Andrej Babiš znovu ukázal, že jeho vztah k médiím se dál propadá do osobní posedlosti. Premiér ve svém novém vydání podcastu „Sorry jako“ zaútočil nejen na Václava Moravce, ale nově si vzal na paškál i placené podcasty a tvůrce nezávislého obsahu. Pod příspěvkem, kterým nový díl propagoval, se však rychle objevily ironické i vysloveně posměšné reakce. Celé vystoupení premiéra ukázalo, že právě boj s novináři, kritickými médii a veřejnoprávními institucemi patří k tématům, ke kterým se premiér vrací téměř obsesivně.
Andrej Babiš stále častěji působí dojmem politika, který vede permanentní osobní válku proti médiím. Každý kritický článek, nepříjemný rozhovor nebo analytický komentář se v jeho podání okamžitě mění v údajný útok, kampaň nebo manipulaci. Premiér opakovaně útočí na novináře, veřejnoprávní média i konkrétní moderátory a dlouhodobě vytváří atmosféru, ve které jsou kritická média vykreslována jako nepřátelé vlády. Deník inregion.cz již dříve upozornil, že hnutí ANO si z nenávisti vůči novinářům a médiím udělalo téměř stranickou disciplínu. Nejnovější díl podcastu „Sorry jako“ však nově ukázal, že premiér svůj konflikt s médii dál rozšiřuje. Tentokrát již totiž nezaútočil pouze na novináře, ale i na tvůrce podcastů a nezávislého obsahu.
Celá situace začala zdánlivě nevinným příspěvkem na sociálních sítích. „Vítejte u dalšího dílu našeho podcastu Sorry jako, který vám stále nabízíme zcela zdarma, přestože je teď v módě si za něj nechat platit,“ napsal Babiš při propagaci nového dílu svého pořadu. Samotná formulace však působila jako laciné rýpnutí do tvůrců placeného obsahu a podcastů fungujících na předplatném. Premiér jako by chtěl naznačit, že zatímco ostatní si za svou práci nechávají platit, on lidem nabízí „pravdivý“ obsah zdarma. Veřejnost mu tentokrát podobný marketing příliš nespolkla. Reakce pod příspěvkem byly ostré a rychlé. „Vy jste zdarma drazí,“ napsal jeden z komentujících. Jiný připomněl známou kauzu slovy: „Vrať 7,5 miliard.“ Další uživatelé premiéra ironicky upozorňovali, že i tvorba podcastů je normální práce, za kterou si lidé nechávají platit stejně jako za jakékoliv jiné povolání. „Zároveň také žijeme v zemi, kde je v módě to, že je premiér placený z daní všech občanů, tuto parodii na podcast tedy platíme bohužel my všichni,“ reagovala jedna ze sledujících. Další komentář Babišův příspěvek shrnul možná nejvýstižněji. „Nechte to i nadále zdarma, protože to jsou kecy k nezaplacení,“ konstatoval další diskutér.
Premiérův podcast ukázal, proč šéf hnutí ANO podobnou poznámku vůbec vypustil do světa. Velmi rychle totiž přišlo další tradiční téma, tedy Václav Moravec. Muž, který Andreji Babišovi evidentně nedá spát ani dlouhé měsíce po odchodu z České televize. Premiér se k němu vrací opakovaně, téměř obsesivně, a pokaždé s viditelnou dávkou osobní zášti. V podcastu, který Babiš natočil s Karlem Havlíčkem, zazněla pasáž, která celou motivaci odhalila přesně. „Karle, víte, musíme říct divákom, že náš podcast je zdarma. Zdarma. A hlavně je pravdivý,“ prohlásil Babiš. „A víte, co by bylo zajímavé, že pokud někdo sleduje ty jiné podcasty za peníze, kolikrát to hnusné jméno Babiš tam odzní,“ pokračoval premiér. Bylo zcela zřejmé, že premiér naráží právě na projekty spojené s Václavem Moravcem a dalšími nezávislými novináři.
Jen o několik vteřin později už Babiš otevřeně vytáhl Moravcovo jméno. „No a jak se má Václav Moravec?,“ ptal se v podcastu. „No vypadá to, že se má dobře. Žije tím startupem,“ odpověděl servilně Havlíček. Následovala další série ironických poznámek o veřejnoprávních médiích, financování České televize i Moravcových aktivitách mimo ni. Přestože Václav Moravec již několik měsíců není součástí České televize, premiér pocítil nutkavou potřebu se k němu vrátit. Jako by právě Moravec představoval symbol všeho, co Babiš na médiích nesnáší. Kritické otázky, nepříjemná fakta, důslednou novinařinu a moderátora, který odmítá hrát roli součásti vládního marketingu.
