Martin Kupka se pustil do hnutí ANO kvůli dalšímu případu levného obecního bydlení, tentokrát u poslance Jana Richtera. Ten si v Chomutově více než šest let pronajímal byt od městské společnosti Chomutovská bytová, v níž je dlouhodobě placeným předsedou dozorčí rady. Za byt o rozloze 58 metrů čtverečních platil i se službami zhruba čtyři až pět tisíc korun měsíčně, zatímco jeho poslanecký příjem se v uplynulých letech pohyboval v průměru přes 170 tisíc korun měsíčně a další peníze mu plynuly z politických funkcí či podnikání. Kupka v tom vidí další ukázku papalášství hnutí, které vstupovalo do politiky s útokem na takzvané tradiční politiky.
Případ Richtera navíc nepřichází do prázdna. Opozice připomíná také ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou, která od roku 2009 využívala obecní byt v Bílině a ještě jako starostka tam za 130 metrů čtverečních platila zhruba 4500 korun měsíčně. Obecní byt měla také šéfka Úřadu vlády a blízká spolupracovnice Andreje Babiše Tünde Bartha. Praha 3 jí nedávno vypověděla smlouvu a vytýká jí další pronajímání bytu, což Bartha odmítá a chce se bránit žalobou. Kateřina Stojanová proto případ Richtera nečte jako ojedinělou kuriozitu, ale jako další článek stejné řady.
Byty pro sestry a učitele, ne pro papaláše
Kupka postavil svou kritiku na jednoduchém kontrastu. Obecní byty podle něj nemají sloužit politikům s vysokými příjmy a funkcemi, ale lidem, kteří si vlastní bydlení dovolit nemohou. „Obecní byty nejsou kořist pro vítěze voleb,“ vzkázal Kupka. „Jsou pro zdravotní sestry, učitele, policisty, pro mladé rodiny. Jsou pro lidi, kteří si při hypotéce za 5,5 procenta na vlastní bydlení nedosáhnou,“ dodal.
Richter přitom nebyl člověkem čekajícím s minimální mzdou na pomoc města. Ve Sněmovně sedí od roku 2017, jeho průměrný poslanecký příjem přesahoval 170 tisíc korun měsíčně a další desítky tisíc mu přinášely jiné funkce či podnikání. Přesto platil v centru Chomutova kolem 60 korun za metr čtvereční. Cenová mapa Ministerstva financí uvádí pro stejnou lokalitu průměr kolem 180 korun za metr a obdobně velké byty se podle realitních nabídek pronajímají zhruba za 15 tisíc korun měsíčně. Rozdíl mezi běžným trhem a Richterovým nájmem tak nebyl kosmetický, ale několikanásobný.
Kupka na tom vystavěl útok na celé ANO. „Zatímco oni čekají v pořadníku, papaláši z ANO si byty drží, pronajímají si je sami od sebe a opravy si proplácejí,“ napsal. Pak připomněl rozpor s původním politickým marketingem Babišova hnutí. „Hnutí, které šlo do voleb s tím, že ‚tradiční politici‘ jsou zkorumpovaní, dnes předvádí úplně obyčejné papalášství. Jen dost okatě,“ pokračoval Kupka.
Richter kontroloval firmu, od které si byt pronajímal
Richterův případ má ještě jeden detail, který Kupkovu kritiku zostřuje. Poslanec si byt pronajímal od Chomutovské bytové, tedy městské společnosti, v níž je od března 2015 placeným předsedou dozorčí rady. Nájem začal v dubnu 2019 a skončil v listopadu 2025. Richter tvrdí, že byt získal standardně na základě veřejné nabídky a všechny povinnosti plnil stejně jako kterýkoli jiný nájemník. „Byt jsem získal v roce 2019 na základě veřejné nabídky,“ uvedl Richter. „Byt jsem nikdy nikomu nepronajímal. Byt jsem v listopadu 2025 řádně vrátil, neboť pominuly důvody jej využívat,“ doplnil.
Kupku však nezajímá jen otázka, zda se podaří najít paragraf, který takové uspořádání nezakazuje. Míří na politickou a etickou rovinu. „Kdo kontroluje obecní firmu, nemá si od ní za výhodných podmínek pronajímat byt,“ napsal. „Normální lidé tohle vědí i bez zákona. ANO to asi bude muset mít napsané,“ dodal.
