Hotentálie má novou definici levnoty. Nafta může stát skoro padesát korun za litr, motoristé mohou u čerpacích stanic obracet peněženky naruby a ceny mohou připomínat spíše telefonní čísla. Pokud ovšem Alena Schillerová oznámí, že Česko tankuje levněji, je třeba zahájit celonárodní oslavy. Ministryně financí se po volebním výprasku hnutí ANO znovu postavila před kameru a s nadšením představila nejnovější hospodářský zázrak Babišovy vlády. Česká republika má šestou nejlevnější naftu v Evropě, třetí nejnižší inflaci v Evropské unii a občanům se dostává takové pomoci, že by při každém tankování měli nejspíše zpívat státní hymnu.
Sledující Alenčinu radost odmítli slavnostně sdílet. Namísto děkovných ód začali Schillerové předhazovat ceny 46, 47, 48 a téměř 50 korun za litr, vytáhli dávné sliby Andreje Babiše a z velkolepé oslavy levné nafty udělali veřejný výsměch. V roce 2022 totiž ANO požadovalo zastropování pohonných hmot maximálně na 36 korunách za litr. Tehdy byla drahota vinou Fialovy vlády, přičemž Babiš přirovnával premiéra k římskému císaři Neronovi. Dnes sedí ve Strakově akademii sám, Schillerová drží státní pokladnu a nafta za skoro padesát korun představuje mimořádný úspěch. Hotentálská ekonomie tak konečně vyřešila staletý problém drahoty. Stačí vyměnit vládu a zdražování přejmenovat na zlevňování.
Alena Schillerová zahájila ministerské vystoupení sdělením, které by mohlo konkurovat reklamě na největší výprodej pohonných hmot v dějinách českých silnic. „Česko tankuje levněji. Momentálně máme šestou nejlevnější naftu v celé Evropě. Proč? Protože jsme snížili spotřební daň na naftu na evropské minimum,“ oznámila ministryně. Hotentálie musela při těchto slovech propuknout v jásot. Šesté místo v Evropě! Motoristé se konečně dozvěděli, že nafta není drahá, nýbrž šestá nejlevnější, což je samozřejmě mnohem příjemnější než obyčejná cena za litr. Benzinové pumpy by proto mohly odstranit cenové tabule a místo částek vystavit evropský žebříček. Řidič přijede, natankuje padesát litrů a obsluha mu slavnostně sdělí, že právě přispěl k udržení krásné šesté příčky. Pokud bude mít dostatečně silné vlastenecké cítění, zaplatí bez řečí. Pokud se začne vyptávat, proč ho nádrž stojí tolik peněz, bude zřejmě nutné přivolat ministerstvo financí, aby mu význam levnoty vysvětlilo osobně.
Schillerové slavnostní sdělení narazilo. Na ty, kteří skutečně s automobily jezdí a při tankování sledují částku na displeji. „Sláva jsme zachráněni,“ vysmál se jeden z diskutujících a připomněl naftu za 47 korun. Další napsal, že cena 46,70 koruny za litr mu rozhodně nepřipadá v pořádku, zatímco jiný připojil posměšnou poznámku k tankování za 47,90 koruny. Ministerská oslava se tak proměnila v improvizovanou výstavu účtenek, na které scházely pouze slavnostní stuhy a Schillerová s nůžkami. Premiérova ministryně vyprávěla o evropském minimu, občané odpovídali českými cenovkami. Růžová kalkulačka zůstala bezradně stát mezi dvěma pruhy D1. Patrně v některé z kolon u Brna. V jednom nafta zlevňuje, protože to oznámila vláda. Ve druhém se u čerpacích stojanů platí částky, které by před čtyřmi lety vyvolaly v opozičním ANO tiskovou konferenci, několik rozhořčených videí a nejspíš také požadavek na okamžitou rezignaci Petra Fialy.
Další diskutující vystihl ministerskou radost jedinou otázkou. „Nafta za 35Kč gdě?“ napsal pod příspěvek. Hotentálský hospodářský zázrak dostal trhlinu uprostřed reklamního sloganu. Namísto potlesku Alence za laciná paliva se jí začalo vrátilo číslo, které z politických projevů ANO po převzetí vlády zmizelo. Pětatřicet korun. Šestatřicet korun. Původní představa dostupného tankování z časů, kdy Babiš radil Fialovi, jak má řídit stát. Motoristé si tato čísla kupodivu zapamatovali. Ministryně nyní nabízí šesté místo v evropském žebříčku, jenže řidiči by zřejmě raději obsadili první místo ve skutečně levném tankování. Hotentálie se proto ocitla před novou matematickou výzvou. Jak přesvědčit člověka platícího skoro padesát korun za litr, že vlastně tankuje levně, aniž by se začal smát? Dalším optimistickým předvolebním „videjkem“, jinou cestu ANO nejspíše neumí. Předstoupit před voliče se slovy: „ANO, pokazili jsme to,“ je pro hnutí nepopulární.
