Ministryně financí Alena Schillerová objevila nový důvod k oslavě. Stát si půjčuje miliardy, občané mu ochotně svěřují své úspory a šéfka státní pokladny z toho má takovou radost, že se rozhodla natočit další ze svých veselých videí. Tentokrát dokonce poradila, co nadělit blízkým k Vánocům. Státní dluhopisy. Jenže veřejnost nadšení z půjčování peněz nesdílela a ministryni zasypala výsměchem. Jeden z diskutujících jí připomněl, že děti by jej s podobným dárkem patrně poslaly někam hodně daleko, další se ptali, kdo bude půjčené miliardy splácet.
Schillerová si připravila i další velkolepě propracované vystoupení. Ve Sněmovně hájila návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun a s vážnou tváří prohlásila, že stojí s hlavou vztyčenou. Opoziční poslanci jí okamžitě připomněli Miladu Horákovou, jejíž poslední dopis před komunistickou popravou obsahoval podobná slova. Ministryně tak dokázala během krátké doby proměnit radost ze státních dluhů ve vánoční estrádu a další politickou ostudu.
Ministryně financí Alena Schillerová přišla na to, že nejlepší způsob, jak občanům zpříjemnit pohled na státní zadlužení, je představit jim další půjčování peněz coby fenomenální úspěch. Zatímco ekonom má z dluhů zpravidla noční můru, šéfka státní pokladny pohledem právničky projevuje nadšení hodné člověka, vědou ekonomickou nepolíbeného. Natočila video, na němž s úsměvem vysvětluje, jak skvěle se daří prodej státních dluhopisů, kolik peněz občané státu půjčili a jak mimořádně si jejich důvěry váží. Dojemná je skutečnost, že ministryně ani v záplavě ekonomických „úspěchů“ nezapomíná na blížící se Vánoce. Občanům doporučila, aby pod stromeček pořídili svým nejbližším státní dluhopis. Česká republika obdržela důmyslně propracovanou hospodářskou strategii spojující deficitní rozpočet s Ježíškem. K dokonalosti chybí snad pouze slavnostní rozsvícení vánočního stromu před ministerstvem financí, na jehož špičce by místo hvězdy zářil státní dluh.
Schillerová svým vánočním poselstvím narazila na veřejnost, která se odmítla dojmout. Pod zveřejněným videem se objevila řada posměšných reakcí a mnozí diskutující začali ministryni připomínat nepříjemnou drobnost, že státní dluhopis není dar z ministerského nebe, nýbrž cenný papír představující závazek státu vrátit půjčené peníze a zaplatit příslušný výnos. Ministryně sice dokáže s nakažlivým nadšením oznamovat, kolik miliard se podařilo získat, avšak představa, že občané mají kvůli takové zprávě propuknout v jásot, zjevně nezabrala. „Chválit se, že si půjčuje peníze, umí jenom Alena Schillerová,“ napsal jeden z komentující. „A dluh zvesela roste, mejdán!“ poznamenal další. Ministryně obdržela výstižnou připomínku, že mezi získáním peněz a jejich vyděláním existuje podstatný rozdíl. Komunikační talent Alenka nezapřela. Dokázala z běžné emise státních cenných papírů vyrobit vystoupení, které vypadalo téměř jako předávání Nobelovy ceny za ekonomii.
Největší pozornost získal vánoční rozměr celého ministerského představení. Schillerová se totiž nespokojila s pochvalou investorů a rozhodla se poradit rodinám, co mají letos nadělit svým nejbližším. Její doporučení přijal s notnou dávkou skepse další přímočarý diskutér. „Tak nějak nemusím mít křišťálovou kouli a nějak tuším, kam by mě děti poslaly, kdybych jim místo třeba Xboxu dal pod stromeček dluhopisy,“ napsal.
Schillerová našla vánoční hit. Pod stromečkem má být státní dluh
Ministryně předložený reklamní spot pojala lidově bodře. Stojí na chodbě, drží list papíru, usmívá se a s nadšením oznamuje výsledky prodeje státních dluhopisů. „Jdeme na to. Dluhopis Republiky oslovil už přes sto dvacet tisíc vás. Už jste nakoupili za devadesát jedna a půl miliardy korun, z toho jen ve druhém upisovacím období flexibondu za sedmnáct celých čtyři miliardy. Mám obrovskou radost. Vaší důvěry v českou ekonomiku si ohromně vážím a udělám všechno pro to, abych ji nezklamala,“ sděluje Schillerová. Následně předvede překvapivý přechod od státního financování k rodinným Vánocům. „A mimochodem, už začínáte shánět vánoční dárky? Já teda fakt ne, ale jeden tip mám. Třetí upisovací období začne už začátkem prosince, tak ho nepropásněte. Ať najdou vaši nejbližší pod stromečkem dárek do budoucna,“ doporučuje Schillerová. Šéfka státní pokladny tím dokázala spojit finanční produkt, státní dluh a vánoční nákupy do jediné reklamní pohádky. Zatímco obchodníci lákají na elektroniku, oblečení či hračky, ministerstvo financí nabízí svým způsobem originální konkurenci. Pod stromečkem má čekat pohledávka vůči České republice, a pokud se obdarovaný zeptá, kde se vezmou peníze na její splacení, rodinná slavnost může plynule přejít do debaty o budoucích státních rozpočtech.