Přesně tady leží pro Kupku rozdíl mezi tím, co je možné administrativně obhájit, a tím, co vypadá jako papalášství. Richter může tvrdit, že nájem získal standardně, jenže zároveň seděl v čele dozorčí rady firmy, která mu byt pronajímala. Nájemné měl výrazně nižší než běžný trh a jeho vlastní příjem se pohyboval v částkách, kvůli nimž lze jen těžko mluvit o člověku odkázaném na obecní pomoc s bydlením.
Rekonstrukce za 194 tisíc, nájem 35 tisíc
Zvláštní stopu v Richterově nájmu zanechala také rekonstrukce bytu. Před nastěhováním zaplatil ze svého 194 tisíc korun za opravy. Chomutovská bytová mu následně tuto částku postupně odečítala z nájemného. Po započtení rekonstrukce tak podle dokumentů, které měly k dispozici Seznam Zprávy, zaplatil za celé období na samotném nájemném 35 194 korun.
Kupka na tento způsob účtování naráží větou o papaláších, kteří si opravy „proplácejí“. Richter rekonstrukci skutečně nejprve uhradil ze svého, městská firma mu však peníze vracela formou zápočtu proti nájemnému. Výsledkem byl stav, kdy poslanec s vysokým příjmem užíval městský byt a skutečně placené nájemné po započtení oprav spadlo za více než šest let na částku, kterou dnes nájemník podobného bytu na trhu zaplatí za dva až tři měsíce.
Olga Richterová proto poslance ANO označila za dalšího z Babišových bytových baronů a upozornila, že obecní byty pak chybějí lidem, pro něž mají sloužit. „Další z Babišových bytových baronů,“ napsala Richterová. Její výpad zapadá do stejné linky jako Kupkův: problémem není existence obecních bytů, ale jejich používání lidmi, kteří mají vysoké příjmy, politické funkce a přímý vztah k institucím, jež s byty hospodaří.
Když jste z ANO, bydlení umí být opravdu dostupné
Kateřina Stojanová přidala k celé věci nejjedovatější zkratku. V Ústeckém kraji podle ní lidé počítají kvůli nájmu každou stokorunu a k dostupnému bydlení se stejně nedostanou. Vedle toho stojí politici ANO, kteří dokázali obecní byty získat za částky hluboko pod tržní úrovní. „Ministryně Zuzana Mrázová roky bydlela v obřím obecním bytě za pár tisíc a teď zjišťujeme, že poslanec Richter si pronajímal levný městský byt od společnosti, nad kterou měl dohled,“ napsala Stojanová. „Z toho už je prostě vzorec. Když jste z ANO, veřejné bydlení umí být opravdu dostupné,“ dodala.
Mrázová podle dostupných údajů využívala v Bílině obecní byt o rozloze 130 metrů čtverečních a ještě v roce 2024 za něj platila zhruba 4500 korun měsíčně. Richter měl v Chomutově 58 metrů za přibližně stejnou celkovou měsíční částku včetně služeb. Bartha zase přišla o smlouvu na byt od Prahy 3 poté, co jí radnice vytkla další pronajímání. Každý případ má vlastní okolnosti, společný politický obraz je však pro opozici až příliš vděčný: lidé s vysokými příjmy a funkcemi spojení s hnutím, které slibuje dostupné bydlení, sami bydleli ve veřejných bytech za ceny, na něž běžný nájemník na trhu nedosáhne.
Kupka proto případ Richtera nesnižuje na jednu nájemní smlouvu v Chomutově. Spojuje ho s širší otázkou, komu má obecní bytový fond sloužit. „Kdo sedí ve vládě, nemá blokovat obecní byt lidem, kteří ho potřebují,“ uvedl. Hned nato připomněl Mrázovou i Barthu a přidal Babišovu reakci na dřívější kauzu, kdy premiér mluvil o cíleném mediálním útoku.
Papalášství v novém kabátě
ANO vstoupilo do vrcholné politiky se sloganem, že stát se má řídit jinak než za starých stran a že tradiční politické poměry nahradí efektivnější správa. Kupka dnes tento původní obraz obrací přímo proti Babišovu hnutí. Levný obecní byt pro poslance s vysokým příjmem, další obecní byt pro ministryni a spor o byt šéfky Úřadu vlády mu dávají materiál, který žádnou sofistikovanou pointu nepotřebuje.
Richter může doložit, že byt získal z veřejné nabídky. Může ukázat, že nájemné platil a byt nakonec vrátil. Tyto skutečnosti ale nemažou cenu, kterou za bydlení platil, jeho pozici v dozorčí radě pronajímatele ani rozdíl mezi jeho příjmy a postavením lidí, pro něž jsou obecní byty politicky obhajovány jako nástroj dostupného bydlení.