Babiš chtěl šestatřicet korun. Nero z Fialovy vlády měl shořet hanbou
V roce 2022 působilo hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše v opozici proti vládě Petra Fialy a drahé pohonné hmoty představovaly jeden z oblíbených terčů jeho útoků. Babiš předložil dvanáct opatření proti drahotě, mezi nimiž nechybělo ani „zastropování pohonných hmot na maximálně 36 korun/litr formou snížení DPH nebo spotřební daně“. Šestatřicet korun za litr tehdy představovalo hranici, kterou mělo být podle ANO možné prosadit politickým rozhodnutím. Motoristé měli dostat pomoc, vláda měla přestat otálet a premiér Fiala měl konečně pochopit, jak se řídí hospodářství. Čtyři roky poté sedí v čele vlády Babiš, ministryní financí je Schillerová a požadavek na šestatřicet korun odpočívá kdesi v archivu opozičních slibů. Možná vedle starých předvolebních letáků, růžové kalkulačky a někdejšího rozhořčení nad každou korunou, kterou si řidič musel připlatit.
Babiš v roce 2022 rozhodně nešetřil ani historickými přirovnáními. „Místo aby prosadil skutečnou a účinnou plošnou pomoc pro lidi, tak Fiala jako římský císař Nero fascinovaně pozoruje inflační požár, který už čtyři měsíce záměrně živí,“ tvrdil tehdejší opoziční vůdce. Římský císař Nero byl povolán do české politické debaty, aby osobně dosvědčil, jak strašlivě Petr Fiala zachází s inflací, zatímco Andrej Babiš nabízí záchranu. Historická analogie působila patřičně dramaticky. Řím hoří, Fiala přihlíží, Babiš přichází s hasicím přístrojem a návodem na naftu za šestatřicet korun. Jenže o čtyři roky později dorazila do děje nečekaná změna obsazení. Fiala odešel do opozice, Babiš usedl do premiérského křesla a na scénu nastoupila Schillerová s tvrzením, že nafta, za kterou lidé uvádějí ceny blížící se padesátikoruně, představuje vládní úspěch. Nero by při pohledu na tento politický obrat mohl odložit housle. Takové představení totiž ani antické divadlo neznalo.
Babišova tehdejší kritika pokračovala varováním, že drahota ničí životní úroveň občanů. „Inflační požár spaluje naši zemi a vinou nečinnosti vlády chudne celá společnost,“ prohlašoval v roce 2022. Česká společnost měla podle jeho slov čelit hospodářské katastrofě, zatímco vláda údajně odmítala přijmout dostatečně razantní opatření. Dnešní Hotentálie má naproti tomu situaci pod kontrolou, neboť ministerstvo financí zveřejnilo video a vysvětlilo, že nafta pomáhá držet inflaci na uzdě. Z někdejšího požáru se stal slavnostní ohňostroj, ačkoli řidiči stále platí za palivo částky výrazně převyšující Babišovu požadovanou hranici z roku 2022. Národní hospodářství tak dostalo dvě verze jedné politické pohádky. Pod Fialou byla drahá nafta příčinou národního neštěstí. Pod Babišem je podobně vysoká cena dokladem ministerského úspěchu. Stačí přehodit jmenovky na dveřích Strakovy akademie a státní propaganda začne používat opačná přídavná jména.
Ministerskému optimismu se proto dostalo odpovědi od lidí, kteří se rozhodli Schillerové staré sliby připomenout bez servítek. „Alenko Fialovi jste radili zastropovat na 35. Jasně, že to byla kravina, ale teď se chlubíš jak jste to zařídili a máme 45. Jste k smíchu,“ stálo v jednom z komentářů. Další připomněl, že ANO v opozici požadovalo zastropování na 35 korun, a ptal se, kam se slibovaná cena poděla. Rozdíl mezi pětatřiceti korunami připomínanými diskutujícími a šestatřiceti korunami z Babišova programu je proti dnešním částkám téměř kosmetickou záležitostí. Hotentálie kosmetice rozumí znamenitě. Starou drahotu stačí přepudrovat, dodat trochu vládního lesku, postavit Schillerovou před kameru a výsledkem je levnota tak dokonalá, že ji občané poznají teprve po zhlédnutí ministerského videa.
