Vláda Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na příští rok a opozice jej vzápětí rozcupovala. Miroslav Kalousek přiznal, že od kabinetu čekal špatná čísla, ale představený výsledek překonal i jeho obavy. Petr Fiala mluví o brutálně nezodpovědné politice a naplno otevřených hrázích populistického rozhazování. Martin Kupka označil Andreje Babiše a Alenu Schillerovou za hrobaře rozpočtu, Jan Skopeček varuje před cestou k bankrotu a Danuše Nerudová rovnou před rozpočtovým zločinem, který krade budoucnost dětí. Terčem kritiky se stal hlavně rozpor mezi kondicí ekonomiky a deficitem, jaký Česko zaznamenávalo spíš v časech mimořádných krizí.
Nejvýstižněji náladu kritiků po zveřejnění vládního návrhu shrnul někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Nedělal jsem si žádné iluze, ale takhle strašné jsem to přece jen nečekal. Tohle je schodek, který by odpovídal hluboké hospodářské krizi, nebo Covidové epidemii. Jenže my máme růst a nízkou nezaměstnanost. Tunelujeme si vlastní budoucnost,“ prohlásil. Kalousek zároveň upozornil, že skutečný výsledek veřejných financí bude podle jeho propočtu horší, než jak jej prezentuje Ministerstvo financí. „Saldo veřejných rozpočtů bude příští rok cca 3,5 % HDP. Ministerstvo financí sice tvrdí, že to bude 2,8 %, ale to odečítá únikovou doložku na obranné výdaje. Jenže i ta se do deficitu počítá, nepočítá se jen do výdajového limitu,“ uvedl. Podle něj bude skutečné hospodaření státu vysoko nad třemi procenty HDP bez ohledu na způsob prezentace čísel a každá další půjčená miliarda zvýší také budoucí účet za úroky.
Fiala: Hráze populistického rozhazování se otevřely naplno
Podobně ostře reagoval bývalý premiér Petr Fiala. Upozornil především na to, že kabinet plánuje mimořádně vysoký deficit v době hospodářského růstu, nikoli při recesi nebo jiné mimořádné události. „Druhý nejvyšší schodek v dějinách Česka, a to v době ekonomického růstu a příznivého vývoje ekonomiky? Brutálně nezodpovědná politika současné vlády. Hráze populistického rozhazování se otevřely naplno. Účet za dnešní rozhodnutí bude Česko platit ještě dlouho. Tak děkujeme, Andreji Babiši!“ adresoval premiérovi.
Předseda ODS Martin Kupka zvolil ještě ostřejší slovník a spojil rozpočtový návrh přímo s Babišem a Schillerovou. „389 miliard korun! Schodek, který má Česká republika spolknout v době hospodářského růstu a nízké inflace. A to v době, kdy se české ekonomice daří, nečelíme covidu ani žádné katastrofě. Jedinou katastrofou je Andrej Babiš s Alenou Schillerovou u kormidla,“ uvedl. Podle Kupky vláda vědomě přesouvá účet na lidi, kteří dnes ještě ani nemohou volit. „Hrobaři rozpočtu. Přesně to jsou Andrej Babiš s Alenou Schillerovou. Dáme všechno všem. Na úspory nehledíme. Rizik se nebojíme. Účet pošleme příštím generacím. A za všechno může předchozí vláda,“ dodal šéf občanských demokratů.
Jan Skopeček přitvrdil ještě víc. Připomněl, že ANO v opozici ostře napadalo schodky předchozí vlády, zatímco nyní ve svém prvním plně vlastním rozpočtu připravuje ještě výrazně vyšší deficit. „Navržený schodek 389 mld. Kč překračuje i ty nejčernější předpovědi a představy. Museli zešílet, tohle je cesta k bankrotu!“ uvedl. Podle něj pro takto vysoký deficit neexistuje ekonomické zdůvodnění, protože česká ekonomika roste, země nečelí pandemii ani jiné mimořádné krizi a vláda si vysokým schodkem především kupuje vlastní populistické sliby. „To je naprosto skandální a neomluvitelná výše deficitu. I naprostému laikovi musí být jasné, že tyhle dluhy jsou těžko splatitelné. Česká republika má slušně našlápnuto k bankrotu,“ varoval.
Nerudová mluví o rozpočtovém zločinu
Europoslankyně Danuše Nerudová šla ještě dál a postavila kritiku na argumentu, že vláda neutrácí hlavně za investice, ale za běžnou spotřebu. „Za tohle by Alena Schillerová nedostala ani zápočet,“ uvedla. Podle ní vláda utrácí podstatně více, než kolik dokáže vybrat, a iluze, že se lze ze strukturálního deficitu jednoduše proinvestovat, neodpovídá ekonomické realitě. Připomněla také rostoucí náklady na obsluhu dluhu. Stát podle ní nyní platí na úrocích zhruba 130 miliard korun ročně, tedy peníze, které by mohly směřovat do dálnic, nemocnic nebo školek. „Kdokoliv, kdo je příčetný, kdokoliv, komu jde o to, aby se budoucí generace neměla výrazně hůře než my, tak nemůže předložený návrh rozpočtu schvalovat. Protože to je zločin, rozpočtový zločin, který krade budoucnost našich dětí, aby ji tato vláda mohla prožrat,“ prohlásila Nerudová.
Předseda STAN Vít Rakušan označil deficit za ostudný a nebezpečný. Stejně jako další opoziční politici zdůraznil, že země se nachází v období ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti. „Rekordním zadlužováním se ještě ze žádné země lepší místo k životu nestalo,“ uvedl. Jako první krok požaduje zrušení drahých předvolebních slibů a otevření debaty o výpadku příjmů způsobeném zrušením superhrubé mzdy, který vyčíslil na 120 až 150 miliard korun. Pouhé drobné škrty a spoléhání na ekonomický růst podle něj zdravé veřejné finance nezajistí.
