Andrej Babiš v pondělí tohoto týdne rozbalil na tiskové konferenci řečnickou Hotentálii, kde se mezi miliardami, Foltýnem, médii, Kyprem a švýcarskou chatou pokoušel novinářům vysvětlit, kdo lže, kdo manipuluje a komu jde „ve finále vždy jenom o prachy“. O dva dny později ukázal, že hotentálský provoz rozhodně neutichl, jen si otevřel zdravotnické oddělení. Nora Fridrichová po premiérovi chtěla odpověď na připravované předkupní právo k zemědělské půdě a možné zvýhodnění Agrofertu, Babiš však místo zákona začal zkoumat novinářku.
V několika minutách u ní objevil nemoc z Agrofertu, přidruženého Rozehnala, honbu za kliky, nenávist k Babišovi, zrušil jí profesi, překřtil ji na „aktivistickou babu“, zpochybnil její IQ a nakonec jí doporučil léčbu. Premiérská arogance se zde nádherně spojila s argumentačním neumětelstvím: čím přesněji se Fridrichová vracela k tomu, na co se ptala, tím dál Babiš prchal od půdy a tím hlouběji se nořil do její osobnosti. Hotentálie z pondělka měla alespoň papíry. Nová ordinace si vystačila s diagnózou od oka.
Delší záznam, který Fridrichová zveřejnila, přitom Babišovi příliš nepomáhá. Na začátku nestojí žádná osobní urážka premiéra ani teatrální provokace, ale otázka na připravované pravidlo pro prodej zemědělské půdy a jeho dopad na Agrofert. To ovšem Babišovi stačilo k okamžitému přesunu od zemědělství k medicíně. „A zapomeňte na Agrofert, že vy jste nemocný z Agrofertu,“ vystřelil, když se Fridrichová snažila zjistit, jak vláda zamýšlí předkupní právo nastavit. Novinářka namítla, že takové pravidlo zasahuje do vlastnického práva, a Babiš právní spor vyřešil s noblesou venkovského felčara po třetí borovičce. „To není. Vy tomu nerozumíte. Vy jste nemocný s tím Rozehnalem,“ přidal s odkazem na právníka Aleše Rozehnala, se kterým Fridrichová připravuje podcast Zákon džungle. Agrofert se tak v premiérově podání přestal chovat jako ekonomický subjekt a začal fungovat jako diagnóza; Rozehnal dostal roli komplikace a samotná otázka se pomalu měnila v chorobopis tazatelky.
Babiš přitom nezůstal pouze u medicíny a hned si otevřel i malé poradenské centrum pro digitální média. „Jako já chápu, že na Babiše se kliká, že tam máte těch pět euro za klik, nebo co…,“ vysvětlil Fridrichové, jak údajně funguje její práce. Pět euro za klik, „nebo co“, je ostatně téměř dokonalá babišovská účetní jednotka: premiér nezná částku, nezná mechanismus a vlastně ani netvrdí, že přesně ví, o čem mluví, ale číslo vypustí s takovou samozřejmostí, že se má tvářit jako důkaz. Pondělní „ve finále vždy jde jenom o prachy“ tak dostalo nový praktický doplněk. Když se novinář ptá na Agrofert, nejde mu podle této logiky o půdu, zákon nebo veřejný zájem, ale o imaginárních pět eur. Babiš tak znovu předvedl svou oblíbenou techniku: nemusí rozebírat nepříjemnou otázku, pokud nejprve zpochybní člověka, který ji položil.
Agrofert nevlastním, tím by podle premiéra mohlo být zoráno
Fridrichová však odmítla přijmout přidělenou diagnózu i honorář pět euro a dál se vracela k tomu, proč Agrofert v otázce vůbec figuruje. Koncern patří velikostí obhospodařované a pronajaté půdy úplně jinam než většina zemědělských podniků, a právě to dává otázce o dopadu předkupního práva zcela konkrétní základ. Babiš místo toho sáhl po větě, která mu při debatách o Agrofertu slouží jako automatický požární východ. „Ale já už nevlastním Agrofert jako,“ namítl. Fridrichová odpověděla, že podle ní tak jednoduchá věc není, načež premiér okamžitě ztratil zájem o další slovní výměnu. „Aha, tak potom to nemá… A já se s vámi nebudu bavit vůbec jako,“ oznámil a odcházel. V jedné chvíli tak bylo krásně vidět, jak Babišova komunikační metoda funguje: název firmy slyší jako útok na sebe, otázku na právní mechanismus jako osobní provokaci a požadavek na odpověď jako důvod rozhovor ukončit.