Alenčina levnota a lidé s nepovolenými účtenkami
Schillerová se pochlubila také inflací. „Pomáháme tak brzdit růst cen v ekonomice a máme třetí nejnižší inflaci v celé unii,“ prohlásila. Hotentálie získala další slavnostní umístění. Šestá nejlevnější nafta, třetí nejnižší inflace a první ministryně financí, která dokáže z cenovky blížící se padesátikoruně vyrobit důvod k národní spokojenosti. Občan přijede k pumpě, natankuje, zaplatí a dozví se, že je všechno vlastně skvělé, protože jiných evropských států je na tom podle ministerského žebříčku několik hůře. Takové sdělení by mohlo výrazně obohatit také obchodní řetězce. Chléb za osmdesát korun? Výborná zpráva, někde v Evropě je dražší. Máslo za stovku? Důvod k oslavě, v některých státech možná zaplatíte více. Hotentálská prosperita nevyžaduje nižší cenu. Bohatě postačí najít souseda, který platí ještě víc.
Motoristé ovšem ministerskou soutěž o evropské pořadí odmítli hrát podle vládních pravidel. „Alenko asi netankujete za své ze?“ zeptal se jeden z komentujících. Další připomněl, že za nižší cenou pohonných hmot vyjíždí do Polska, kde podle vlastních zkušeností ušetří několik korun na litru. Schillerová nabízela evropskou tabulku, její publikum si začalo vyměňovat zkušenosti s čerpacími stanicemi za hranicemi. Taková reakce musí být pro hotentálské ministerstvo financí krajně nepříjemná. Občané mají předpokládaný úspěch oslavovat doma, nikoli přemýšlet, zda by se jim nevyplatilo natankovat za hranicemi. Pokud by se podobná nevděčnost rozšířila, mohl by Babiš zřídit ministerskou komisi, která by motoristům před každým přejezdem hranic vysvětlila, že šesté evropské místo je hodnotnější než jakákoli úspora několika korun.
Část diskutujících si vzala na mušku také vystoupení ministryně. „Paní Alenka objevila Ameriku,“ poznamenal jeden z nich. Jiný přivítal návrat Schillerové na sociální sítě po volebním víkendu připomínkou, že se opět začala objevovat na veřejnosti, zatímco další doporučil, aby podobná videa natáčela dál, protože jejich účinek při posledních volbách byl podle něj dostatečně názorný. Po pražském čtvrtém místě ANO a porážce Petry Absolonové na Vyškovsku se tak ministryně vrátila k disciplíně, v níž je již dlouhá léta mimořádně činorodá. K natáčení. Česká ekonomika může vykazovat jakákoli čísla, ale ministerská kamera musí mít stále dostatek práce. Tentokrát dostala úkol zachytit levnou naftu, jejíž levnotu část řidičů marně hledala na cenových stojanech.
Schillerové se dostalo i nevyžádaného doporučení k načasování dalších reklamních výstupů. „Alence už zase po volbách otrnulo,“ poznamenal jeden z diskutujících, zatímco jiný se zeptal, zda si ministryně vůbec všimla cen, které se na čerpacích stanicích objevují. Zvláštní půvab měla poznámka o ministerském hereckém výkonu. „Alčo, krásná práce rukou,“ zaznělo pod videem, jehož hospodářské poselství mezi částí publika zjevně zaniklo pod dojmem politické reklamní produkce. Hotentálie se tím dostala do nečekaně moderní fáze hospodářské politiky. Cena nafty se mění v kulisu, ministerská gesta v hlavní program a skutečné účtenky představují rušivý element, který narušuje plynulost natáčení. Řidiči by možná měli tankovat až po skončení ministerského vysílání, aby se mezi dvěma oslavnými větami neobjevila nepříjemná realita.
