Kraj Vysočina usiluje o pořádání XIII. Zimní olympiády dětí a mládeže v roce 2029. Rozhodla o tom Rada kraje v reakci na výzvu Českého olympijského výboru. Hry se mají uskutečnit v lednu 2029. Kandidatura neznamená jen snahu získat další sportovní akci pro mladé sportovce. Olympiáda dětí a mládeže se v posledních letech proměnila v rozsáhlý projekt, kde se propojuje sport, regionální politika, veřejné finance i mediální prezentace krajů. Pro pořadatelské regiony jde zároveň o možnost prezentovat vlastní sportovní infrastrukturu, organizační schopnosti i dlouhodobou podporu práce s mládeží.
Vysočina není v roli pořadatele nováčkem. Zimní olympiádu dětí a mládeže hostila již v roce 2014 a právě tato zkušenost dnes tvoří důležitou součást nové kandidatury. Kraj tím sděluje, že chce budovat obraz Vysočiny jako regionu úzce spojeného se zimními sporty, běžeckým lyžováním a mládežnickým sportem obecně. Letní variantu her Vysočina dosud nikdy nepořádala, zimní olympiáda je tak z pohledu regionální identity mnohem přirozenější volbou. „Zimní olympiáda dětí a mládeže představuje prestižní sportovní akci a velkou příležitost ukázat Vysočinu jako kraj, který dlouhodobě podporuje sport dětí a mladých lidí,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Slovo prestiž je nejdůležitější, jelikož nejde o pouhou sportovní akci, ale nástroje veřejné prezentace kraje, který se prostřednictvím podobných projektů snaží posilovat vlastní obraz navenek. V době, kdy mezi sebou regiony soupeří o investice, obyvatele, turisty i veřejnou pozornost, získává podobná mediálně výrazná akce mnohem větší význam než jen několik dní sportovních soutěží.
Olympiáda dětí a mládeže se proměnila v rozsáhlý celostátní projekt s výrazným mediálním dosahem. Významnou roli v tom hraje spolupráce s Českou televizí, která vysílá přenosy ze soutěží a pomáhá vytvářet z celé akce událost sledovanou napříč republikou. Podle organizátorů sleduje olympiádu více než milion diváků. Pro krajské vedení tak nejde jen o podporu sportu, ale i o možnost několik dní prezentovat region před celostátním publikem. To je důležité zejména pro menší nebo méně výrazné kraje, které často nemají příliš mnoho příležitostí dostat se do centra celostátní pozornosti. Vysočina přitom dlouhodobě pracuje s obrazem regionu spojeného s přírodou, zimními sporty a sportovní tradicí Nového Města na Moravě. Olympiáda dětí a mládeže by tento obraz dále posílila. „Pořádání her by přineslo sportovcům z celé republiky kvalitní zázemí a kraji výraznou prezentaci. Chceme využít potenciál akce k podpoře pohybu, sportovních klubů a zdravého životního stylu mladé generace,“ doplnil náměstek hejtmana pro oblast školství, mládeže a sportu Pavel Řehoř. Za těmito formulacemi je i realita veřejných investic a organizace podobných akcí. Olympiáda totiž znamená výrazný tlak na infrastrukturu, dopravu, sportoviště, bezpečnost i rozpočty pořadatelského kraje.
Přestože olympiáda dětí a mládeže není finančně srovnatelná s velkými mezinárodními sportovními akcemi, stále jde o logisticky náročný projekt vyžadující koordinaci desítek institucí, škol, sportovních klubů, dobrovolníků i bezpečnostních složek. Pořádající kraj musí zajistit sportoviště, dopravu účastníků, ubytování, technické zázemí i organizaci samotných soutěží. Současně je potřeba počítat s tím, že podobné akce bývají pod výrazným mediálním dohledem a jakékoliv problémy se rychle mohou dostat do centra veřejného drobnohledu. Z tohoto důvodu kraje podobné projekty vnímají jako příležitost i riziko zároveň. Úspěšná organizace může výrazně posílit veřejný obraz regionu, nepovedená akce naopak přitáhne kritiku kvůli nákladům, organizaci či nevyužitým investicím.
