Evropská unie od července 2026 změní pravidla pro dovoz drobného zboží ze třetích zemí. Reforma celního systému známá jako EU Customs Reform zruší dosavadní osvobození zásilek do hodnoty 150 eur od poplatků a zavede paušální clo tři eura u zásilek s nízkou hodnotou. Od listopadu 2026 má být vybírán také manipulační poplatek na pokrytí rostoucích nákladů celních úřadů. Ten se odhaduje na dvě eura za zpracování zásilky. Změny se dotknou hlavně nákupů z levných asijských online tržišť a pravděpodobně povedou ke zdražení části drobného zboží.
Důvodem reformy je podle předložených údajů mimo jiné prudký růst objemu zásilek s nízkou hodnotou. V roce 2025 vstoupilo do Evropské unie 5,9 miliardy kusů takového zboží. Celní systém je zároveň roztříštěný mezi 27 národních celních úřadů, které využívají více než stovku informačních systémů. To podle autorů reformy vytváří výraznou administrativní zátěž a komplikuje kontrolu dovozu. Nově zavedené clo má současně chránit domácí výrobce před levnou konkurencí ze zahraničí, zejména v případech, kdy je cena dováženého zboží nižší než obvyklá cena v zemi dovozu.
Spotřebitelská organizace dTest ale upozorňuje, že nové celní poplatky samy o sobě neznamenají účinnou ochranu spotřebitelů před nekvalitními nebo nebezpečnými výrobky. „Nové celní poplatky ale dle našeho názoru nepředstavují efektivní ochranu spotřebitelů před nekvalitními, nebezpečnými a neudržitelně vyráběnými produkty. K tomuto cíli může vést jedině důsledná kontrola a následné vymáhání evropských standardů a nepochybně také rozšíření povinností nákupních tržišť, odkud levné zboží nejčastěji pochází,“ uvedla ředitelka dTestu Eduarda Hekšová. Podle organizace by kromě bezpečnosti výrobků a udržitelnosti mělo být samozřejmostí také dodržování práv zaměstnanců.
Paušální clo tři eura se podle reformy bude vybírat za „položku“. V celním legislativním kontextu tím není myšlen každý jednotlivý kus zboží, ale položka tarifní kategorie. Pokud si spotřebitel objedná více kusů obdobného zboží, například několik oděvů, zaplatí tři eura pouze jednou. Jestliže ale objedná zboží z různých kategorií, například tričko a kryt na telefon, bude platit za každou položku zvlášť, tedy šest eur.
Pro spotřebitele bude nejjednodušší uhradit clo přímo prodávajícímu, který si ho přičte k ceně nabízeného zboží. Další možností bude platba osobě, která zákazníka zastoupí v celním řízení, například přepravci. V obou případech má být poplatek následně odveden celní správě. Spotřebitelé budou moci podat celní prohlášení také sami a poplatek uhradit celní správě přímo.
dTest považuje za účinnější řešení systém, který by vyžadoval, aby zejména online tržiště ze třetích zemí sama dokládala splnění všech relevantních evropských požadavků pro uvádění výrobků na trh a zároveň tyto povinnosti kontrolovala. „Nesplňuje-li výrobek evropské požadavky na bezpečnost, kvalitu nebo udržitelnost, neměla by být problémem jeho cena, ale skutečnost, že se vůbec dostal na trh. Clo z takového výrobku neudělá bezpečnější ani kvalitnější produkt, bude jen dražší,“ upozornila Hekšová. Podle ní dodatečné peníze pro celní správu samy o sobě nesníží počet nebezpečných výrobků, protože chemické složení ani elektrickou bezpečnost nelze na hranicích plošně sledovat.
Organizace zároveň upozorňuje na možné obcházení nových pravidel. Prodávající mohou zřizovat distribuční sklady přímo v Evropské unii, čímž by se vyhnuli překračování celních hranic u jednotlivých zásilek. Zboží by pak bylo pouze expedováno v rámci EU a efekt vyšších cel by mohl být omezený. dTest očekává také změny v chování zákazníků. „Obáváme se, že před zavedením nových poplatků poroste počet objednávek a spotřebitelé budou své nákupy více sdružovat, případně si objednávat více kusů zboží, než ve skutečnosti potřebují,“ sdělila Hekšová.