Růžová kalkulačka vyrábí levnotu. Účet dostanou rafinerie
Schillerová si však připravila také vysvětlení, jak bude stát financovat výpadek příjmů ze snížené spotřební daně. „Jenže každé opatření něco stojí a my nechceme zlevnění nafty financovat vyšším schodkem státního rozpočtu. Chceme, aby se na nákladech podíleli také ti, kteří na současné krizi mimořádně vydělávají,“ oznámila. Hotentálské ministerstvo financí tím předvedlo další část velkého hospodářského kouzla. Daň z nafty se sníží, aby se občanům ulevilo, následně se zavede nové zdanění rafinérských marží, aby státní pokladna nepřišla o peníze. Schillerová chce od rafinerií v příštím roce vybrat pět a půl miliardy korun. Růžová kalkulačka tedy dostala jednoduché zadání. Jednou rukou odečíst, druhou přičíst a před kamerou oznámit, že všechno vychází znamenitě. Zbývá pouze zařídit, aby si cenotvorba na trhu nevšimla, že vláda právě přidala výrobcům další daňovou povinnost.
Ministryně operaci završila i morálním hodnocením. „Levnější nafta pomáhá firmám, živnostníkům, rodinám a hlavně drží inflaci na uzdě. Nechceme ji platit vyšším schodkem rozpočtu, proto se na nákladech mají podílet i rafinerie, které na současné krizi mimořádně vydělávají. To je fér!!,“ prohlásila Schillerová. Vykřičníky byly dva, takže férovost zřejmě získala dvojnásobnou úřední platnost. Motoristé ovšem začali ministrově operaci počítat možné vedlejší účinky. „To je blábol…… Jediné co to udělá je, že si rafinérie promítnou ztrátu zisků do ceny produktu. Však to znáte, hra s čísly.…,“ objevilo se v jedné z reakcí. Další komentář upozorňoval, že dodatečné zdanění nemusí zůstat bez vlivu na konečné ceny, zatímco jiní žádali konkrétní údaje o tom, kolik motoristé skutečně ušetří. Hotentálie má ovšem pro podobné výhrady připravenou odpověď. To je fér. Dva vykřičníky. Konec diskuse.
Zvláštní veselí vzbudila také představa, že rafinerie poslušně zaplatí nové miliardy a řidiči si budou nadále užívat levnoty vyhlášené ministerstvem financí. Jedni diskutující upozorňovali na možnost přenesení části nákladů do cen, jiní připomínali vládní sliby o nezvyšování daní. „Každý, kdo vydělává víc, by se měl spolupodílet na financování schodku,“ zaznělo v jednom z ironických komentářů adresovaných ministryni. Veřejná debata tím získala další půvabný motiv. Kdo bude platit Schillerové levnou naftu? Rafinerie, zákazníci, stát, nebo všichni dohromady? Ministerské video nabízí elegantní odpověď, že náklady převezmou firmy s mimořádnými maržemi. Jenže hotentálská ekonomika má zvláštní vlastnost. Kdykoli vláda něco označí za férové, někde v pozadí se začnou hledat peníze, které tuto férovost uhradí. Nejjednodušší by snad bylo postavit růžovou kalkulačku před čerpací stojan a nechat ji vyjednat nižší cenu přímo s displejem.
Schillerová navíc předvedla pozoruhodnou schopnost přetvořit složitou daňovou operaci v několik vět určených pro sociální sítě. Snížení spotřební daně, mimořádné zdanění rafinérských marží, očekávaných pět a půl miliardy korun do rozpočtu a tvrzení o zadržování inflace se vešlo do jednoho oslavného vystoupení. Ministerský marketing zřejmě pochopil, že největším nepřítelem politické reklamy jsou otázky, které se nevejdou mezi dva záběry kamery. Co se stane, pokud výnos daně nebude odpovídat očekávání? Jak budou reagovat rafinerie? Kolik korun zůstane řidiči skutečně v peněžence? Hotentálie podobné otázky odkládá na dobu po skončení natáčení. Hospodářský výsledek lze oznámit předem, cenový účinek oslavit ještě před jeho vyhodnocením a případné další zdražení připsat okolnostem, které vláda samozřejmě nemůže ovlivnit.
Pod Fialou drahota, pod Babišem šesté místo. Hotentálie má vyhráno
Největší kouzlo celé ministerské produkce spočívá ve změně slovníku, kterou Babišovo hnutí předvedlo po návratu k moci. V opozici požadovalo zastropování pohonných hmot, kritizovalo drahotu a slibovalo mimořádnou pomoc občanům. Babiš v roce 2022 varoval před inflačním požárem, z něhož údajně hrozila rozsáhlá hospodářská katastrofa. Nyní ministryně financí oslavuje šesté místo v Evropě a vysvětluje, že vláda zlevňuje naftu, ačkoli lidé v komentářích připomínají ceny daleko nad tehdejší požadovanou hranicí. V hotentálském slovníku se proto budou muset přepsat některá základní hesla. Drahota znamená vysoké ceny za Fialy. Levnota znamená vysoké ceny za Babiše. Opoziční slib znamená číslo, které se krásně vyslovuje před volbami. Vládní úspěch znamená číslo, které se krásně vyjímá v evropské tabulce. A ekonomická odpovědnost spočívá především ve schopnosti vysvětlit, proč se občanům daří báječně i v okamžiku, kdy z ministerského optimismu nevidí na účtence jedinou korunu.
