Sněmovní vyšetřovací komisi ke korupční kauze Dozimetr povede iniciátor jejího vzniku Jindřich Rajchl. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna v páteční tajné volbě, ve které Rajchl získal 90 hlasů, zatímco kandidáta ODS Pavla Žáčka podpořilo 76 poslanců. Ke zvolení bylo potřeba nejméně 87 hlasů. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník. Zvolením předsedy může komise zahájit činnost. Podle schváleného zadání má své závěry předložit plénu Poslanecké sněmovny do jednoho roku od svého vzniku na konci letošního března. Projednáním volebních bodů nynější schůze dolní komory parlamentu skončilo.
Volba předsedy zároveň ukázala aktuální rozložení sil uvnitř Sněmovny i citlivost celé kauzy, která od roku 2022 výrazně zasahuje českou politiku. Komise bude mít třináct členů. Osm míst obsadil vládní tábor, pět opozice. Za ANO budou v komisi působit Tomáš Helebrant, Hubert Lang, Jiří Mašek, Barbora Rázga a Helena Válková. SPD bude kromě Rajchla zastupovat také Radek Koten, klub Motoristů vyslal bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Opoziční strany mají po jednom zástupci. ODS reprezentuje Pavel Žáček, STAN Jan Papajanovský, Piráty Hana Ančincová, KDU-ČSL Václav Pláteník a TOP 09 Michal Zuna.
Už samotné složení komise naznačuje, že její práce bude pod silným politickým tlakem. Kauza Dozimetr totiž dávno nepředstavuje pouze trestní případ týkající se pražského dopravního podniku, ale postupně se změnila v symbol širší debaty o fungování veřejných institucí, veřejných zakázek, politických vazeb a schopnosti státu bránit se klientelismu a zákulisnímu vlivu na rozhodování veřejné správy.
Rajchl ve svém nominačním vystoupení uvedl, že komise podle něj nemá fungovat jako „hon na čarodějnice“, ale jako nástroj transparentního prověření celé kauzy. Současně deklaroval, že chce spolupracovat i s opozičními členy komise včetně Pavla Žáčka a využít jejich zkušeností. Podle Rajchla by komise měla především obnovit důvěru veřejnosti ve fungování právního státu a veřejných institucí.
„Dnes jsem byl i přes značný odpor opozice zvolen předsedou sněmovní vyšetřovací komise pro kauzu Dozimetr, a komise tak konečně může začít pracovat,“ uvedl Rajchl po hlasování na sociální síti. „Kolegům, kteří mi dali hlas, děkuji za důvěru i za jejich odvahu,“ napsal dále. Současně naznačil, že cílem komise nebude pouze popsání skutků řešených policií a soudy, ale také rozkrytí širších mechanismů fungování politických a podnikatelských vazeb.
„Pokud mají občané znovu začít věřit, že právo u nás platí pro všechny a že ani velké politické kauzy nebudou zametány pod koberec, pak je nezbytné, abychom se i do tohoto kyselého jablka zakousli a dali veřejnosti jasně najevo, že transparentnost, otevřená komunikace a maximální snaha o dosažení spravedlnosti je naší nejvyšší prioritou,“ uvedl Rajchl. Současně slíbil, že chce činnost komise zahájit co nejrychleji a zaměřit se na detailní prověřování dokumentů i výpovědí.
„Hodlám se do práce s veškerou intenzitou pustit co nejdříve a věřím, že kolegové z komise to cítí stejně. Máte mé slovo, že udělám vše, co je v mých silách, abychom tohle zašmodrchané klubko rozmotali do poslední nitě. Dám do toho vše. Víra občanů ve spravedlivý stát je totiž základním pilířem demokracie,“ dodal Rajchl. Zároveň odmítl, že by komise měla sloužit jako prostředek politické odvety nebo kriminalizace opozice.
Vyšetřovací komise má podle schváleného zadání prověřit okolnosti vzniku, fungování a rozsah struktur a vazeb, které mohly ovlivňovat rozhodování ve veřejných institucích. Vedle Dopravního podniku hlavního města Prahy se má zaměřit také na středočeské krajské silničáře a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Poslanci mají analyzovat postupy při zadávání veřejných zakázek, personální řízení i kontrolní, řídicí a dohledové mechanismy uvnitř institucí. Součástí závěrečné zprávy mají být také návrhy opatření, která by měla do budoucna zabránit opakování podobných případů.