Evropská komise mezitím uložila online tržišti Temu pokutu 200 milionů eur za porušení Nařízení o digitálních službách. Platforma podle Komise dostatečně nevyhodnotila rizika spojená s prodejem nelegálních výrobků a možnými dopady na spotřebitele v Evropské unii. Pokuta se týká povinností velmi velkých online platforem podle pravidel DSA, které mají aktivně posuzovat systémová rizika spojená se svými službami. U online tržišť jde například o riziko, že se ke spotřebitelům budou ve velkém dostávat nebezpečné nebo nelegální výrobky. „dTest rozhodnutí vítá. Dlouhodobě upozorňujeme na to, že nízká cena na online tržištích nesmí být vykoupena nižší bezpečností výrobků, nedostatečnou kontrolou prodejců ani manipulativním prostředím, které spotřebitele tlačí k unáhleným nákupům,“ uvedla Hekšová. Evropská komise podle dTestu dospěla k závěru, že Temu při hodnocení rizik za rok 2024 nevycházelo dostatečně z konkrétních poznatků o fungování platformy a opíralo se spíše o obecné informace o rizicích v e-commerce.
Podle Komise ukázalo šetření nedostatky i u konkrétních výrobků. Při kontrolním nákupu neprošla vysoká část vybraných nabíječek základními bezpečnostními testy. U části dětských hraček byla zjištěna střední až vysoká bezpečnostní rizika, mimo jiné kvůli překročení limitů chemických látek nebo malým oddělitelným částem, které mohou představovat riziko udušení.
Organizace dTest uvádí, že podobné problémy zjistil i ve vlastních testech výrobků zakoupených na Temu. Vážné nedostatky organizace zaznamenala při zjišťování chemických látek ve sluchátkách a také v testech rychlovarných konvic, dudlíků nebo dětských UV triček. Obdobné zkušenosti podle dTestu zveřejnily i další evropské spotřebitelské organizace z Francie, Belgie, Dánska a Německa. U 108 ze 162 prověřovaných výrobků z kategorií dětských hraček, šperků, nabíječek nebo kosmetiky zjistily nebezpečné látky, rizikové materiály nebo jiné bezpečnostní problémy.
Evropská komise Temu vytkla také nedostatečné vyhodnocení toho, jak mohou šíření nelegálních výrobků zesilovat samotné prvky platformy, například doporučovací systémy, propagace výrobků nebo spolupráce s influencery. Uživatel podle dTestu často nevidí, proč se mu konkrétní výrobek zobrazuje, podle čeho je řazen nebo proč je mu opakovaně nabízen. Doporučovací systémy a nátlakové prvky přitom mohou ovlivnit, co spotřebitel nakoupí a zda má dostatek času a informací k rozhodnutí.
Vyšetřování Temu nekončí. Pokuta 200 milionů eur se týká porušení povinnosti řádně posoudit systémová rizika podle DSA, další části šetření ale pokračují. Spotřebitelské organizace sdružené v BEUC, včetně dTestu, už dříve upozornily také na možné problémy spojené s návykovým designem a nedostatečnou transparentností obchodníků. Temu má do 28. srpna 2026 předložit Evropské komisi akční plán, který popíše, jak zjištěná porušení napraví. Pokud platforma rozhodnutí nesplní, mohou následovat další sankce včetně pravidelných penále.
Organizace dTest spotřebitelům doporučuje, aby při nákupech na online tržištích sledovali nejen cenu, ale také informace o prodávajícím, bezpečnostní upozornění, původ výrobku a možnosti reklamace. Zvýšenou opatrnost doporučuje u výrobků pro děti, elektroniky, nabíječek, kosmetiky, šperků a dalšího zboží přicházejícího do styku s potravinami nebo dlouhodobého kontaktu s kůží. „Rozhodnutí Evropské komise podle dTestu potvrzuje, že ochrana spotřebitele v digitálním prostředí nemůže stát jen na individuální opatrnosti nakupujících. Online tržiště musí nést odpovědnost za systém, který vytvářejí, a za to, zda tento systém neumožňuje masové šíření nebezpečných nebo nelegálních výrobků,“ doplnila Hekšová.