Není to přitom poprvé, co premiér Moravce veřejně zesměšňuje. Už dříve jeho výsměch bývalému moderátorovi České televize vyvolal obrovskou vlnu kritiky. Deník inregion.cz tehdy upozornil, že lidé Babišovo chování označovali za „dno“ a upozorňovali na stále agresivnější styl komunikace premiéra vůči novinářům v článku o premiérově výsměchu Moravcovi. Jenže zatímco Babiš pokračuje ve svých osobních útocích, Moravec mezitím rozjel vlastní projekt a otevřel nové studio.
Celý problém je ale mnohem širší než jen osobní konflikt mezi premiérem a jedním moderátorem. Hnutí ANO totiž už dávno pochopilo, že útoky na média fungují jako velmi efektivní politický nástroj. Když Andrej Babiš mluví o „prolhaných novinářích“, „aktivistech“ nebo „kampaních“, neposílá tím jen vzkaz konkrétním redakcím. Především tím vytváří obraz nepřítele, proti kterému může mobilizovat vlastní voliče. Kritická média jsou systematicky vykreslována jako součást jakéhosi protibabišovského spiknutí. Každá nepříjemná otázka je prezentována jako útok. Každý investigativní text jako manipulace. Každý kritický komentář jako důkaz zaujatosti. Přesně tento styl komunikace se prolínal celým podcastem „Sorry jako“. Premiér si opakovaně stěžoval, že média údajně vždy hledají experty, kteří tvrdí, že vláda něco dělá špatně. „Bohužel to tak je,“ posteskl si Babiš. Jindy zase prohlašoval, že „komentátoři tomu nerozumí“, nebo že opozice a média lžou o vládních krocích. Tohle už dávno není běžná politická kritika médií. Tohle je systematické zpochybňování samotné legitimity novinářské práce.
Zvlášť nebezpečné je, že podobná rétorika přichází přímo od premiéra země. Politik s obrovským dosahem velmi dobře ví, jaký efekt jeho slova mají. Když premiér opakovaně vykresluje novináře jako nepřátele nebo manipulátory, vytváří tím atmosféru nedůvěry vůči médiím jako takovým. Velmi symbolické bylo i to, jak premiér mluvil o vlastním podcastu. „Náš podcast je zdarma. A hlavně je pravdivý,“ prohlásil. Jenže právě v novém dílu Babišova podcastu zazněla řada manipulativních tvrzení, útoků na opozici, médií i různých občanských organizací. Babiš například tvrdil, že opozice „škodí“ a blokuje Sněmovnu, média lžou o vládní drogové politice nebo že kritici jeho kroků „ničemu nerozumí“. V jiné části podcastu si premiér stěžoval, že novináři a komentátoři neustále kritizují vládu, místo aby oceňovali její práci. Prakticky každé téma se nakonec znovu stočilo k médiím, novinářům nebo údajným manipulacím.
V tom spočívá podstata celé strategie hnutí ANO. Když vláda čelí kritice, nevede věcnou debatu o problému. Místo toho zaútočí na toho, kdo kritiku přinesl. Novináři se tak stávají pohodlným terčem, na který lze přesměrovat frustraci veřejnosti. Václav Moravec v této logice představuje ideální symbol. Dlouhé roky byl jednou z nejvýraznějších tváří politické publicistiky v České televizi, pravidelně vedl tvrdé rozhovory s politiky a odmítal přistupovat na marketingové hry mocných. Právě proto se stal pro Andreje Babiše trnem v oku. Poznámka o tom, že jejich podcast je „zdarma“, byla ve skutečnosti dalším pokusem zesměšnit nezávislé tvůrce, kteří financují svou práci prostřednictvím předplatného. To působí od premiéra velmi absurdně. Andrej Babiš je miliardář a předseda vlády s obrovským aparátem lidí placených z veřejných peněz. Když pak ironizuje novináře a tvůrce obsahu za to, že si nechávají zaplatit za svou práci, vyvolává to spíš úsměv než respekt. Zvláště od někoho, kdo v minulosti i ve funkci premiéra, vlastnil mediální dům Mafra.