Schillerové publikum navíc odmítlo zapomenout, kdo ještě před čtyřmi lety požadoval radikální zásahy proti drahotě. „Když vládla nynější opozice, chvástali jste se, že byste to zastropovali na 35kč , tak kde máme těch 35?“ zaznělo v dalším rozhořčeném komentáři. Ministryně tím dostala zvláštní domácí úkol. Vysvětlit, proč se někdejší slib levného tankování po nástupu ANO do vlády proměnil v oslavu šestého evropského místa. Politická odpověď by mohla znít, že světové ceny ropy, rafinérské marže a daňové možnosti státu představují složitější problém, než jak působily z opozičních lavic. Jenže s takovým vysvětlením měl Babiš přijít již v roce 2022, místo aby Fialu přirovnával k Neronovi a občanům nabízel maximálně šestatřicet korun za litr. Hotentálie má nyní ojedinělou příležitost vyzkoušet vlastní recept. Stačí nalistovat někdejší seznam dvanácti opatření, vybrat bod o pohonných hmotách a začít vládnout podle rad, které Andrej Babiš tak ochotně rozdával svému předchůdci.
Příznivci Schillerové se pod videem samozřejmě také našli. Někteří ministryni děkovali a upozorňovali, že část hospodářských problémů zdědila vláda po předchozím kabinetu. Další připomínali náročnost státních financí a možné dopady energetických krizí. Ministerská oslava však mezi komentujícími vyvolala také výhrady, které se s politickým marketingem obtížně smiřují. Cena paliva na stojanu se nedá přepočítat na děkovné komentáře. Evropské pořadí nezaplatí řidiči nádrž. Výnos nové daně nezaručí automaticky nižší účtenku a staré sliby nezmizí jen proto, že je předseda ANO přestal připomínat. Hotentálie může sázet na krátkou paměť publika, ale tentokrát narazila na motoristy, kteří si ceny pamatují až nepříjemně dobře.
Zvlášť jedovaté byly poznámky, které Schillerové doporučovaly, aby se místo dalších videí věnovala skutečným výsledkům. „Alena Schillerová a sněžit bude v červenci?“ zeptal se jeden z komentujících. Další vystihl nadšení kolem šestého evropského místa poznámkou, že levná nafta se mu kdesi ztratila mezi ministerským prohlášením a nejbližší čerpací stanicí. Objevila se také výzva, aby vláda nejprve splnila dávný požadavek na levnější pohonné hmoty a teprve potom se začala plácat po ramenou. Ministryně tak získala početné publikum, které jí nabídlo zcela nevyžádanou dramaturgii dalšího vystoupení. Místo úvodního „Česko tankuje levněji“ by se mohlo začínat větou, kolik korun zaplatil občan u čerpací stanice. Následovat by mohl archivní záběr Babiše požadujícího šestatřicet korun a teprve na závěr by dostala prostor růžová kalkulačka. Při takovém pořadí by ovšem oslavné video mohlo skončit dříve, než by se vůbec dostalo k evropskému žebříčku.
Hotentálie se nesmí vzdát. Po revolučním objevu, že politická strana může vyhrát volby i s pražským propadákem, přichází další převratná teorie. Pohonné hmoty mohou být levné, i když stojí téměř padesát korun za litr. Stačí dostatečně často opakovat slovo pomoc, několikrát připomenout šesté místo v Evropě, přidat třetí nejnižší inflaci a na závěr slavnostně vyhlásit, že všechno je fér. Problém nastane teprve ve chvíli, kdy občan přijede k pumpě a zjistí, že obsluha místo vládního videa stále požaduje peníze. Schillerová mu pak může nabídnout alespoň morální útěchu. Tankuje draze, ale evropsky úspěšně. Výplata mizí, ale podle vládní tabulky stojí na správné straně dějin. Čerpací stojan se sice odmítá řídit růžovou kalkulačkou, ministerstvo financí však naštěstí disponuje kamerou, která všechny hospodářské obtíže dokáže patřičně nasvítit.
