Andrej Babiš si po jednání vlády opět vyhradil čas na oblíbenou disciplínu: vysvětlit novinářům, co dělají špatně, a občanům, proč jim nemají věřit. Premiér se přitom pustil do médií s takovou jazykovou vervou, že obsah místy statečně bojoval se stavbou věty o holé přežití. „Vážení spoluobčané“ dostali instrukce, komu nemají naletět, novináři zase školení, jak se nemají dívat na občany. Babiš mezitím předvedl řečnický výkon z Hotentálie, vedle něhož by i Miloš Jakeš na Červeném Hrádku působil jako muž, který večery trávil studiem Cicera.
Vláda měla za sebou informace o minimální mzdě, letním čase, ochraně dětí či cenách pohonných hmot, když si Babiš vzal znovu slovo. Tentokrát již ne jako premiér shrnující jednání kabinetu, ale téměř jako mediální ombudsman vlastní vlády. „Vážení spoluobčané, teďka se obracím na vás a po určitém čase bych rád okomentoval nějaké zále-záležitosti v mediálním prostoru,“ oznámil. První „zále-záležitosti“ naznačily, že syntax dnes dostala volno. Babiš začal u debaty o zrušeném odboru strategické komunikace na Úřadu vlády a u kauzy údajných polských nároků. Jeden novinář ze Seznam Zpráv ji podle premiéra „tlačí do veřejného prostoru“ a snaží se občanům namluvit, že stát potřebuje komunikační odbor. Babiš měl jiné vysvětlení: nepotřebuje jej, potřebuje funkční tajné služby.
To ještě dávalo docela srozumitelný smysl. Pak se otevřely dveře Hotentálie.
Novináři jsou lační. Občané nejsou hloupí
Babiš se pustil do lidí, kteří podle něj chtějí občanům vysvětlovat svět. „Takže všichni tito novináři a experti, lačníci po veřejných penězích pořád předkládají, že českému občanu, občanovi musí nějaký tým odborníků říct, co je pravda, co je lež, co si má přečíst a jak má na to reagovat,“ prohlásil premiér.
Výrok měl krásně babišovskou konstrukci. Novináři a experti nemají občanům říkat, co si mají myslet. To jim právě z pódia vysvětloval premiér, který se obrátil přímo na „vážené spoluobčany“, aby jim sdělil, kdo manipuluje, kdo je lačný po veřejných penězích a kdo jim chce podsouvat správně zformulovaná sdělení. Strategická komunikace je tedy zřejmě nebezpečná tehdy, pokud ji nedělá Andrej Babiš osobně.
Premiér vzápětí hájil český lid před novinářským podceňováním. „Ale právě ten případ Polska ukázal, že lidé nejsou hloupí. A možná by teda stálo za to, aby se přestali někteří novináři na naše občany dívat jako na své nesvéprávné příjemce správně zformulovaných komunikačních sdělení,“ pokračoval.
Občan tedy podle Babiše není hloupý a nepotřebuje, aby mu nějaký komunikační expert vysvětloval, co je pravda a co lež. Následujících několik minut mu to proto vysvětloval premiér.
Poté konečně přišly prachy
Vzápětí Babiš objevil hlavní hybnou sílu vesmíru. „Takže vážení spoluobčané, zase šlo jenom o peníze,“ oznámil Babiš a vytáhl čísla. Odbor strategické komunikace měl podle něj v letech 2022 až 2025 stát 157 milionů korun, přičemž 132 milionů šlo na kampaně. Premiér jmenoval Deštník proti drahotě za 23,8 milionu korun a Česko informuje za 34,3 milionu včetně DPH. Druhou kampaň zhodnotil po svém. „Informuje vás, že dnes prší nebo pršelo, svítí slunce,“ vysvětlil její přínos.
Pak přišel titulek o zakázce pro firmu syna někdejšího poslance ODS a Babiš měl jasno. „Takže šlo jenom o peníze zase,“ zopakoval. Kdo by snad čekal další dokazování, nepochopil metodu. Premiér měl papíry, částky a verdikt. Soudní síň by celý proces pouze zbytečně zdržovala.
