Babišova vláda si chce uvolnit ruce pro další zadlužování a Starostové jí za to vyhlásili otevřenou válku. Kabinet míří k přehlasování prezidentského veta novely pravidel rozpočtové odpovědnosti, která mu má umožnit posunout konsolidaci veřejných financí a získat větší prostor pro vlastní výdaje. STAN mluví o rozpočtovém podfuku, astronomických dluzích a vědomém hazardu s budoucností Česka. Pokud koalice veto Petra Pavla zlomí, opozice chce změnu zákona poslat k Ústavnímu soudu. Babišův kabinet přitom nekritizují pouze jeho političtí soupeři. Proti rozvolnění pravidel se postavil prezident, Senát, Národní rozpočtová rada i dvacítka předních českých ekonomů. Starostové navíc spočítali účet několika vládních slibů a opatření na zhruba 75 miliard korun.
Předseda STAN Vít Rakušan se do kabinetu pustil bez obalu a hlavní terč našel v ministryni financí Aleně Schillerové. Rozvolnění pravidel podle něj neslouží k ozdravení státních financí, ale k vytvoření pohodlnějšího prostoru pro další utrácení. „Snazší a rychlejší zadlužování země, jak ho v tomto rozpočtovém podfuku připravila Alena Schillerová, může schvalovat jen ten, komu je budoucnost České republiky úplně ukradená. Babišova vláda se snaží silově prosadit uvolnění pravidel jen proto, aby získala nekontrolovatelnou možnost sekat další astronomické dluhy,“ uvedl Rakušan. Kabinet si podle něj připravuje možnost utrácet ohromné částky bez odpovídající kontroly Sněmovny a veřejnosti. „To není jen neodpovědné hospodaření, to je vědomý hazard s veřejnými financemi a budoucností našich dětí,“ dodal předseda Starostů.
Schillerové rozpočtové kouzlo má otevřít cestu k dalším dluhům
Vláda se dostala do situace, kdy chce současně plnit drahé plošné sliby a přesvědčovat veřejnost, že fiskální odpovědnost zůstává zachována. Starostové jí tuto rovnici odmítají uznat. Podle jejich propočtů má jen převzetí plateb za podporované zdroje energie stát 17 miliard korun ročně, dalších 24 miliard spolkne zvýšení plateb za státní pojištěnce a až deset miliard mohou stát mimořádné valorizace důchodů. Další miliardy mají padnout na převedení financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet nebo na slevy na jízdném. Současně kabinet podle opozice oslabuje příjmovou stranu rozpočtu úlevami pro živnostníky či změnami u dálničních známek. Výsledek Starostům vychází na 75 miliard korun zbytečných výdajů.
Místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová proto vládní politiku nepopsala jako drobnou odchylku od úsporného kurzu. Vidí v ní hromadění nových dlouhodobých závazků bez reforem, které by jejich cenu vyvážily. „Vláda jen za plošné převzetí poplatků za podporované zdroje energie zaplatí ze státního rozpočtu 17 miliard korun ročně. Dalších 24 miliard spolkne plošný nárůst plateb za státní pojištěnce, aniž bychom viděli alespoň náznak reforem ve zdravotnictví. Deset miliard možná spolknou mimořádné valorizace důchodů, miliardy bude stát převod televizních a rozhlasových poplatků pod státní rozpočet nebo slevy na jízdném, které vláda svým voličům slíbila,“ vypočítala Kovářová. „Jde o naprosto neodpovědné chování, které zatěžuje výdajovou stránku rozpočtu bez jakéhokoliv strukturálního řešení. Celkově jsme se s kolegy dopočítali k 75 miliardám za zbytečné výdaje,“ dodala poslankyně.
Prezidentské veto proto Starostové nevnímají jako poslední nepříjemnou překážku, kterou má koaliční většina prostě odhlasovat pryč. Rakušan předem oznámil, že po případném přehlasování přijde další kolo. „Pokud koalice tuto rozpočtovou nezodpovědnost přesto přehlasuje, obrátíme se na Ústavní soud, jak už jsme předem avizovali,“ uvedl. Kabinet tak může svou většinou prezidentské veto ve Sněmovně zlomit, tím ale spor neskončí. Opozice se chce pokusit dostat rozvolněná rozpočtová pravidla před ústavní soudce.
