Podpora podnikatelů patřila k nejčastěji skloňovaným tématům 32. kongresu ODS. Ve vystoupeních členů vedení i kandidátů na stranické funkce zaznívala opakovaně. Ve svém kandidátském projevu na místopředsedu strany se jí věnoval také Pavel Drobil, zejména v souvislosti se zvýšením odvodů osob samostatně výdělečně činných.
Právě růst povinných plateb pro OSVČ patřil mezi kroky, které ODS podle vlastních slov nedokázala dostatečně vysvětlit. Vnitrostranické debaty připouštěly, že špatná komunikace mohla přispět k oslabení volebních výsledků. Podpora živnostníků přitom dlouhodobě patří mezi hlavní programové pilíře strany. Současně se však znovu otevřela otázka, koho vlastně stát pod pojmem OSVČ podporuje.
Podnikatel, nebo skrytý zaměstnanec
Zkratka OSVČ zahrnuje velmi rozdílné skupiny lidí. Od drobných řemeslníků, provozovatelů služeb a malých podnikatelů až po osoby, které formálně podnikají, ale fakticky vykonávají závislou práci pro jediného zaměstnavatele. Právě tato forma, známá jako švarcsystém, patří k dlouhodobým problémům českého trhu práce. Zaměstnavatelé tímto způsobem snižují své náklady, protože za „externí spolupracovníky“ neodvádějí plné sociální a zdravotní pojištění. Stát tento model oficiálně kritizuje a sankcionuje. Přesto zůstává rozšířený.
Dvojí metr politické reprezentace
Specifickou roli v debatě o švarcsystému hraje samotná politická reprezentace. Řada zákonodárců i státních institucí využívá spolupráce s asistenty a poradci na živnostenský list. Praktiky, které jsou v soukromém sektoru postihovány, tak fungují i ve veřejné správě. Tento rozpor výrazně oslabuje důvěryhodnost státu při prosazování pravidel. Pokud mají zákony platit pro podnikatele, musejí platit i pro politiky.
OSVČ bez jistot
Debata o podpoře živnostníků se dlouhodobě vyhýbá jedné zásadní skutečnosti: osoby samostatně výdělečně činné mají v systému sociálního zabezpečení výrazně slabší postavení než zaměstnanci. Pokud OSVČ není dobrovolně účastna nemocenského pojištění, nemá při nemoci nárok prakticky na nic. Při krátkodobé i dlouhodobé pracovní neschopnosti zůstává bez příjmu, a to navzdory tomu, že pravidelně odvádí zdravotní a sociální pojištění. Ani dobrovolná účast na nemocenském pojištění však situaci zásadně neřeší. Výše nemocenské dávky bývá velmi nízká. V mnoha případech nepokryje ani základní životní náklady, natož povinné odvody. Pro řadu živnostníků tak nemoc znamená okamžitý propad příjmů, existenční nejistotu a nutnost sahat do úspor – pokud je vůbec mají.
Systém, který trestá aktivitu
Současný model vytváří paradox. Stát na jedné straně vyzývá k podnikání, flexibilitě a samostatnosti. Na straně druhé ponechává OSVČ v případě problémů prakticky bez ochrany. Dlouhodobá nemoc, úraz nebo zdravotní komplikace mohou znamenat měsíce bez příjmu. Bez náhrady. Bez podpory. Bez systémové pomoci. Zaměstnanec má v podobné situaci zajištěnu nemocenskou, často i podporu zaměstnavatele. OSVČ má jen vlastní rezervy. Pokud je nemá, zbývá jediná cesta: úřad práce a sociální dávky.
Politická rétorika a realita
ODS dlouhodobě hovoří o podpoře živnostníků. Ve volebních programech i na kongresech zaznívají sliby o snížení odvodů, menší byrokracii a lepších podmínkách. Systémové řešení sociálního zabezpečení OSVČ však chybí. Strana opakovaně zdůrazňuje odpovědnost jednotlivce. Přístup, který v minulosti shrnula ministryně financí Alena Schillerová výrokem, že živnostník má být „ve vatě“. Tedy zabezpečen vlastními úsporami. Tento přístup však ignoruje realitu tisíců drobných podnikatelů, kteří pracují v regionech, v řemeslech, ve službách a jejichž příjmy jsou nestabilní.
Dlouhodobě neřešený problém
Otázka nemocenského zabezpečení OSVČ zůstává dlouhodobě na okraji politického zájmu. Neřeší ji důsledně ani pravice, ani levice. ODS přitom právě na této skupině tradičně stavěla svou voličskou základnu. Přesto systém, který by jim poskytoval základní jistotu, nikdy nevytvořila. Výsledkem je frustrace, pocit opuštěnosti a postupný odklon části podnikatelů od strany.
Signál od nového vedení: politicko – ekonomická slepota
Nový předseda ODS Martin Kupka v rámci vnitrostranických debat připustil, že OSVČ by měly být zabezpečeny i pro případ dlouhodobé nemoci, klidně na rok či déle. Toto vyjádření naznačuje, že si vedení vůbec neuvědomuje realitu života drobných živnostníků, kteří často podnikají proto, aby, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností a nižší životní úrovní, nežebrali o práci na úřadech, ale sami se do systému proaktivně zapojili. Slova Martina Kupky, která dnes ve vnitrostranické debatě zazněla, pak výrazně kontrastují s tím, co ODS hlásá, tedy s podporou podnikatelů a živnostníků. Řeči o bytí „ve vatě“ již OSVČ slyšely v minulosti od hnutí ANO, které před volbami rétoriku zcela otočilo, a naopak si uvědomilo, že právě drobné OSVČ rovněž patří mezi elektorát. Sliby ODS o podpoře pro podnikatele pak v tomto kontrastu působí naprosto jako rána pod pás kladivem. Pakliže je cílem ODS drobné podnikatele živnostníky, kteří z objektivních důvodů dlouhodobé nemoci nejsou schopni aktivně se na ekonomické aktivitě podílet, přimět k tomu, aby se stali příjemci sociálních dávek, pak ODS patří z ekonomického hlediska obrovská gratulace. Z politického jí uvědomovat lze srdečně popřát hodně zdaru v cestě do propadliště stran, které kdysi měly silný potenciál a stabilní voličskou základnu, a to právě i mezi živnostníky. Právě přístup k živnostníkům patří k faktorům, které ODS dlouhodobě oslabují. Vedení strany často působí odtrženě od reality lidí, kteří podnikají bez zázemí velkých firem, bez právních týmů a bez finančních rezerv. Politici v dobře placených funkcích ztrácejí kontakt s každodenní nejistotou drobných podnikatelů. Vůbec si neuvědomují si, že právě tato skupina jim v minulosti přinášela podporu.
Podpora, která končí u slov
Podpora OSVČ nemůže zůstat jen v projevech a programech. Musí se promítnout do funkčního systému, který ochrání podnikatele i v době, kdy nemohou pracovat. Bez řešení nemocenského zabezpečení zůstává rétorika o podpoře živnostníků prázdná. Pokud se ODS spokojí s tím, že OSVČ mají být „ve vatě“ sami, může se jí tento přístup v budoucnu vrátit. Už v nadcházejících sněmovních a senátních volbách.