Kritiku přidali také lidovci. Předseda KDU-ČSL Jan Grolich připomněl, že stát nečelí covidu, energetické krizi ani jiné mimořádné události, která by podobný schodek ospravedlnila. „A je tu navržená nějaká reforma, která nás z těch dluhů vyvede? Pokud tento rozpočet projde, je to velký problém nás všech,“ uvedl. Marian Jurečka vládu obvinil, že před volbami lidem neřekla skutečnou cenu svých slibů. „Kdyby vládní strany nelhaly, tak měly na plakátech: ‚Zadlužíme více vás a vaše děti.‘ Nevyčítám lidem, že téhle vládě věřili. Vyčítám vládě, že tu důvěru zklamala,“ prohlásil.
Hřib vidí politiku ve stylu po nás potopa
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib označil vládní rozpočtovou politiku za model „po nás potopa“. Schodek 389 miliard korun podle něj při současném hospodářském růstu nedává smysl a povede k růstu úrokových nákladů i tlaku na životní úroveň. „Místo řešení problému vláda strká hlavu do písku,“ uvedl Hřib. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zvolil nejkratší a současně nejtvrdší hodnocení ze všech opozičních reakcí. „Schodek 389 miliard korun je politický zločin Aleny Schillerové,“ prohlásil ostře.
Ostré reakce přišly na čísla, která vláda v pondělí představila. Státní rozpočet na příští rok má podle návrhu počítat s deficitem 389 miliard korun. Pro letošní rok je schválen schodek 310 miliard, loni skončil rozpočet v minusu 290,7 miliardy korun. Vyšší schodek než nyní plánovaných 389 miliard zaznamenalo Česko pouze v roce 2021, kdy pandemický rok skončil deficitem 419,7 miliardy. Premiér Andrej Babiš přitom dříve sliboval schodek „hluboko“ pod hranicí 400 miliard korun.
Schillerová: Vyšší schodek nemá alternativu
Ministryně financí Alena Schillerová vysoký deficit obhajuje masivními investicemi a potřebou podpořit ekonomický růst. Podle ní má čistý nárůst investičních výdajů překročit 100 miliard korun, tedy více, než o kolik se meziročně zvýší samotný schodek. „Přechodné zvýšení schodku nemá absolutně žádnou alternativu,“ prohlásila. Bez vyšších výdajů by podle ní Česku hrozila stagnace a účet by nakonec byl ještě vyšší. Kabinet očekává, že investice podpoří hospodářství a v dalších letech vytvoří prostor ke snižování deficitů.
Schillerová zároveň připsala stav veřejných financí předchozí Fialově vládě. „Důvod, proč nemůžeme schodky snižovat okamžitě, je prostý. Museli jsme se vypořádat se zdravotnictvím na hraně kolapsu, 2. nejdražšími energiemi, třicetiprocentním poklesem reálných platů či účetními podvody za 50 miliard. To je účet za vládu Petra Fialy, který nesrovnáte za rok,“ uvedla. Právě tuto argumentaci Skopeček označil za výmluvu na vlastní neschopnost a připomněl, že ANO ještě v opozici napadalo výrazně nižší deficity předchozí vlády.
Samotné investice mají meziročně vzrůst o 26,4 miliardy na 289,6 miliardy korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury má dosáhnout 180 miliard, tedy o 10,6 miliardy více. Stát plánuje 195 miliard korun na obranu, z toho 191 miliard přímo pro Ministerstvo obrany, a dalších 18 miliard má spolknout hrazení poplatku za podporované zdroje energie za spotřebitele. O 36 miliard má vzrůst také objem peněz na platy. Státní zaměstnanci mají dostat pět až devět procent navíc a jejich počet má růst, například o 1500 vojáků, 1500 policistů a 285 školních psychologů.
Nejprve rozvolnila pravidla, teď přichází schodek 389 miliard
Politicky citlivou souvislostí je změna pravidel rozpočtové odpovědnosti, kterou si vládní koalice prosadila minulý týden. Prezident Petr Pavel novelu vetoval, ANO, SPD a Motoristé však jeho veto ve Sněmovně přehlasovali. Změna umožňuje při stanovování výdajů vycházet z mírnějších evropských pravidel a opozice před jejím schválením varovala, že kabinetu rozváže ruce k výrazně vyšším deficitům. O několik dnů později vláda představila schodek 389 miliard korun.
Návrh zatím není konečný. Příjmy mají podle Ministerstva financí vzrůst o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun, zatímco výdaje mají přidat 6,2 procenta a dosáhnout 2,578 bilionu. V dalších týdnech se mohou jednotlivé položky změnit po jednáních uvnitř kabinetu nebo po zpřesnění některých nákladů. Schillerová ale nepředpokládá další zvýšení deficitu. „Budou nějaké dílčí změny, ale neočekávám, že bychom šli nad rámec maximálního deficitu,“ uvedla. Konečnou verzi musí vláda Poslanecké sněmovně předložit do konce září.
Kalousek však upozorňuje, že politická debata o hranici 389 miliard může zastírat ještě podstatnější číslo. Skutečné saldo veřejných rozpočtů podle něj přesáhne tři procenta HDP a stát si bude muset příslušný rozdíl skutečně půjčit. „Saldo skutečného hospodaření bude vysoko nad 3 % HDP, ať už se s čísly bude čarovat jakkoliv. Tolik si budeme muset skutečně půjčit a o tolik nám také vzrostou každoroční úroky,“ uzavřel někdejší ministr financí.