Fridrichová jej ještě zastavila a premiér se vrátil, tentokrát s rozhořčením člověka, kterému někdo sáhl na rodinný porcelán. „Co si to dovolujete, že jak že to není pravda? Co si to dovolujete? Já Agrofert nevlastním,“ opakoval. Jenže otázka se stále netýkala toho, zda má Andrej Babiš na nočním stolku listinné akcie Agrofertu, ale toho, co nové pravidlo udělá s postavením největšího pachtýře zemědělské půdy. Babiš místo této odpovědi přidělil Fridrichové motiv. „Prosím vás, vy jste přišla, abyste si natočila videjko, abyste měla kliky. Tak mi dejte pokoj,“ utrousil. Novinářka tedy podle premiéra nepřinesla otázku, ale podnikatelský plán. Agrofert zmizel, zákon zmizel, půda zmizela a zůstala Fridrichová, která podle Babiše přišla vydělávat na jeho jménu. Takto vypadá argumentace, když se obsah stane nepříjemným a osobní útok je po ruce rychleji než věcná odpověď.
Aktivistická baba dostala od premiéra nový profesní průkaz
Fridrichová Babišovi připomněla, že natáčení a pokládání otázek patří přesně k tomu, proč na místě stojí novináři. Premiér jí proto rovnou oznámil, že mezi ně nepatří. „Ne, vy nejste novinářka, vy jste aktivistická baba, která nenávidí Babiše a s tím vaším Rozehnalem, kterého dobře znám, jako si to říkejte, co chcete. Já vím, že to natáčíte, mně je to úplně jedno,“ prohlásil. Předseda vlády tím za jedinou větu zvládl výkon, na který by jinak bylo potřeba několik institucí: zrušil profesi, přidělil novou, určil politickou motivaci, odhalil citový vztah k vlastní osobě a připsal k tomu ještě Rozehnala. Nora Fridrichová tak odešla z jedné premiérské věty nikoli jako novinářka, ale jako „aktivistická baba, která nenávidí Babiše“. Kdo potřebuje novinářské vzdělání, profesní historii nebo práci, když má Česká republika Andreje Babiše a jeho personální oddělení uprostřed chodby.
Právě tady začíná být celá scéna dokonale hotentálská. Fridrichová stále usiluje o odpověď na jednu a tutéž věc, zatímco Babiš se od ní vzdaluje po stále širší spirále. Nejprve nemoc, potom Rozehnal, pak kliky, následně aktivistická baba a nenávist k premiérovi. Když ani tato slovní palba novinářku neodradila, Babiš přidal další verdikt. „Já vám říkám, že lžete,“ oznámil. Otázka se tak v jeho podání sama od sebe proměnila ve lež, aniž by premiér potřeboval předvést, kde přesně lež leží. Hlasitý rozsudek plnil stejnou funkci jako argument a Babiš si mohl dál držet pohodlný odstup od samotné věci. V pondělí chtěl novinářům vysvětlovat, jak nemají občanům podsouvat správně zformulovaná sdělení; nyní předváděl jednodušší systém, v němž nepříjemného tazatele prostě prohlásí za lháře.
Od hektarů k IQ je v Hotentálii jen pár metrů
Fridrichová při další replice řekla Babišovi „jste největším pachtýřem země“ a hned se opravila na Agrofert. Premiér se chytil přeřeknutí s energií člověka, který konečně zahlédl únikovou cestu, a z půdy přeskočil rovnou k inteligenci. „Jaké máte IQ? Vy nerozumíte tomu, že všichni mají to právo? Každý český zemědělec,“ vyrazil proti ní. V pondělí tedy Andrej Babiš rozhořčeně vysvětloval, že novináři nemají dělat z lidí hlupáky, a o pár dní později se novinářky osobně ptá na její inteligenční kvocient. Taková konzistence už není ani kruh, ale babišovský Möbiův pás: premiér se po něm rozběhne proti médiím a za chvíli doběhne přesně k tomu, co jim předtím vyčítal.