Peníze podle Babiše samozřejmě někam tekly. Premiér ani tentokrát nenechal spoluobčany dlouho v nejistotě. „No a samozřejmě, kam tekly? No do médií, kam jinam by tekly,“ položil si otázku a okamžitě si odpověděl.
V tu chvíli získal Babišův výklad svůj pevný řád. Peníze tečou do médií, média píší o vládě, novináři kritizují premiéra a to všechno se nakonec zase vrací k penězům. Politologie může zavřít fakulty. Andrej Babiš nalezl jednotnou teorii českého veřejného života.
Premiér poté připomněl firmy No Limits, No Origin, Remark a Media Age. Odkázal také na výrok jednoho moderátora na síti, který tuto strukturu označil za „zločinecký systém“, a následně začal předčítat částky, které měl připravené na papíře. Podle Babiše měla tato struktura od roku 2014 dostat od 138 institucí celkem 5 284 566 307 korun. „A tak to někdo dohledal a je to teďka na papíře. Ano, tenhle systém tady funguje,“ oznámil.
Všechno je vyfutrované. Premiér žádá soustředění
Babiš byl se svými materiály spokojen. „Takže vážení spoluobčané, teď se soustřeďte,“ vyzval publikum. Češi, které podle něj nesmějí novináři považovat za nesvéprávné příjemce správně formulovaných sdělení, dostali od premiéra přesnou instrukci, kdy mají zvýšit pozornost.
Pak pokračoval. „Tak aby bylo jasno, o čem tady je řeč. Takže bylo by dobré, abyste z lidí nedělali hlupáky, ani z nás. My nepotřebujeme tady uplácet média. My nepotřebujeme tady utrácet peníze daňových poplatníků. Já to mám všechno tady vyfutrované do detailu. Pět celé tři miliardy. Dělali to od roku dva čtrnáct. Je to strašně sofistikovaný systém,“ pronesl Babiš.
Hotentálie dosáhla provozní teploty. Věty se rozbíhaly, vracely, zakopávaly o sebe, částky létaly tiskovým sálem a premiér všechno podpíral papíry, které měl „vyfutrované do detailu“. Miloš Jakeš by vedle tohoto výkonu mohl vstát z Červeného Hrádku, uhladit si sako a nabídnout Babišovi základní kurz řečnické kázně. Vedle premiérova slovního slalomu by působil jako žák vychovaný u Cicera.
Babiš nicméně ještě ani zdaleka nevyčerpal zásobu mediálních křivd. Připomněl lidi, kteří podle něj skončili před soudem, a vzápětí se přesunul k „našim oblíbeným médiím“, což, jak pro jistotu vysvětlil, myslí ironicky. Na Novinkách ho zaujal text o jeho nedělním videu. Autor podle Babiše napsal, že premiér předvedl čtvrthodinový nesouhlasný proslov doplněný přehrabováním se v papírech.
Babiše toto hodnocení zjevně popudilo. A tak proti tvrzení, že pronáší dlouhé nesouhlasné proslovy a přehrabuje se v papírech, zahájil dlouhý nesouhlasný proslov a přehraboval se v papírech.
Pak dorazil Lukačovič a s ním Švýcarsko
Seznam již v Babišově projevu nebyl pouze médium. Stal se tématem téměř zahraničněpolitickým. „Seznam, to asi víte, vážení spoluobčané, to je ta firma, která odvedla svému majiteli jeden a půl miliardy a nezaplatila srážkovou daň,“ prohlásil premiér. Následně tvrdil, že veřejné rozpočty mohly dostat asi 1,35 miliardy korun, a přešel k majiteli firmy Ivu Lukačovičovi. „A kde majitel se bojí vlastních redaktorů a schovává se někde ve Švýcarsku na chatě, byl na Kypru. A máme společně soud samozřejmě, takže na to se strašně moc těšíme,“ pokračoval Babiš.
