Marek Benda se ve Sněmovně pustil do Babišovy vlády kvůli veřejným financím a její rozpočtovou politiku označil za armagedon, který se na Česko řítí. Předseda poslaneckého klubu ODS kritizoval vysoké schodky, další desítky miliard výdajů i představu, že se dnešní účet jednou podaří bezbolestně uklidit. Vzal si přitom na mušku také Motoristy a Tomia Okamuru, kteří před volbami slibovali hlídat vládní výdaje, podle Bendy však dnes přihlížejí rozpočtům se schodky přes čtyři sta miliard. Premiérovi Andreji Babišovi pak připomněl jeho úvahu, že občané mají na úsporách více peněz, než činí státní dluh.
Bendova reakce byla ostrá: pokud premiér skutečně vidí soukromé úspory občanů jako odpověď na státní zadlužení, pak je podle něj důvod k obavám. Rozpočet ale nebyl jediným terčem. Benda se opřel také do Babišových útoků na justici, otevřel miliardové dotace Agrofertu, bezpečnostní politiku i ministry, kteří se podle něj kvůli vládním mimořádným schůzím vyhýbají interpelacím.
Benda začal stejně jako několik dalších opozičních poslanců kritikou způsobu, kterým vládní většina skládá program Sněmovny. Kabinet podle něj používá mimořádné schůze k prosazování vlastních předvolebních témat a současně tím vytlačuje běžné interpelace, při nichž by ministři museli odpovídat na konkrétní otázky opozice. „Vláda si tady dává na jedné schůzi 14 bodů, na druhé schůzi jeden nesmyslný, populistický,“ uvedl Benda. Smysl takového postupu podle něj není složitý. „Jediným cílem je zabránit poslancům v tom, aby mohli na normální schůzi, která měla pokračovat, interpelovat ministry a ptát se jich na to, co takoví ministři vyvádějí na svých rezortech, případně jaké jsou jejich plány do budoucna,“ dodal.
Rozpočtový armagedon a účet odsunutý na později
Benda se pak dostal k tématu, které označil za první a nejzásadnější: státním financím. Odkázal na varování Národní rozpočtové rady před neudržitelností veřejných financí a postavil proti němu politiku Schillerové a Babišova kabinetu. Podle jeho výkladu vláda dnes dál utrácí s představou, že konsolidaci za několik let provede někdo jiný. „První, čemu bych se chtěl alespoň částečně věnovat, je rozpočtový armagedon, který se na nás řítí,“ uvedl Benda.
Předseda poslanců ODS popsal vládní strategii ironicky jako plán, podle něhož lze ještě dva nebo tři roky rozdávat peníze a následky nechat budoucím kabinetům. „Plán paní ministryně financí, který říká, já teď v pohodě budu utrácet ještě dva roky, ještě tři roky budu utrácet a pak to někdo za mě dá dohromady,“ popsal Benda. Podobnou logiku podle něj zažil v politice opakovaně: jedna vláda vytváří problém, další jej musí draze řešit a poté přichází zpětná politická pochvala za období, které těžilo z předchozí konsolidace.
Motoristům pak připomněl jejich předvolební heslo, že ukončí Fialu a pohlídají Babiše. Vládní realita podle Bendy vypadá podstatně jinak. Předseda rozpočtového výboru podle něj dnes mluví o schodku kolem čtyř set nebo dokonce 450 miliard korun a za hlavní přednost považuje údajnou pravdivost takového čísla. Benda tento argument odmítl. „No, to tedy pravdivého na tom není vůbec nic,“ uvedl.
Kabinet podle něj navíc jen letos schválil další výdaje za desítky miliard korun. Benda je označil za zbytečné rozdávání peněz, které má podle jeho názoru pomoci vládním stranám před dalšími volbami. „Jsou to desítky miliard, které vláda rozfrcala úplně zbytečně,“ řekl. Místo konsolidace podle něj pokračuje přesný opak: další výdaje a další snaha získat si voliče penězi z rozpočtu.
Okamura kdysi řezal výdaje. Teď je podle Bendy výsledkem minus 430
Tomio Okamura dostal od Bendy vlastní připomínku předvolebního obrazu šetřícího politika. Předseda Sněmovny se v kampani objevoval s motorovým křovinořezem jako symbolem škrtání státních výdajů. Benda proti této scéně postavil současný rozpočtový výsledek. „Ten výsledek je minus 430, naprostý rozpočtový armagedon, se kterým se ani netváří, že by chtěli něco dělat,“ uvedl.