Fridrichová se opravila a dál chtěla odpověď, jenže premiér už měl rozjetou ambulanci a byla by škoda ji zavřít bez závěrečného nálezu. „Já vám říkám, vy jste nemocná, léčte se,“ uzavřel a odešel. Tím dosáhl pozoruhodného výsledku. Na začátku stála otázka na předkupní právo a Agrofert, na konci novinářčina údajná nemoc. Mezi tím Babiš stihl pět euro za klik, Rozehnala, aktivistickou babu, nenávist, lež a IQ. Samotná odpověď se do této bohaté nabídky nevešla. Premiér přitom nepůsobil jako politik, který má spor pod kontrolou, ale jako podrážděný hospodský řečník, kterému někdo položil otázku na citlivé místo a on ji zkouší přehlušit stále osobnější nadávkou. Jen hospodský řečník obvykle nemá ochranku a titul předsedy vlády.
Šestadevadesát tisíc hektarů a proti nim jedna aktivistická baba
Agrofert se do rozhovoru nepřipletl omylem ani z chorobné posedlosti, kterou Babiš Fridrichové přisoudil. Podle údajů koncern hospodaří přibližně na 133 tisících hektarů zemědělské půdy a zhruba 96 tisíc hektarů má pronajatých, což z něj dělá největšího pachtýře v Česku. Právě na lidi a firmy, které na prodávané půdě hospodaří, míří návrh předkupního práva. Tato kombinace čísel dodala otázce Fridrichové velmi konkrétní půdorys, jen premiér proti němu postavil svou vlastní výbavu: na 96 tisíc hektarů nájemní půdy vytáhl pět euro za klik, na největšího pachtýře aktivistickou babu, na otázku o dopadu zákona IQ a na vytrvalost tazatelky léčbu. Pokud je tohle vítězství v argumentaci, pak Hotentálie musí mít skutečně velmi benevolentní pravidla.
Babiš navíc stále opakoval, že Agrofert nevlastní. Akcie koncernu vložil 20. února do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, jenže Evropská komise tento týden oznámila vlastní posouzení a premiérovu jednoduchou větu poněkud pokazila. Podle Komise se Babiš nachází v potenciálním střetu zájmů a uspořádání přes trust podle ní problém dostatečně neřeší; kvůli tomu pozastavila některé platby evropských peněz spojené se společnostmi Agrofertu. Brusel tedy také vyslovil jméno Agrofert a přišel s otázkami kolem premiérova vztahu ke koncernu. Evropská komise zatím nedostala označení „aktivistická baba“, Andrej Babiš se jí nezeptal na IQ a léčbu jí rovněž nepředepsal. Výhodu má zřejmou: nestojí metr od premiéra s mikrofonem a nesnaží se ho přimět, aby odpověděl hned.
Hotentálie z pondělí dostala bílý plášť
Celá groteska navíc přišla jen pár dní po pondělním premiérově výstupu, kdy Babiš dlouze peskoval média, mluvil o novinářích a expertech „lačných po veřejných penězích“, tvrdil, že některé redakce fungují jako hlásná trouba opozice, a rozčiloval se nad představou, že někdo občanům říká, co je pravda, co je lež a jak mají reagovat. O pár dní později Nora Fridrichová přišla s konkrétní otázkou a Babiš názorně předvedl svůj vlastní komunikační manuál. Kdo se ptá na Agrofert, trpí podle premiéra nemocí; kdo chce dál odpověď, loví kliky; kdo stále nepovolí, přestává být novinářem a stává se aktivistickou babou. Ten, který připomene fakta, dostane otázku na IQ, a když ani potom nezmizí, má se jít léčit. Haj hou. Pondělní kritika médií tak dostala ve středu dokonale praktické pokračování, jen bez papírů, miliard a švýcarské chaty. Wow.
V pondělí Andrej Babiš otevřel Hotentálii, o pár dní později jí pořídil bílý plášť.
