Pět let bez růstu platů prezidenta, poslanců, senátorů a členů vlády chtěla koalice prosadit už na čtvrteční mimořádné schůzi Sněmovny. Rychlé schválení však zastavily opoziční kluby, které odmítly přijmout změnu zákona hned v prvním čtení a chtějí předložit vlastní úpravy. Návrh proto zamířil do rozpočtového a ústavně-právního výboru. Čas přitom hraje významnou roli. Pokud zákon nezačne platit do konce roku, od ledna se platy představitelů státu podle současných pravidel zvýší o pět procent. Prezident by se dostal nad čtyři sta tisíc korun měsíčně, premiér a předsedové parlamentních komor nad tři sta dvacet tisíc a základní plat poslance nad sto dvacet tisíc korun.
Mimořádnou schůzi svolala koalice právě kvůli návrhu Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky, který počítá se zmrazením platové základny představitelů státní moci na úrovni roku 2025 po dobu pěti let. Předkladatelé chtěli využít paragraf devadesát jednacího řádu a nechat Sněmovnu rozhodnout už v prvním čtení. Opozice tento postup vetovala. Samotnou myšlenku zmrazení přitom její zástupci v debatě nezavrhovali, odmítali však přijmout zákon bez možnosti projednat změny a předložit pozměňovací návrhy.
Sněmovna se proto dostala do situace, kdy se spor nevedl pouze o výši politických platů, ale také o způsob a rychlost schválení zákona. Koalice argumentovala úsporou veřejných peněz a potřebou zastavit automatický růst odměn politiků. Opozice naopak spojovala mimořádnou schůzi s blížícími se říjnovými senátními a komunálními volbami a požadovala prostor pro vlastní návrhy. Výsledkem je standardní legislativní cesta, která výrazně komplikuje původní plán stihnout účinnost změny ještě před lednovým zvýšením platů.
Okamura chtěl rozhodnout hned, opozici obvinil z blokování snížení platů
Předseda Sněmovny Tomio Okamura před poslanci připomněl, že SPD prosazuje zmrazení politických platů dlouhodobě. Současný návrh označil za součást koaličních dohod a zdůvodňoval jej také ekonomickou situací země. „Jsme přesvědčeni, že odměňování politiků nemůže být odtrženo od ekonomické reality občanů a země, kterou spravují,“ řekl ve Sněmovně.
Podle Okamury by zmrazení znamenalo jen ve Sněmovně v příštím roce úsporu přes šestnáct milionů korun. Po započtení Senátu vyčíslil úsporu přibližně na pětadvacet milionů korun. Ve vystoupení zároveň ostře kritizoval předchozí vládní koalici a tvrdil, že stát má při hledání úspor začít právě u politické reprezentace.
Spor získal další rozměr kvůli tomu, na jaké úrovni předkladatelé chtějí platovou základnu zafixovat. Návrh pracuje s hodnotou stanovenou pro rok 2025. Okamura proto tvrdil, že rychlé přijetí by v praxi neznamenalo pouze zastavení budoucího růstu, ale návrat politických platů na loňskou úroveň. Opoziční veto zrychleného režimu následně prezentoval jako překážku takového snížení. „Když ten zákon přijmeme, tak dojde totiž dokonce ke snížení platů politiků. Snížení platů politiků na loňskou úroveň,“ prohlásil.
Samotné veto však neznamená zamítnutí zákona. Opozice zablokovala pouze možnost přijmout jej okamžitě v prvním čtení. Předloha pokračuje ve standardním legislativním procesu a poslanci se k ní mohou vrátit po projednání ve výborech.
Pět procent navíc může znamenat desítky tisíc měsíčně
Pokud poslanci změnu nestihnou schválit tak, aby začala platit před začátkem příštího roku, současný mechanismus zvýší platy představitelů státu o pět procent. V absolutních částkách se dopad výrazně liší podle zastávané funkce. Prezident republiky by dostával více než čtyři sta tisíc korun měsíčně, předseda vlády a předsedové obou parlamentních komor přes tři sta dvacet tisíc korun a základní plat řadového poslance by překročil sto dvacet tisíc korun.