Vládní odpověď na vysoké schodky podle něj zatím občas končí u možnosti zvýšit daně. Pro Bendu je to další rozpor proti tomu, s čím dnešní koaliční strany oslovovaly voliče. Motoristé měli hlídat Babiše, Okamura symbolicky kosil státní výdaje a ANO slibovalo jiné hospodaření. Výsledkem je podle předsedy poslanců ODS vláda směřující k obřím deficitům a bez viditelné snahy kurz změnit.
Babiš navíc Bendovi poskytl další terč výrokem o úsporách českých domácností. Premiér podle něj upozornil, že lidé mají dohromady naspořeno více peněz, než kolik činí státní dluh. Benda takové srovnání okamžitě posunul k otázce, co tím předseda vlády vlastně naznačuje. „Tak nevím, jestli to těm lidem chce sebrat a blížíme se do roku 1953 a nějaké měnové reformě nebo něčeho podobného,“ uvedl.
Předseda poslanců ODS následně formuloval svou obavu ještě přímočařeji. „Jestli opravdu má pan premiér pocit, že dluh státu se dá vyřešit tím, co mají ušetřeno občané, tak pánbůh s námi a zlý pryč,“ dodal Benda.
Babiš napadá justici, když se mu její rozhodování nelíbí
Benda pak opustil rozpočet a přešel k Babišovým útokům na soudy. Premiérovo opakované zpochybňování české justice označil za velký nešvar a připomněl, že z posledních jedenácti let vedli Ministerstvo spravedlnosti sedm let ministři nominovaní hnutím ANO. Pokud tedy v české justici existoval systémový problém, Benda se ptá, proč jej právě tito ministři neřešili.
Babiš podle něj začal celý systém masivně zpochybňovat ve chvíli, kdy se soudní rozhodování dotklo jeho vlastní kauzy a jeho spolupracovnice. „Nemůžeme přece připustit, abychom začali masivně zpochybňovat celý justiční systém v České republice,“ uvedl Benda. Podobný přístup podle něj může být obvyklý v zemích ležících daleko na východ od Česka, ve střední Evropě však přijatelné místo nemá.
Ministrovi spravedlnosti pak vyčetl mlčení. Benda tvrdí, že Jeroným Tejc se nepostaví ani proti populistickým návrhům, pokud přicházejí od premiéra. „Ministr spravedlnosti se bohužel, jak nám ukázal v posledních 48 hodinách na jednotlivých změnách trestního zákoníku, neozve proti žádnému populismu, který mu předepíše jeho premiér,“ uvedl.
Agrofert a sedm miliard, které podle Bendy mohou zmizet
Další otázku Benda namířil k Agrofertu a dotacím vyplaceným mezi lety 2017 až 2021. Podle jeho vystoupení jde s úroky o částku kolem sedmi miliard korun, kterou by měl stát po holdingu požadovat. Benda zároveň upozornil na blížící se promlčecí lhůty a riziko, že část peněz nebude možné získat zpět.
Předseda poslanců ODS spojil sedmimiliardovou částku i s jinými rozpočtovými potřebami státu. Připomněl, že jde přibližně o sumu, o níž se současně vede spor ve zdravotnictví. „Pokud je nevrátí Agrofert a nezačne vracet Agrofert, hrozí, že budou navždy chybět tomuto státu,“ uvedl Benda. Peníze podle něj následně mohou scházet například na dopravní infrastrukturu nebo jiné veřejné výdaje.
Benda otevřel také další dotace směřující k Agrofertu, jejichž proplácení má podle něj Evropská komise omezit. Otázku pak položil české vládě. „Kdo tedy ty dotace proplatí? Bude to český daňový poplatník, pokud je jasné, že Evropská komise je proplácet nebude?“ ptal se.
Babišova vláda tak v Bendově vystoupení dostala rozpočtový účet ze dvou stran. Na jedné stojí stomiliardové deficity, další vládní výdaje a představa pozdější konsolidace. Na druhé miliardy, které má podle opozice stát získat zpět od holdingu spojeného s premiérem a o jejichž osudu se musí rozhodnout dřív, než začnou mizet možnosti jejich vymáhání.
Stavební úřady bez lidí
Benda pak zamířil na ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou a reorganizaci stavební správy. Nový centrální úřad má podle jeho slov začít fungovat od ledna, předseda poslanců ODS však tvrdí, že není personálně připravený a není jasné, odkud vezme dostatek úředníků. Obce si podle něj schopné zaměstnance chtějí ponechat a stát nemá jednoduchý nástroj, jak je přimět k přechodu pod nový systém.
Benda proto nastínil možnost, že vláda na konci roku zjistí, že vytvořila nový systém bez lidí, kteří jej mají provozovat. „Máme sice možná namalované tabulky, ale nemáme je ničím obsazené,“ uvedl. Případné další odkládání reformy by podle něj znamenalo, že vláda legislativní změnu prosadila dřív, než měla připravené její praktické fungování.
