníci popsali také dopady, které na ně měla dlouhodobá pracovní zátěž, včetně psychických obtíží. Podle jejich výpovědí si někteří zaměstnanci stěžovali například na „permanentní zvracení před nástupem do práce“.

Reakce zřizovatele a širší kontext problému

Aféra kolem pracovních vztahů v Zoo Praha otevřela širší debatu o způsobu řízení městských organizací, o transparentnosti magistrátních zakázek i o roli gesčních náměstků. Lucie Kubesa v této souvislosti uvedla:
„Jak už jsem dříve vyjádřila, mám určité pochybnosti od začátku, kdy aféra vypukla. Ukazuje se, že gesční náměstkyně se ZOO věnovala určitě méně než třeba situaci v Pražských službách, které má také v gesci. A to, co následovalo, je jen pokračováním.“

Situace v Zoo Praha tak má více vrstev – od řešení interních vztahů přes postup zřizovatele až po veřejnou diskusi mezi zastupiteli o pravidlech vedení jedné z největších městských organizací.