Začátek roku 2026 přinesl na český pracovní trh signál, který nelze přehlížet. Podíl nezaměstnaných osob v lednu vystoupal na 5,1 procenta, tedy mírně nad úroveň, se kterou počítala většina analytiků. Trh podle dat agentury Bloomberg téměř jednomyslně očekával nárůst na pět procent. Skutečný výsledek byl vyšší. Analýza, kterou na základě těchto podkladů dnes zveřejnila ve své analýze Raiffeisenbank, ukazuje, že nejde o běžnou statistickou odchylku, ale o první viditelný projev hlubších změn na trhu práce.
Meziměsíčně se nezaměstnanost zvýšila o tři desetiny procentního bodu, meziročně o osm desetin bodu. Lednová hodnota je zároveň nejvyšší za posledních osm let. Část tohoto vývoje lze tradičně vysvětlit sezónními vlivy. Každý rok v zimních měsících končí pracovní smlouvy na dobu určitou, utlumují se sezónní práce a firmy přistupují k úpravám personálních stavů. Tentokrát se však do statistik výrazně promítá také účinnost takzvané flexinovely zákoníku práce.
Od ledna mohou noví uchazeči o zaměstnání čerpat podporu ve výši až osmdesáti procent svého předchozího čistého výdělku. Změna měla zvýšit jistotu zaměstnanců při ztrátě práce a usnadnit přechod mezi pracovními pozicemi. V praxi však zároveň mění motivace na obou stranách trhu. Pro část pracovníků přestává být krátkodobá nezaměstnanost existenčním rizikem, což snižuje tlak na okamžité přijetí méně výhodné nabídky. Zaměstnavatelé naopak získávají větší prostor k rychlejším personálním změnám, protože sociální systém část nákladů přebírá.
Už v prosinci bylo podle dat Úřadu práce patrné, že řada uchazečů odkládá žádost o podporu až na leden, kdy začala platit výhodnější pravidla. V lednu se tento efekt naplno projevil. Počet žadatelů o podporu vzrostl i díky lidem, kteří se sice zaevidovali už v prosinci, ale o dávky požádali až po změně legislativy. Meziročně byl jejich počet téměř osmkrát vyšší než loni. Celkový počet žádostí o podporu se oproti minulému roku zvýšil o 24 procent.
Lednová data zároveň odhalují vysokou fluktuaci na trhu práce. Do evidence se během měsíce nově přihlásilo více než 64 tisíc lidí, zatímco přes 40 tisíc osob ji opustilo. Tři čtvrtiny z nich nastoupily do nového zaměstnání. Trh práce tak zatím nezamrzá, ale stává se méně stabilním a citlivějším na změny ekonomického prostředí.
Struktura uchazečů se zatím výrazně nemění. Ženy tvoří mírnou většinu evidovaných nezaměstnaných, podíl absolventů a mladistvých mírně klesá. Nejpočetnější skupinou zůstávají vyučení pracovníci, následovaní lidmi se základním vzděláním a maturitou. Vysokoškoláci tvoří zhruba desetinu uchazečů. Zda flexinovela tuto strukturu v delším horizontu promění, bude teprve patrné v dalších měsících.
Regionální rozdíly zůstávají výrazné. Nejvyšší nezaměstnanost dlouhodobě vykazují Ústecký a Moravskoslezský kraj. Na opačném konci stojí Praha, kde zůstává situace relativně stabilní. Přesto i zde nezaměstnanost meziměsíčně vzrostla. Všechny kraje bez výjimky zaznamenaly v lednu zhoršení.
Počet volných pracovních míst meziročně mírně vzrostl, především v Praze a ve Středočeském kraji. Přesto se celková situace zhoršuje. Na jedno volné místo dnes připadá v průměru 4,4 uchazeče, zatímco loni to bylo 3,8. V některých okresech je situace výrazně horší. V Karviné, Sokolově, Děčíně nebo Bruntálu připadá na jednu nabídku práce více než deset uchazečů, místy téměř dvacet. Tyto regiony se tak postupně vracejí k problémům, které byly typické spíše pro předkrizová léta.
Celkový počet nezaměstnaných se meziročně zvýšil o více než 58 tisíc osob a blíží se hranici 380 tisíc. To už je objem, který začíná být citelný nejen sociálně, ale i rozpočtově. Vyšší výdaje na podporu v nezaměstnanosti postupně vytvářejí tlak na veřejné finance a konkurují investicím do infrastruktury, vzdělávání či zdravotnictví.
Výhled na další měsíce zůstává opatrný. Podle dostupných indikátorů by se nezaměstnanost měla letos stabilizovat kolem 4,6 procenta. Indexy trhu práce zároveň naznačují mírné ochlazování, i když systém zatím zůstává relativně napjatý. Vyšší podpora v nezaměstnanosti může krátkodobě brzdit návrat lidí do práce a dočasně zvyšovat statistickou míru nezaměstnanosti. Současně se však v průmyslu objevují známky opatrného oživení, které by mohly v dalších měsících zvýšit poptávku po pracovní síle.
Tento vývoj vytváří paradoxní situaci. Na jedné straně se část ekonomiky stabilizuje, služby rostou a exportní trhy vysílají opatrně pozitivní signály. Na straně druhé pracovní trh ztrácí svou dosavadní odolnost. Flexinovela, která měla zvýšit pružnost zaměstnanosti, zároveň zesílila citlivost systému na hospodářské výkyvy.
Z krátkodobého hlediska nejde o dramatickou krizi. Z dlouhodobého pohledu však lednová data představují varování. Pokud se sociální ochrana nepodaří propojit s aktivní politikou rekvalifikací, podporou mobility a investicemi do produktivity, může se současný mírný nárůst nezaměstnanosti postupně proměnit ve strukturální problém.
Český trh práce tak vstupuje do nové fáze, ve které už nebude možné spoléhat na automatickou stabilitu poslední dekády. Místo ní přichází období, kdy budou rozhodovat kvalita hospodářské politiky, schopnost reagovat na technologické změny a ochota investovat do lidského kapitálu. Lednová čísla ukazují, že tento test začal dříve, než se čekalo.
