Krajští silničáři na Vysočině mají za sebou náročnou zimní sezonu. Nešlo přitom ani tak o množství sněhu, ale o časté střídání deště, mlhy a mrazu, které opakovaně vytvářelo ledovku. Jen do konce ledna přesáhly náklady na zimní údržbu silnic 202 milionů korun a podle odhadů kraje mohou letos vystoupat až ke třem stům milionům.
Letošní zima na Vysočině sice nepřinesla mimořádně silné sněžení ani dlouhé sněhové kalamity, přesto patří podle krajských silničářů k náročnějším v posledních letech. Problémem nebylo množství sněhu, ale především nestálé zimní počasí. Déšť, mlha a následný mráz vytvářely opakovaně ledovku a námrazu, často jen na krátkých úsecích silnic. Takové situace jsou pro zimní údržbu výrazně složitější než samotné sněžení.
„Letošní zima nebyla výjimečná sněhovými srážkami. Pro zimní údržbu jsou náročnější situace, kdy prší a následně mrzne. Právě tyto rychlé změny počasí jsme letošní zimu řešili velmi často,“ uvedl ředitel Krajské správy a údržby silnic Kraje Vysočina Radovan Necid.
Právě náhlé změny teplot patří podle odborníků mezi nejobtížnější situace pro silničáře. Sněžení je většinou možné s určitým předstihem předpovědět a techniku připravit. Pokud ale po dešti rychle klesne teplota, může se ledovka vytvořit během krátké chvíle. Silničáři pak musí reagovat prakticky okamžitě.
Rozsah zimní údržby na Vysočině je přitom velmi velký. Krajští silničáři zajišťují sjízdnost zhruba 4 500 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Kromě toho se starají také o téměř 500 kilometrů silnic první třídy, které patří státu, ale jejich údržbu v regionu zajišťuje právě krajská správa silnic.
Jen od začátku zimní sezony do konce ledna najely vozy zimní údržby na silnicích I., II. a III. tříd přibližně 540 tisíc kilometrů. To odpovídá vzdálenosti, která by stačila k více než třináctinásobnému objetí Země. Za tímto číslem stojí tisíce výjezdů sypačů, pluhů i další techniky, která během zimy vyjížděla do terénu při zhoršení podmínek na silnicích.
Organizace zimní údržby je v kraji rozdělena do 117 zimních okruhů. Každému z nich odpovídá jeden sypač a konkrétní úsek komunikací. V terénu tuto techniku doplňuje přibližně šedesát traktorů s radlicemi a další stroje, které zasahují zejména na méně frekventovaných silnicích.
Velký rozsah práce se promítá také do spotřeby posypových materiálů. Jen do konce ledna letošní zimy spotřebovali silničáři při údržbě komunikací 18 368 tun posypové soli. Kromě soli používají také solanku, tedy roztok soli ve vodě, který se aplikuje na vozovky preventivně. Té letos silničáři využili více než šest milionů litrů.
Dalším materiálem je inertní posyp, například drť nebo písek. Ten se používá především na komunikacích nižších tříd nebo v místech, kde není vhodné použít chemický posyp. Celková spotřeba inertního materiálu během zimní údržby dosáhla 64 178 tun.
Proměnlivá zima se výrazně promítla také do finančních nákladů. Za období od října do konce ledna přesáhly výdaje na zimní údržbu silnic na Vysočině částku 202 milionů korun. Přitom do těchto čísel ještě nejsou započteny výdaje za únor a březen, kdy zimní údržba obvykle pokračuje.
Srovnání s předchozími roky ukazuje, že náklady na zimní údržbu postupně rostou. V zimní sezoně 2019/2020 činily celkové náklady 166 milionů korun. V sezoně 2022/2023 dosáhly 234 milionů korun a loňská zima znamenala výdaje ve výši přibližně 251,7 milionu korun.
Podle vedení kraje může být letošní účet ještě vyšší.
„Pokud bude proměnlivé počasí pokračovat, mohou se letošní celkové náklady podle odhadů KSÚSV přiblížit hranici 300 milionů korun,“ doplnil náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy a silničního hospodářství Vladimír Novotný.
Velká spotřeba posypových materiálů se promítla také do zásob ve skladech. Ty mají na Vysočině kapacitu přibližně 22,5 tisíce tun soli. Přesto bylo nutné zásoby během zimy doplnit. V lednu proto Krajská správa a údržba silnic dokoupila dalších 4,5 tisíce tun soli, především pro oblast Žďárska. Současně tam doplnila také 500 tun inertního materiálu.
Proměnlivé zimní podmínky se však neprojevují pouze na nákladech údržby. Výrazně se podepisují také na samotném stavu silnic. Opakované střídání mrazu a oblevy patří mezi hlavní příčiny vzniku výtluků.
Voda proniká do drobných trhlin v asfaltu a při zmrznutí zvětšuje objem. Led pak tlakem narušuje strukturu povrchu vozovky. Pokud se tyto cykly několikrát zopakují, začnou se na silnici objevovat výtluky.
Silničáři proto zasahují i během zimy a poškozená místa alespoň provizorně opravují. K těmto zásahům používají studenou asfaltovou směs, která umožňuje opravy i při nízkých teplotách.
Jen mezi listopadem a lednem letošní zimy spotřebovali silničáři 87,1 tuny studené asfaltové směsi OKVS za přibližně 2,14 milionu korun. Ve stejném období loňské zimní sezony to bylo 68,55 tuny za zhruba 1,21 milionu korun.
Tyto opravy jsou pouze dočasným řešením. Definitivní opravy silnic přicházejí až s nástupem hlavní stavební sezony, kdy je možné použít klasické asfaltové technologie.
Náklady na vysprávky silnic přitom v posledních letech rostou. V roce 2021 zaplatil Kraj Vysočina za opravy výtluků 38,6 milionu korun. V loňském roce tato částka dosáhla přibližně 46,5 milionu korun.
Po letošní zimě silničáři odhadují, že náklady na opravy výtluků se mohou pohybovat mezi 50 a 60 miliony korun.
Vysočina patří z hlediska délky silniční sítě mezi regiony, kde zimní údržba představuje mimořádně rozsáhlý úkol. Silnice druhé a třetí třídy zde propojují stovky menších obcí a vedou často kopcovitou krajinou nebo lesními oblastmi. Právě v těchto místech se zimní podmínky mohou výrazně lišit i na relativně krátkých vzdálenostech.
Zatímco v jedné části regionu může být vozovka pouze mokrá, o několik kilometrů dál se může objevit ledovka nebo sněhová vrstva. To zvyšuje nároky na organizaci zimní údržby i na rychlost zásahů techniky.
Definitivní účet za letošní zimní sezonu bude znám až po jejím úplném skončení. Už nyní je však zřejmé, že proměnlivá zima znamenala pro silničáře na Vysočině výrazné pracovní nasazení i rostoucí finanční náklady.
ZDROJE: Kraj Vysočina, Krajská správa a údržba silnic Vysočiny
