Kraj Vysočina nesouhlasí s návrhem nových akceleračních oblastí pro výstavbu větrných elektráren, který v polovině dubna zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle vedení kraje je návrh nedostatečně připravený, nepočítá s řadou praktických problémů a může mít výrazný dopad na krajinu, zemědělství i život v obcích. Krajští radní proto odmítli všech čtrnáct navržených lokalit na Vysočině a požadují, aby ministerstvo připomínky znovu otevřelo a řádně vypořádalo.
Pracovní návrh změny číslo dvě Územního rozvojového plánu České republiky ministerstvo zveřejnilo 14. dubna. Dokument vymezuje takzvané akcelerační oblasti celostátního významu pro obnovitelné zdroje energie, tedy území, kde by měla být výstavba větrných elektráren jednodušší a rychlejší. Na Vysočině stát navrhuje čtrnáct lokalit, mimo jiné v okolí Bukovce, Obrataně, Jemnice nebo Dešova.
Hejtman Martin Kukla uvedl, že kraj obnovitelné zdroje energie podporuje, způsob přípravy návrhu ale podle něj vyvolává vážné pochybnosti. „Očekáváme, že další připomínky budou na Ministerstvo pro místní rozvoj adresovány obcemi, občany i odbornou veřejností. Požadujeme, aby ministerstvo všechny podněty řádně vypořádalo,“ sdělil Kukla.
Podle vedení kraje není problémem samotná podpora nízkoemisní energetiky, ale způsob, jakým stát nové oblasti vymezil. Vysočina připomíná, že na jejím území už dnes fungují desítky zařízení využívajících obnovitelné zdroje, od malých vodních elektráren přes bioplynové stanice až po větrné parky. Současně kraj dlouhodobě podporuje i rozvoj jaderné energetiky v Dukovany Nuclear Power Station, která podle něj představuje stabilní základ české energetiky.
„Kraj Vysočina podporuje obnovitelné zdroje energie i nízkoemisní energetiku. Na našem území fungují malé vodní elektrárny, bioplynové stanice a zároveň podporujeme rozvoj jaderné energetiky v Dukovanech. Proces vymezování akceleračních oblastí ale musí být odborný, transparentní a musí respektovat podmínky obcí i krajiny Vysočiny,“ uvedl hejtman.
Kraj zároveň upozorňuje, že současný návrh se výrazně liší od původní verze, kterou ministerstvo představilo loni na podzim. Z původně zvažovaných dvanácti lokalit vzniklo čtrnáct nových oblastí a podle krajských představitelů stát zároveň nesplnil některé dřívější přísliby. Mezi nimi zmiňují například biologické průzkumy, širší projednání s obcemi nebo zapracování Strategie ochrany krajinného rázu Kraje Vysočina.
Výhrady míří i k technické infrastruktuře. Podle kraje v některých částech Vysočiny chybí dostatečná kapacita rozvoden a elektrických sítí, což by mohlo výstavbu výrazně komplikovat nebo prodražit. Problematické mají být také velké vzdálenosti mezi plánovanými elektrárnami a místy napojení do přenosové soustavy.
Krajští radní zároveň upozorňují na možné ekonomické a sociální dopady. Podle radní Andrei Peňáz může návrh negativně zasáhnout nejen krajinu, ale i běžný život v obcích. „Upozorňujeme například na možný negativní dopad na cestovní ruch, snížení hodnoty nemovitostí, omezení rozvojových plánů obcí nebo zásahy do zemědělské půdy,“ sdělila Peňáz.
Kraj kritizuje především to, že některé navržené lokality počítají se zábory zemědělské půdy v nejvyšších třídách ochrany. Podle vedení Vysočiny by tak mohlo dojít k omezení zemědělské výroby v regionech, kde je hospodaření na půdě důležitou součástí místní ekonomiky. Výhrady se týkají také možného zásahu do krajinného rázu, který je podle kraje jednou z hlavních hodnot Vysočiny a důležitým faktorem pro turistický ruch.
Dalším problémem je podle kraje komunikace se samosprávami. Radní tvrdí, že stát s obcemi o podobě akceleračních oblastí dostatečně nejednal a chybí také jasná pravidla pro kompenzace. „Už nyní evidujeme stovky reakcí od občanů i odmítavé petice s tisíci podpisy. Připomínky předáme Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které by je mělo vypořádávat,“ doplnil Kukla.
Odmítavý postoj kraje se tak opírá nejen o technické a ekologické argumenty, ale také o rostoucí odpor části veřejnosti. Debata o větrných elektrárnách se na Vysočině v posledních měsících postupně vyostřuje a v některých obcích už vedla k organizování petic nebo veřejných protestů. Kritici upozorňují na možné zhoršení kvality života, změnu krajinného charakteru i obavy z dopadů na ceny nemovitostí.
Rada Kraje Vysočina proto formálně odmítla všechny navržené akcelerační oblasti, tedy Bukovec, Křeč, Obrataň, Zábornou, Dobroutov, Bílou horu, Bítovčice, Radostín, Kameničku, Jemnici, Lomy, Jiratice, Pavlov i Dešov.
Současně ale kraj zdůrazňuje, že není odpůrcem obnovitelných zdrojů jako takových. Na Vysočině dnes funguje přibližně 120 malých vodních elektráren, kolem 70 bioplynových stanic a tři větrné parky se sedmi turbínami. Významnou roli v energetice regionu hraje také dukovanská jaderná elektrárna, která má být v budoucnu rozšířena o další dva bloky. Stávající čtyři reaktory navíc získaly prodloužení životnosti minimálně do let 2045 až 2047 a část odborníků připouští jejich provoz až k hranici osmdesáti let.
Debata o nových větrných parcích tak na Vysočině otevírá širší otázku, jakým způsobem má Česko měnit svou energetiku a kdo ponese náklady této proměny. Zatímco stát hledá cesty k rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů, kraje a obce stále hlasitěji upozorňují, že bez dohody s místními samosprávami a obyvateli může podobná strategie narazit na silný odpor.
