158
Eva Decroix se rozhodla vystoupit z frontové linie v přesně ten okamžik, kdy se občanští demokraté ocitají v nejrizikovějším období za poslední dekádu. Neodchází ze strany, nerezignuje na mandát, nezakládá nové hnutí. Jen říká dvě zdánlivě jednoduchá slova: teď ne. Nekandiduje do vedení.
Na papíře může její krok působit jako drobná vnitrostranická poznámka, jakých už česká politika zažila stovky. Ve skutečnosti však v sobě nese mnohem více. Ukazuje rozhraní mezi osobní integritou a stranickým provozem, mezi zdravým rozumem a partajní kulturou, která dlouhodobě tlačí lidi do funkcí jen proto, aby „někoho bylo vidět“.