Schillerová poselství doprovodila tvrzením, že každá tisícikoruna, kterou stát vyplatí na úrocích českým domácnostem místo zahraničním bankám, má smysl. Na první pohled příjemná představa, zvláště pokud investor do dluhopisu patří mezi ty, co disponují dostatečnými úsporami na jejich nákup. Peníze na úroky nevyrůstají však ve zvláštní zahradě za budovou Ministerstva financí a Schillerová je nevyplácí ze svého. Stát je musí získat z veřejných prostředků nebo dalšího financování. Úrokový výnos investora je současně nákladem státního rozpočtu, což nadšená reklamní prezentace nezmiňuje. Schillerová se proto dočkala také reakce, která její radost přeložila. „Alenko, naprosto chápeme vaši obrovskou radost. Vy peníze inkasujete, ale vracet je investorům včetně úroků už bude někdo jiny,“ zněl komentář pod Schillerové profilem
Schillerové reklamní slogan získal význam, který si autorka patrně nepřála. Dárek do budoucna totiž může znamenat nejen výnos pro konkrétního investora, ale také závazek pro stát, jehož hospodaření budou v dalších letech financovat daňoví poplatníci.
S hlavou vztyčenou přišla Schillerová obhájit schodek 386 miliard
Ministryně však zdaleka nevyčerpala své možnosti vyvolávat údiv nad tím, jak prezentuje hospodaření státu. Zatímco na sociálních sítích slavila miliardy získané prostřednictvím dluhopisů, ve Sněmovně hájila návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Příslušné číslo by samo o sobě stačilo k velmi vážné debatě o výdajích, příjmech, budoucím zadlužování a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Schillerová však své vystoupení pojala také jako příležitost k slavnostnímu ujišťování, že její rozpočet představuje vrchol poctivého hospodaření. „Je to rozpočet poctivý, bez fixlování, bez skrytých mimorozpočtových půjček, bez nadhodnocených příjmů a bez uměle podhodnocených výdajů. Jinými slovy, je to férová bilance, která nic neskrývá ani před vámi, ctěné poslankyně a poslanci, ani před občany naší země. Proto zde stojím s hlavou vztyčenou,“ prohlásila. Šéfka státní pokladny předvedla pozoruhodnou formu politické sebechvály. Vládní návrh počítá se schodkem ve výši stovek miliard, ale ministryně před poslanci stojí s hlavou vztyčenou a ujišťuje je o naprosté poctivosti vlastních čísel. Zda stejnou hrdost pocítí také občané při pohledu na budoucí náklady státního dluhu, se ze slavnostního projevu nedozvěděli.
Schillerová navíc otevřela problém, který mohl při obhajobě rozpočtu překvapit i zkušenější politické pozorovatele. Formulace o vztyčené hlavě totiž opozičním poslancům připomněla Miladu Horákovou, demokratickou političku popravenou komunistickým režimem v červnu 1950. Horáková ve svém posledním dopise před popravou vyjádřila obdobnou myšlenku důstojného postoje tváří v tvář smrti. Historická souvislost vyvolala mimořádně ostré reakce. Ministryně namísto debaty o přednostech svého návrhu nabídla další kontroverzi, v níž se vedle miliardového deficitu začala skloňovat jedna z nejtragičtějších osobností českých moderních dějin. Její snaha vystoupit sebevědomě a důstojně získala poněkud opačný účinek.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob reagoval bez servítek. „Při zvrhlé obhajobě schodku 386 miliard si brát do úst slova přesvědčené demokratky Milady Horákové, kterou zavraždili komunisté, s nimiž sama seděla ve vládě, je hanebné. Jenže Alena Schillerová a její kolegové se zjevně stydět neumějí. Tohle je vrchol politického cynismu,“ uvedl. Spojil tím kritiku způsobu obhajoby státního rozpočtu s připomenutím politické minulosti hnutí ANO a jeho někdejší vládní spolupráce s podporou komunistů. Ministryni vyčetl nejen vysoký schodek, ale především nešťastný historický kontext jejího výroku. Schillerové sebevědomé prohlášení o vztyčené hlavě se tím proměnilo v další příležitost demonstrace nebetyčné neznalosti.
Lidovecký poslanec Jan Bartošek Schillerové rovněž nic neodpustil. „Alena Schillerová zneužila legendární větu Milady Horákové ve sněmovně při obraně svého obludného rozpočtu, který posouvá naši zemi nebezpečně blízko bankrotu. Chucpe!“ napsal.
Opozice kritizovala i samotný rozpočtový návrh. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček z ODS ministryni vyčetl, že se místo věcné obhajoby vlastních rozpočtových čísel znovu soustředila na kritiku předchozí vlády. „Co jí taky zbývá, má na svědomí rekordní deficit rozpočtu v historii ČR a druhý nejvyšší nyní nachystala. V době rostoucí ekonomiky představila proinflační rozpočet, kterým zadluží další generace. To nejde hájit ničím, nezbývá než odvést pozornost od své vlastní neschopnosti k předchozí vládě,“ vpálil Schillerové Skopeček. Oprávněně. Ministryně financí, vědou ekonomickou nepolíbenou, má coby doktorka práv o čem přemýšlet. Po kritice, které se jí dostalo, by mohla zauvažovat o prohloubení si vzdělání. Předně v disciplínách ekonomických. Na její Alma Mater lze podat přihlášku až do konce února. Na příslušné škole by se alespoň v základní kurzu bakalářském ministryně dověděla to, že půjčka je dluh vždy a věřitelům je nutno jej splatit.