Vysočina má v tomto směru výraznou výhodu. Region dlouhodobě staví svou sportovní identitu hlavně na zimních sportech a právě zde se opírá o silnou pozici Nové Město na Moravě. Toto město se stalo jedním z nejvýznamnějších center českého biatlonu a pravidelně hostí velké mezinárodní závody. Vysočina Arena je jedním z nejsilnějších sportovních symbolů celého regionu a právě podobné zázemí výrazně zvyšuje šance kraje na úspěšnou kandidaturu. Přestože současné plány zatím neřeší konkrétní rozmístění sportovišť, je prakticky jisté, že Nové Město na Moravě by hrálo klíčovou roli. Zde má kraj zkušenosti s organizací velkých akcí, fungující infrastrukturu i silné sportovní zázemí. Olympiáda by pravděpodobně zasáhla i další části regionu a zapojila více měst i sportovišť.
Podobné akce mají navíc i výrazný symbolický rozměr. Kraje se jejich prostřednictvím snaží ukázat jako aktivní regiony podporující děti, sport a zdravý životní styl. To je důležité zvlášť v době, kdy školy, lékaři i odborníci dlouhodobě upozorňují na zhoršující se fyzickou kondici části dětí a rostoucí podíl času tráveného u digitálních technologií. Olympiáda dětí a mládeže tak není prezentována jen jako soutěž talentovaných sportovců, ale také jako nástroj podpory pohybu a práce s mladou generací. Veřejná debata o sportu se v posledních letech stále častěji propojuje se zdravotnictvím, psychickou kondicí dětí i otázkou volnočasových aktivit. Kraje proto podobné projekty využívají i k tomu, aby ukázaly vlastní aktivitu v oblasti podpory mládeže.
Současně ale podobné akce otevírají i nepříjemnou otázku priorit veřejných investic. Kraje čelí tlaku v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, školství i dopravy a každá větší sportovní akce tak automaticky vyvolává debatu, zda by veřejné peníze neměly směřovat spíše do fungování regionu než do reprezentace a krátkodobých mediálních projektů. Zde se střetává argument o podpoře sportu s otázkou efektivity veřejných výdajů. Organizace olympiády přináší publicitu, podporu sportovních klubů i krátkodobý ekonomický efekt pro region, současně však vyžaduje milionové investice do organizace, technického zajištění a infrastruktury. V době rostoucích rozpočtových tlaků tak podobné projekty stále častěji vyvolávají otázku, kde leží hranice mezi smysluplnou podporou sportu a nákladnou veřejnou prezentací.
Podobné akce často však fungují jako impulz pro rozvoj sportovišť a infrastruktury, která následně slouží regionu dlouhodobě, což bývá jeden z hlavních argumentů pořadatelských krajů. Olympiáda totiž nezanechá jen několik dní soutěží, ale může urychlit investice do sportovního zázemí, modernizaci areálů nebo rozvoj místních klubů. V případě Vysočiny by navíc šlo o další potvrzení pozice regionu jako jednoho z center českého zimního sportu. Olympiáda dětí a mládeže se navíc postupně stala důležitou součástí systému podpory mladých talentů. Řada dnešních reprezentantů prošla právě těmito soutěžemi a Český olympijský výbor akci využívá i jako nástroj výchovy nové sportovní generace. Kraje proto olympiádu nevnímají jen jako několikadenní show, ale i jako možnost propojit práci s mládeží, podporu klubů a vlastní regionální prezentaci.
Vysočina nyní vstupuje do fáze kandidatury, ve které bude muset přesvědčit Český olympijský výbor, že dokáže nabídnout dostatečné sportovní, organizační i logistické zázemí. Pokud uspěje, čekají kraj několik let příprav, plánování a koordinace. Zároveň ale získá možnost uspořádat jednu z nejsledovanějších mládežnických sportovních akcí v republice. A právě to je podstatou celé kandidatury. Olympiáda dětí a mládeže už dávno není jen soutěží mladých sportovců. Je to velká veřejná akce, mediální projekt a zároveň součást širšího boje krajů o pozornost, prestiž a veřejný obraz aktivního regionu, který podporuje sport, práci s mládeží i vlastní infrastrukturu.
