Jan Jakob se ve Sněmovně pustil do Babišovy vlády přes místo, kde politické sliby nakonec vždycky narazí na čísla: státní rozpočet. Kabinet schválil pro rok 2027 schodek 386 miliard korun, současně však počítá s prudkým snižováním deficitu v dalších dvou letech. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 proto chtěl po Aleně Schillerové slyšet, kde vláda vezme peníze na konsolidaci, která má podle čísel citovaných z Národní rozpočtové rady vyžadovat v roce 2028 opatření za 130 až 140 miliard korun a roku 2029 dalších přibližně 40 miliard. Konkrétní seznam kroků, jejich roční dopady ani termíny potřebných zákonů podle Jakoba vláda nepředložila. Ministryně financí navíc ve Sněmovně nebyla.
Vládní většině přitom Jakob nejdřív spočítal způsob, jakým před volbami zachází se sněmovním programem. Místo běžných čtvrtečních interpelací se konala mimořádná schůze svolaná koalicí a předseda poslanců TOP 09 v tom vidí pohodlný způsob, jak se vyhnout otázkám na rozpočet, zdravotnictví, justici nebo sociální služby. „Projednáváme tady jeden populistický bod za druhým. Čím to asi bude? Blíží se nám volby,“ uvedl Jakob. Podle něj vláda dobře ví, co by při interpelacích následovalo. „Protože se blíží volby, tak se evidentně členové vlády bojí interpelací, bojí se dotazů, které by na ně mohly přijít,“ dodal.
Schillerová má schodek 386 miliard. Jakob chce vědět, co přijde potom
Rozpočet na rok 2027 má podle Jakobova vystoupení skončit schodkem 386 miliard korun. Fiskálně-strukturální plán vlády současně počítá s tím, že deficit vládního sektoru klesne z 2,8 procenta HDP na dvě procenta v roce 2028 a na 1,6 procenta o rok později. Takový skok se ale neudělá přesunutím několika miliard mezi kapitolami. Jakob připomněl čísla Národní rozpočtové rady, podle nichž má být jen v roce 2028 potřeba zlepšit hospodaření o 130 až 140 miliard korun a roku 2029 přidat dalších zhruba 40 miliard. „To je dohromady obrovský, rozsáhlý balíček, ne drobná korekce,“ uvedl Jakob.
Předseda poslanců TOP 09 proto po Schillerové nechce další slib, že se deficit za dva roky zmenší. Chce seznam. Vláda podle něj stanovila cílová čísla, ale neukázala cestu, která k nim vede. „Známe cíle, ale neznáme cestu,“ uvedl Jakob. Chybět mají konkrétní opatření, jejich roční rozpočtové dopady i legislativní harmonogram. Jinými slovy, kabinet veřejnosti říká, kam chce za dva roky dojít, ale dosud podle Jakoba neukázal, komu cestou sáhne do kapsy nebo kde začne škrtat.
Pak přišla otázka na Schillerovou, která celé vystoupení posunula od rozpočtových procent rovnou k důchodům. „Proto se vás, nepřítomná paní ministryně financí, ptám: Za prvé, jaká opatření vláda chystá pro roky 2028 a 2029 a s jakým ročním dopadem? Za druhé, kolik má přinést omezení výdajů a kolik změny příjmů? Kterých mandatorních výdajů se úspory dotknou? Budou to třeba důchody?“ ptal se Jakob.
Schillerová podle něj musí ukázat také náhradní plán pro případ, že slibované příjmy nebo úspory nevyjdou. Jakob po ní chce přehlednou tabulku s jednotlivými opatřeními, částkami, odpovědnými rezorty a termíny zákonů. „Neptám se na další cílové číslo. Ptám se, zda má vláda skutečný plán, nebo jenom přesouvá odpovědnost na příští roky, příští vlády a zejména na příští generace,“ uvedl.
Důchody se vrátily do hry
Představa stomiliardové konsolidace po roce se schodkem 386 miliard podle Jakoba otevírá přesně tu otázku, kterou vláda zatím nechává bez odpovědi. Šetřit se má, ale není jasné kde. Pokud kabinet míří také na mandatorní výdaje, důchody se ocitají přímo v centru debaty. Jakob proto nečekal, až se slovo objeví v některém vládním materiálu, a vytáhl ho před Schillerovou sám.
Seniorům přitom Babišova vláda současně slibuje jednorázové dva tisíce korun. Jakob tento krok spojil s cenou přibližně pěti miliard korun pro rozpočet a s dalšími náklady na úroky. „Všichni pracující, všichni mladí, i ti, kteří ještě nejsou v systému, tak tu dvoutisícovku budou v dalších desetiletích splácet. 200 milionů každý rok,“ uvedl. Předvolební dárek tak podle něj nekončí okamžikem, kdy peníze dorazí seniorům na účet. Dluh zůstává a úroky se budou platit dál.
Jakob navíc připomněl čísla Ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž má poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě klesnout z 41,9 na 40,2 procenta. Současné vládě zároveň vytkl, že před volbami slibovala změnu valorizačního systému, ale dosud ji nepředložila. Dvoutisícovku proto označil za odpustek, který seniorům pošle peníze teď, zatímco úroky z ní zůstanou dalším rozpočtům.
