Evropské akciové trhy zahájily čtvrteční obchodování bez výrazného směru. Německý index DAX v úvodu seance mírně oslabil, zatímco pražská burza naopak zaznamenala drobný růst. Investoři současně reagovali na výsledky velkých evropských firem a na pokračující geopolitické napětí na Blízkém východě, které zůstávalo jedním z hlavních témat finančních trhů.
Frankfurtská burza zahájila obchodování slabším výkonem. Index DAX odepsal 0,12 procenta a klesl na 24 175,15 bodu. Největší pozornost investorů se soustředila na několik titulů, které reagovaly na nové analytické zprávy a zveřejněné hospodářské výsledky. Nejvýrazněji rostly akcie výrobce letadel Airbus, které posílily o přibližně 1,8 procenta. Impulzem se stala nová analýza banky Citi. Analytik Charles Armitage zvýšil investiční doporučení z „neutral“ na „buy“ a stanovil cílovou cenu na 217 eur za akcii.
Výhled DHL zaostal za očekáváním trhu
Na opačné straně indexu se ocitly akcie logistické společnosti Deutsche Post, která vystupuje pod značkou DHL Group. Její akcie v úvodu obchodování oslabily o zhruba 3,8 procenta poté, co firma zveřejnila výhled hospodaření pro rok 2026. Společnost uvedla, že očekává provozní zisk EBIT alespoň 6,2 miliardy eur. Tržní konsensus přitom počítal s hodnotou kolem 6,39 miliardy eur. Očekávané volné hotovostní toky firma odhadla přibližně na tři miliardy eur. Výsledky za loňský rok přitom zůstaly solidní. Provozní zisk EBIT v roce 2025 vzrostl o 3,7 procenta na 6,1 miliardy eur, což bylo mírně nad odhady trhu. Čistý zisk se meziročně zvýšil o 5,1 procenta na 3,5 miliardy eur.
Analytici banky JP Morgan v reakci, kterou má deník inregion.cz k dispozici, uvedli, že zveřejněný výhled pravděpodobně povede k mírným revizím tržního konsensu směrem dolů. Podle nich cíle managementu pro rok 2026 nenaznačují výraznější zlepšení dynamiky výnosů. Současně ale upozornili, že výsledky za čtvrté čtvrtletí zůstaly solidní navzdory obtížnému ekonomickému prostředí. Firma podle nich nadále generuje silné volné hotovostní toky a vedení pokračuje v opatřeních zaměřených na kontrolu nákladů. Zvýšení dividendy podle analytiků zároveň signalizuje důvěru managementu ve stabilitu budoucích peněžních toků.
Pod tlak se dostaly také akcie vědecko-technologické skupiny Merck KGaA, které po zveřejnění výsledků oslabily přibližně o 0,7 procenta. Společnost zveřejnila hospodářské výsledky za rok 2025 a zároveň představila výhled na letošní rok. Merck očekává, že čisté tržby v roce 2026 dosáhnou 20,0 až 21,1 miliardy eur. Tržní konsensus přitom počítal s hodnotou přibližně 21,19 miliardy eur. Očištěný provozní zisk EBITDA by se podle firmy měl pohybovat mezi 5,5 a 6,0 miliardy eur, zatímco analytici očekávali zhruba 6,01 miliardy eur.
Výsledky za loňský rok zůstaly v souladu s očekáváním trhu. Očištěný zisk EBITDA dosáhl 6,11 miliardy eur a očištěný zisk na akcii činil 8,34 eura. Představenstvo zároveň oznámilo, že navrhne dividendu ve výši 2,2 eura na akcii, tedy na stejné úrovni jako v předchozím roce.
Pražská burza otevřela v mírném plusu
Zatímco frankfurtská burza zahájila obchodování poklesem, pražský akciový trh se v úvodu seance pohyboval v mírně kladném teritoriu. Index PX přidal 0,12 procenta a dostal se na 2 617,89 bodu. Nejvýrazněji rostly akcie zbrojařské skupiny CSG, které posílily o 3,72 procenta. Investoři reagovali na sérii nových cílových cen od velkých investičních bank, mezi nimiž se objevily například JP Morgan, BNP Paribas, Oddo BHF, Jefferies, Morgan Stanley nebo Kepler Cheuvreux.
Mírný růst zaznamenaly také akcie nápojové společnosti Kofola, které přidaly zhruba 1,07 procenta, a pojišťovny VIG s růstem kolem 0,9 procenta.
Naopak v záporném teritoriu se obchodovaly akcie Philip Morris ČR, energetické společnosti ČEZ a výrobce energetických zařízení Doosan Škoda Power.
Geopolitické napětí zůstalo hlavním tématem trhů
Vedle firemních výsledků sledovali investoři také geopolitický vývoj na Blízkém východě, který v posledních dnech výrazně ovlivňoval sentiment na globálních finančních trzích. Analytici Bankinter ve zprávě, kterou dnes společnost zveřejnila uvedli vyjádřoli obavy z dlouhodobé energetické krize způsobené konfliktem na Blízkém východě. Popdle nich mohou mít dopady na inflaci, růst a úrokové sazby. Podle jejich základního scénáře by eskalace konfliktu měla zůstat omezená a kontrolovaná, bez dlouhodobého uzavření Hormuzského průlivu nebo trvalého poškození regionální energetické infrastruktury. „Když se zvyšuje systémové riziko v podobě globálního energetického šoku, zvyšuje se také tlak na rychlé uklidnění konfliktu,“ uvádí zpráva.
Trhy podle nich v krátkodobém horizontu reagovaly především na vývoj cen energií a na nové informace přicházející z regionu. Investoři proto v průběhu týdne přizpůsobovali své strategie aktuálním geopolitickým zprávám.
Energie a geopolitika zůstávají klíčovým faktorem
Vývoj cen ropy a zemního plynu zůstává podle analytiků jedním z hlavních faktorů, které určují náladu na finančních trzích. Energetické komodity reagují především na zprávy o situaci v oblasti Hormuzského průlivu, který patří mezi nejdůležitější dopravní trasy světového ropného trhu. Dnes dopoledne cena severomořské ropy brent přidává 3,3 procenta a pohybuje se nad 84 dolary za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate vykazuje nárůst o 3,9 procenta na bezmála 78 dolarů za barel. Právě nejistota kolem dodávek energií vysvětluje zvýšenou volatilitu akciových trhů v posledních dnech. V této situaci proto zůstává obchodování na finančních trzích citlivé na nové geopolitické informace i na další ekonomická data, která mohou naznačit vývoj globální ekonomiky v následujících měsících.
ZDROJE: Erste, ING, Burza cenných papírů Praha, Deutsche Börse, JP Morgan, Merck, Bankinter