Komise vznikla po dlouhých politických střetech mezi koalicí a opozicí. Zatímco opoziční strany argumentovaly potřebou důkladně prověřit možné systémové selhání veřejných institucí, část vládních poslanců upozorňovala, že kauzu již řeší policie a soudy a že parlamentní vyšetřování může být zneužito k politickému boji. Přesto nakonec Sněmovna vznik komise schválila. Už během debat zaznívaly ostré výroky o fungování hnutí STAN i financování některých politických stran.
Koaliční zástupci mluvili ve Sněmovně v souvislosti s případem Dozimetr také o financování TOP 09 a STAN. Opozice naopak hovořila o své kriminalizaci a o pokusu využít kauzu k politickému boji. Samotná debata o komisi tak ukázala, že případ Dozimetr zůstává i několik let po svém vypuknutí jedním z nejvýbušnějších témat české politiky.
Kauza Dozimetr patří mezi největší korupční případy posledních let. Policie v ní rozkryla skupinu kolem podnikatele Michala Redla, která měla podle obžaloby ovlivňovat veřejné zakázky a personální rozhodování v pražském dopravním podniku. Vyšetřování se následně rozšířilo také do dalších oblastí veřejné správy a politiky. Hlavními obžalovanými jsou právě Redl a bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, dříve člen hnutí STAN. Spolu s nimi čelí obžalobě další čtyři lidé. Všichni vinu odmítají.
Obžaloba klade části obviněných za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení, praní špinavých peněz i nedovolené nakládání s drogami. Právní kvalifikace se u jednotlivých obžalovaných liší. Podle státního zástupce měla skupina kolem Redla ovlivňovat veřejné zakázky výměnou za finanční provize a využívat personální vazby uvnitř dopravního podniku i dalších institucí.
Státní zástupce navrhl pro Michala Redla desetiletý trest vězení, pro Petra Hlubučka osmiletý trest. Hlavní líčení pokračuje u Obvodního soudu pro Prahu 9. Soud se zabývá rozsáhlými odposlechy, dokumentací veřejných zakázek i komunikací mezi jednotlivými obžalovanými. Samotné řízení patří mezi nejsledovanější soudní případy posledních let nejen kvůli politickému rozměru celé kauzy, ale také kvůli rozsahu obžaloby a množství důkazního materiálu.
Vedle hlavní větve kauzy už byly některé části případu pravomocně uzavřeny. Obvodní soud pro Prahu 9 uznal vinnými čtyři další muže a uložil jim podmíněné nebo peněžité tresty. Do vězení zatím nikoho neposlal. Právě tato skutečnost patří mezi důvody, proč případ dál zůstává mimořádně citlivým politickým tématem a proč kolem něj pokračuje ostrý spor mezi koalicí a opozicí.
Kvůli kontaktům s podnikatelem Redlem skončil v roce 2022 tehdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN). Krátce po svém jmenování odešel také tehdejší ředitel civilní rozvědky Petr Mlejnek, který ve funkci strávil pouze několik týdnů. Petr Hlubuček rezignoval na funkci náměstka pražského primátora i člena dozorčí rady dopravního podniku. Kauza tak měla výrazné personální dopady nejen na pražský magistrát, ale i na celostátní politiku.
Případ zároveň výrazně poškodil hnutí STAN, které se po vypuknutí kauzy snažilo od jednotlivých aktérů distancovat. Vedení hnutí opakovaně tvrdilo, že šlo o selhání konkrétních jednotlivců, nikoli o systémový problém celé strany. Opozice však dlouhodobě argumentuje tím, že kauza ukazuje hlubší problém fungování veřejných institucí i vazeb mezi politikou a podnikatelským prostředím.
Činnost komise se navíc odehraje souběžně s pokračujícím soudním řízením, což může ovlivnit ochotu některých aktérů vypovídat nebo poskytovat dokumenty. Vyšetřovací komise mohou předvolávat svědky a požadovat informace od institucí, jejich možnosti jsou ale omezené parlamentním rámcem a nemohou zasahovat do živých trestních řízení. Přesto lze očekávat, že právě komise ke kauze Dozimetr bude v následujících měsících patřit mezi nejsledovanější orgány Poslanecké sněmovny.
Význam komise nespočívá pouze v samotném prověřování kauzy Dozimetr. Poslanci budou současně pod tlakem veřejnosti, aby navrhli konkrétní opatření, která by omezila možnost ovlivňování veřejných zakázek, posílila kontrolní mechanismy a zvýšila transparentnost fungování veřejných institucí. Debata se proto pravděpodobně nebude týkat jen jednotlivých obžalovaných, ale také širších problémů české veřejné správy, personální odpovědnosti politiků a fungování státních i městských organizací hospodařících s miliardami korun.