Vládní politika tak v Jakobově podání dostává zvláštní časovou osu. Roku 2027 schodek 386 miliard a peníze navíc pro vybrané skupiny, od roku 2028 prudké utahování veřejných financí. Jak přesně bude vypadat, Schillerová podle něj dosud neřekla. Pokud se mají škrty dotknout mandatorních výdajů, chce to slyšet předem a nikoli ve chvíli, kdy bude potřeba splnit čísla z fiskálního plánu.
Dluhová brzda a drastické snižování důchodů
Jakob spojil dnešní schodek také s vývojem v příštím desetiletí. Pokud bude vláda pokračovat stejným směrem, může se podle čísel, na která se odvolával, Česko v roce 2036 dostat k dluhové brzdě. Zde už nepoužíval formulace o jemném ozdravování veřejných financí. „To už budou drastické škrty a to budou vynucené reformy, které budou znamenat i drastické snižování důchodů,“ uvedl Jakob. Pak obrátil odpovědnost přímo na kabinet. „K tomu vy naši zemi vedete,“ dodal.
Předseda poslanců TOP 09 tím spojil dva konce stejného rozpočtového účtu. Na jednom je dnešní vláda se schodkem 386 miliard, na druhém budoucí kabinet nucený plnit závazky a snižovat deficit. Mezi nimi podle něj chybí to podstatné: konkrétní plán. Schillerová má čísla pro rok 2028 a 2029, Jakob po ní chce opatření, která je vyrobí.
Zdravotnictví dostalo 24 miliard. Pak 21, 18 a ještě méně
Zdravotnictví posloužilo jako další ukázka vládních čísel, která se podle opozice mění cestou od tiskové konference k rozpočtu. Jakob přečetl interpelaci Vlastimila Válka na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Vládní příslib měl podle ní začít na 24 miliardách korun navíc. Následně se objevilo 21 miliard z vyšších plateb za státní pojištěnce, návrh státního rozpočtu počítal s 18 miliardami a další materiály pracovaly ještě s nižšími čísly.
Válkova interpelace tenhle pohyb nazvala sestupnou aukcí. „Odpusťte mi, ale toto není stabilní financování. To je sestupná aukce, ve které zdravotnictví pokaždé prohraje další miliardy,“ přečetl Jakob. Schillerová podle textu zároveň veřejně oznámila, že do zdravotnictví půjde o 50 miliard korun více, zatímco důvodová zpráva k úhradové vyhlášce počítala s nárůstem 44,4 miliardy.
Další část interpelace šla rovnou po marketingu hnutí ANO. „Hnutí ANO se opět chová jako automat na sliby. Zmáčknete tlačítko, vypadne vysoké číslo líbivé a začne tisková konference. Jenže když má přijít účet, peníze postupně mizí,“ uvedl Jakob při čtení Válkova textu. „České zdravotnictví nepotřebuje další marketingový automat. Potřebuje vědět, s jakými penězi může skutečně počítat,“ dodal.
Rozpočtový útok na Schillerovou tím dostal další patro. Jakob jí nepřipomínal jen budoucí konsolidaci, ale také vládní práci s čísly v resortu, kde se slibované miliardy podle opozice postupně ztenčují. Otázka po důchodech tak nezůstala osamocená. Zapadla do širšího útoku na kabinet, který podle poslanců TOP 09 umí oznámit vysokou částku podstatně rychleji než vysvětlit, odkud ji vezme a zda nakonec skutečně dorazí.
Babiš má mafii, ministr spravedlnosti mlčí
Další připravená interpelace mířila na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Jiří Pospíšil v ní připomněl Babišovy výroky o mafii, která může člověka zavřít na objednávku, soudcích rozhodujících bez důkazů a Čapím hnízdě jako politickém procesu. Premiérova slova podle ní vyvolala reakci Soudcovské unie, České advokátní komory i Unie státních zástupců.
Pospíšil postavil Tejce před dvě možnosti. Pokud má Babiš důkazy o soudcích rozhodujících na objednávku, ministr spravedlnosti má konkrétní nástroje, jak podobné jednání řešit. Pokud premiér důkazy nemá, má se ministr české justice zastat. „Třetí možnost, mlčet, to podle mě ministr spravedlnosti v této situaci nemá,“ stálo v interpelaci, kterou Jakob přečetl a označil za zásadní.
Jakob tak ke Schillerové přidal další členy Babišova kabinetu a další otázky, které opozice chtěla položit. Sociální služby, zdravotnictví, justice, veřejné finance. Čtvrteční interpelace ale ustoupily mimořádné schůzi vládní většiny. Předseda poslanců TOP 09 v tom viděl předvolební politickou výhodu pro kabinet, který může určit téma jednání a nepohodlné otázky nechat čekat.
Schillerová nebyla. Otázka ano
Předseda poslanců TOP 09 měl podle svých slov na stole další interpelace. Jednu chtěl adresovat také nepřítomnému ministrovi kultury Otovi Klempířovi kvůli obratu Motoristů v otázce financování České televize a Českého rozhlasu. Další připravili jeho kolegové. „Oni nemají ten prostor, aby se vlády, která se před volbami bojí, ptali,“ uvedl Jakob.
Schillerová však v jeho vystoupení zůstala hlavní adresátkou. Rozpočet se schodkem 386 miliard leží na stole. Prudké snižování deficitu je napsané v dalších letech. Opatření za desítky až stovky miliard podle Jakoba rozepsaná nejsou. Ministryně financí ve Sněmovně chyběla, otázka po budoucích škrtech proto zůstala viset bez odpovědi.