Konsolidace někdy potom. Starostové Babišovi rok 2029 nevěří
Další fígl vidí STAN v načasování slíbené konsolidace. Fiskálně strukturální plán předpokládá, že schodky začnou od roku 2028 klesat z úrovně dvou procent HDP a v roce 2030 se dostanou na 1,2 procenta. Současná vláda tedy získává volnější ruce nyní a tvrdší disciplínu odkládá do dalších let. Stínová ministryně financí Lucie Sedmihradská upozorňuje, že tento prostor vznikl díky reformám předchozího kabinetu Petra Fialy. Babišova vláda podle ní zděděný fiskální polštář místo dalšího ozdravování veřejných financí spotřebovává.
Sedmihradská přitom příliš nevěří ani scénáři, podle něhož kabinet začne skutečně utahovat opasky těsně před dalšími sněmovními volbami. „Současné rozvolnění fiskálně strukturálního plánu a přesunutí konsolidace veřejných financí až na pozdější roky bylo možné jen díky nepopulárním, ale nutným reformním krokům předchozí vlády Petra Fialy. Současná vláda tento pracně vybudovaný polštář projídá,“ uvedla poslankyně. „Myslet si, že vláda bude ve volebním roce 2029 konsolidovat, pokládám za tak naivní postoj, že mu nemůže věřit ani sama ministryně financí,“ dodala. Podle Sedmihradské navíc skončila éra, kdy mohl stát své dluhy levně převalovat do dalších let. Česko podle ní vede unijní žebříček růstu nákladů na dluh a vykazuje nejrychlejší meziroční nárůst úroků, za které si půjčuje.
Každá další miliarda dluhu přichází v době dražších úroků, takže účet nekončí částkou napsanou do rozpočtu. Stát platí stále více také za to, že si peníze vůbec půjčil. Starostové proto odmítají Babišovu politiku, v níž se nejdříve rozšíří prostor pro výdaje a konsolidace se pošle do vzdálenější budoucnosti. Kabinet si podle nich kupuje pohodlí nyní a účet přesouvá na další roky.
V rozpočtu schází 150 miliard. STAN připomněl Schillerové její vlastní účet
Starostové se opřeli také do vládního nářku nad tím, že v rozpočtu na příští rok schází zhruba 150 miliard korun. Poslanec Jan Papajanovský připomněl Schillerové rozhodnutí z minulosti, kdy byla zrušena superhrubá mzda bez plnohodnotné náhrady příjmů státního rozpočtu. „Vláda si zoufá, že jí v rozpočtu na příští rok chybí 150 miliard. Dovolím si paní ministryni financí připomenout, že jsou to peníze, které by dnes v rozpočtu měla, pokud by nezrušila bez náhrady superhrubou mzdu,“ uvedl Papajanovský.
STAN proti plošnému rozdávání staví adresnou pomoc a rušení daňových výjimek. Papajanovský připomněl balík Chytré reformy a prosazuje také okamžité odpisy pro firmy. „Místo plošných výdajů, jako jsou poplatky za POZE, musíme pomáhat adresně těm, kteří to skutečně potřebují. Pro skutečnou podporu hospodářského růstu jsme navrhovali zavedení okamžitých odpisů pro firmy, což by ekonomice pomohlo mnohem více než vládní utrácení na dluh,“ uvedl poslanec.
Starostové tak proti Babišově metodě plošných slibů staví model, v němž se má pomoc více cílit a stát současně hledá úspory uvnitř vlastního aparátu. Jedním z nástrojů mají být hloubkové revize výdajů, takzvané spending reviews. Ty mají jednotlivé rozpočtové kapitoly rozebrat podle dat a odhalit neefektivní výdaje, zbytečné dotace či položky, u nichž stát platí bez odpovídajícího výsledku. Podle analýz OECD a domácích ekonomů by plnohodnotné zavedení těchto revizí mohlo ušetřit nejméně půl procenta HDP.
Desítky miliard se podle STAN válejí přímo ve státních výdajích
Papajanovský odhadovanou úsporu přepočítal na částku, která ukazuje rozměr problému mnohem lépe než procenta HDP. „Bavíme se zde o obrovské částce 40 až 45 miliard korun ročně, které si dnes zbytečně půjčujeme za 5% úrok,“ uvedl.
Proti vládnímu rozvolnění tedy stojí dvě zcela rozdílné představy. Babišův kabinet chce více prostoru pro výdaje a tvrdší konsolidaci odsouvá do dalších let. Starostové tvrdí, že právě ve stávajícím rozpočtu lze hloubkovými audity hledat desítky miliard korun, další peníze ušetřit přechodem od plošných podpor k adresným a ekonomiku povzbudit opatřeními, která nezvyšují účet státu stejným způsobem jako nové trvalé výdaje.