Nemocnice, očkování a léky čekají na odpovědi
Zdravotnictví otevřel Benda prostřednictvím otázek stínového ministra Štěpána Slováka. První směřovala k plánované centralizaci zdravotních služeb a tomu, co udělá s krajskými a okresními nemocnicemi. Opozici podle Bendy zajímá, zda některá zařízení přijdou o péči, jak se prodlouží dojezdové vzdálenosti a které složitější zákroky se přesunou jinam.
Druhé téma se týkalo očkování v lékárnách. Benda upozornil na rozpor uvnitř vlády, kde ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podle něj možnost podporuje, zatímco část koalice staví svou politiku proti očkování. Otázkou proto zůstává, zda vláda lidem umožní jednodušší přístup k vybranému očkování, nebo změnu zablokují vnitřní koaliční spory.
Třetím bodem byly inovativní léky, které podle připravené interpelace přicházejí na český trh s velkým zpožděním. Benda tím znovu vrátil vystoupení k původnímu problému: poslanci měli na ministry konkrétní otázky, jenže kvůli programu nastavenému vládní většinou je nemohli položit standardní cestou.
Ministr obrany, kterého by Černochová ráda viděla
Benda nevynechal ani Ministerstvo obrany. Jana Černochová se podle něj chtěla ptát ministra Jaromíra Zůny na koncepci výstavby Armády České republiky, personální stav resortu i alianční závazky. Předseda poslanců ODS si přitom do ministra rýpl ještě před samotnými otázkami. „Paní stínová ministryně obrany Jana Černochová by ráda vůbec někdy viděla pana ministra Zůnu, protože ten zatím vypadá, že téměř neexistuje,“ uvedl Benda.
Ministerstvo mělo podle jeho slov předložit novou koncepci do konce května. Na konci září však Sněmovna stále čeká. Bendu proto zajímá, které alianční požadavky armáda splní, co se odloží, kolik budou jednotlivé kroky stát a zda rozpočet odpovídá potřebám armády, nebo se naopak vojenské úkoly přepisují podle částky, kterou kabinet nabídne.
Černochová se chtěla ptát také na personální změny uvnitř resortu. Benda připomněl odchody odborníků, neobsazená vedoucí místa a odpovědnost za velké akvizice. „Za personální stav ministerstva vždycky nese zodpovědnost jeho šéf, ministr, nikoliv organizační schéma a nelze se na to vymlouvat,“ uvedl.
Babiš jednou hrozbu popře, podruhé ji připustí
Bezpečnost se objevila také na konci Bendova vystoupení. Poslanec Pavel Žáček měl připravené otázky ke koordinaci státu proti hybridním útokům. Benda upozornil na rozdílná veřejná vyjádření šéfa české tajné služby a premiéra Babiše. „Šéf naší tajné služby řekne veřejné věty, že hrozí nějaká rizika a hrozí rizika v Evropě. Pak to pan Babiš všechno dementuje. Pak zase pan Babiš vykládá, že určitě rizika hrozí,“ popsal Benda.
Benda proto chtěl jasnou odpověď, jak vláda Rusko z bezpečnostního hlediska skutečně vnímá. V jeho vystoupení zazněla možnost diverzních akcí proti zemím Evropské unie a NATO i otázka připravenosti na využití článků čtyři a pět Severoatlantické smlouvy. Připomněl přitom také Babišova dřívější slova ve vztahu k případné pomoci Polsku.
Ministři nemusí odpovídat, vláda si svolá vlastní schůzi
Benda nakonec všechny jednotlivé případy spojil zpět s důvodem, proč se vůbec postavil k řečnickému pultu. Opozice podle něj měla připravené konkrétní interpelace na finance, justici, zdravotnictví, obranu, stavební správu, dotace Agrofertu i bezpečnost. Vládní většina však normální program nahradila vlastními mimořádnými schůzemi.
Předseda poslanců ODS v tom vidí nejen předvolební manévr, ale také problém parlamentní kontroly vlády. Poslanci podle něj nemohou položit otázky a ministři se jim díky tomu nemusí přímo zodpovídat. „Vašim svoláváním naprosto nesmyslných populistických návrhů dochází k situaci, kdy poslanci nemohou interpelovat, nemohou pokládat své dotazy a ministři se tím pádem v této Sněmovně nemusí zodpovídat,“ uvedl Benda.
Benda přitom připomněl, že odpovědnost vlády vůči Poslanecké sněmovně není politická zdvořilost, ale ústavní princip. Kabinet podle něj místo odpovědí skládá mimořádné schůze s vlastními tématy a opozici tím bere jeden z hlavních nástrojů kontroly.