Český premiér tak od strategické komunikace dorazil přes peníze a média až k chatě ve Švýcarsku a pobytu na Kypru. Hotentálie evidentně disponuje velmi dobrým mezinárodním spojením. Další provinění Seznamu představoval komentář, který přirovnal návrh vládního rozpočtu k předlistopadovým rozpočtům a tvrdil, že rozpočet z roku 1989 působil důvěryhodněji. Babiš označil srovnání za neuvěřitelné a začal mluvit o účetních tricích komunistů a předchozí vlády. Svůj kabinet vzápětí vyňal z podezření. „Ale my takového nic neděláme, vážení spoluobčané,“ ujistil veřejnost.
Následoval verdikt nad dvěma redakcemi. „Ty manipulace a lži jsou doménou Novinek a Seznamu, který samozřejmě funguje jako hlásná trouba opozice,“ prohlásil Babiš. Jako jeden z argumentů vytáhl skutečnost, že Ivo Lukačovič jednal na Úřadu vlády s tehdejším premiérem Petrem Fialou. Premiér k tomu dodal jednoduché vysvětlení. „Takže takhle to tu funguje.“
Schůzka majitele velké internetové firmy s předsedou vlády se tak jedinou větou proměnila v indicii opozičního spiknutí. Sherlock Holmes by potřeboval stopy. Babišovi stačila návštěvní kniha.
Seznam by si měl opravit titulek
Premiér pokračoval ve čtení článků a titulků, které ho v posledních dnech nepotěšily. Jeden šéfredaktor podle něj „zničil na Slovensku jedny noviny a tady pokračuje v ničení jednoho deníku“. Vadily mu také titulky o rozpočtu, zadlužování i texty věnované jeho vládě.
Nakonec redakcím poskytl bezplatnou konzultaci z oblasti brandingu. „Takže vážení spoluobčané, Seznam Zprávy a Novinky by si měly dát do titulku, že zastupují opozici. My to bereme, všichni to vědí a budou to vědět,“ doporučil premiér.
Před několika minutami přitom odsuzoval komunikační experty, kteří podle něj občanům diktují, co je pravda, co lež, co mají číst a jak na to reagovat. Potom sám vysvětlil médiím, co si mají napsat do titulku.
Komunikační karta je zřejmě svobodná disciplína.
Ve finále jde vždy o prachy
Babiš nakonec shrnul celé své mediální pojednání větou, která by mohla viset nad vstupem do jeho politického světa. „Takže jen abyste věděli, že ve finále vždy jde jenom o prachy,“ oznámil spoluobčanům.
Premiér tím nabídl univerzální klíč k motivům druhých. Novinářům jde o prachy. Komunikačním expertům jde o prachy. Firmám jde o prachy. Médiím jde o prachy. Všichni se točí kolem peněz a Andrej Babiš stojí uprostřed tiskového sálu s papíry v ruce a odhaluje jejich nízké pohnutky.
Jenže u někoho mohou být významným politickým tématem místo vydaných peněz také úplně jiné druhy vydání. Třeba vydání poslance trestnímu stíhání. O tomhle významu slova premiér při velké přednášce o lidských motivech mlčel. Někomu podle něj jde o prachy, jiný má dlouhodobě důvody zajímat se také o to, zda jej Sněmovna vydá, nebo nevydá spravedlnosti. Papír s touto poznámkou zřejmě ve složce „vyfutrované do detailu“ chyběl.
Redaktor České televize Petr Vašek poté navázal na premiérovu poslední větu téměř dokonale. „Většinou jde vždycky o peníze a o peníze jde i v rozpočtu,“ přešel k otázkám na státní finance. Babiš se tak mohl konečně vrátit od Foltýna, komunikačních expertů, reklamních kampaní, miliard, Lukačoviče, Švýcarska a Seznamu k rozpočtu vlastní vlády.
Ani Česká televize však neunikla výchovnému okénku. Když přišla řeč na financování soukromých a církevních škol, Babiš redaktorovi připomněl, že pracuje pro veřejnoprávní médium. „By jste mohli občas dělat ten monitoring. Vy jste veřejnoprávní médium,“ instruoval jej.
Hotentálie tentokrát nepotřebovala vlastního velvyslance. Česko poctila nejvyšším stranickým orgánem.