Politické platy se neurčují stejným způsobem jako mzdy běžných zaměstnanců. Základem je platová základna, kterou zákon kombinuje s koeficientem odpovídajícím konkrétní funkci. Zpravodaj návrhu Patrik Pařil ve Sněmovně připomněl, že u představitelů státu základna odpovídá 83,3 procenta základny používané pro soudce, současně ji omezuje zákonný strop ve vztahu k předchozímu roku. Konkrétní hodnotu každoročně vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Pětileté zmrazení by se podle projednávaného návrhu nevztahovalo na soudce a prostřednictvím jejich platového mechanismu ani na státní zástupce. Pařil ve Sněmovně upozornil na judikaturu Ústavního soudu, která omezuje možnosti zákonodárců zasahovat do odměňování soudců.
Opozice: O platech ano, ale ne bez možnosti zákon změnit
Opoziční poslanci postavili svou kritiku především na způsobu, jakým koalice návrh předložila. Přijetí podle paragrafu devadesát by znamenalo souhlas se zákonem už v prvním čtení a výrazně by omezilo prostor pro standardní projednání a pozměňovací návrhy. Opoziční kluby proto zrychlenou cestu zablokovaly.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob spojil načasování mimořádné schůze s blížícími se volbami. „Projednáváme tady jeden populistický bod za druhým. Čím to asi bude, blíží se nám volby,“ řekl na začátku diskuse. Opozice tak nezpochybňovala pouze technickou podobu předlohy, ale také politické okolnosti, za kterých koalice otevřela otázku platů několik týdnů před říjnovými senátními a komunálními volbami.
Předseda STAN Vít Rakušan zaměřil kritiku také na samotné svolání mimořádné schůze. Podle něj by Sněmovna měla tento nástroj využívat především u naléhavých témat, mezi která řadil bezpečnost země a hybridní hrozby spojené s Ruskem. Spor o platy politiků podle jeho argumentace takovou prioritu nepředstavuje.
Piráti chtějí platy svázat se schodkem státního rozpočtu
Standardní projednání otevřelo prostor i pro podstatně odlišný návrh. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib oznámil, že jeho strana chce ve druhém čtení předložit systém, který by výši platů poslanců a ministrů přímo spojil se stavem veřejných financí. Čím vyšší by byl schodek státního rozpočtu v poměru k hrubému domácímu produktu, tím nižší koeficient by se použil při výpočtu odměn.
Pirátský návrh počítá s několika pásmy. Při schodku přesahujícím pět procent HDP by se příslušná část platu snížila prostřednictvím koeficientu 0,7, tedy o třicet procent. Při schodku vyšším než tři procenta HDP by koeficient činil 0,85. Na opačné straně by při schodku nižším než jedno procento HDP vzrostl na 1,15 a při přebytkovém rozpočtu na 1,3. Hřib tím chce vytvořit přímou vazbu mezi hospodařením státu a odměňováním politické reprezentace.
„My jsme připravili návrh, který právě jde tímto směrem, aby plat poslanců a ministrů byl navázán přímo na schodek státního rozpočtu,“ řekl Hřib. Piráti chtějí změnu načíst jako pozměňovací návrh ve druhém čtení. Právě možnost předkládat podobné úpravy by při okamžitém schválení podle paragrafu devadesát odpadla.
Návrh míří do dvou sněmovních výborů
Po zablokování zrychleného režimu poslanci rozhodli, kam předlohu pošlou k dalšímu projednání. Garančním se stal rozpočtový výbor. Ze sto šestnácti přihlášených poslanců jej podpořilo sto dva, proti hlasoval jeden. Sněmovna následně přidala také ústavně-právní výbor, který navrhl poslanec Jan Berki. Pro hlasovalo osmadevadesát poslanců, proti byli dva.
Čtvrteční mimořádná schůze tedy otázku politických platů definitivně neuzavřela. Koalici se nepodařilo prosadit okamžité schválení, zákon však ve Sněmovně pokračuje. Rozpočtový a ústavně-právní výbor se nyní mohou zabývat jeho konkrétní podobou a poslanci dostanou při dalším projednání možnost předkládat změny.
Pro předkladatele tím začíná závod s kalendářem. Původní plán počítal s účinností, která by zabránila automatickému lednovému růstu platů. Standardní legislativní cesta znamená další čtení ve Sněmovně, následné rozhodování Senátu a podpis prezidenta. Pokud změna nezačne platit včas, současná pravidla přinesou od ledna pětiprocentní zvýšení. Spor, který měl podle původního koaličního plánu skončit jediným hlasováním ve čtvrtek, se proto přesouvá do dalších týdnů.
