Kraj Vysočina otevírá další kapitolu boje o zdravotníky. V době, kdy nemocnice po celé republice zápasí s nedostatkem lékařů, sester i specializovaného personálu, sahá vedení kraje po jednom z nejsilnějších nástrojů, které má k dispozici – po penězích. Na návrh hejtmana Martina Kukly se mění pravidla náborových příspěvků a ředitelé krajských nemocnic dostávají do rukou výrazně větší pravomoci.
V krizových situacích budou moci žádat o podporu až ve výši 1,5 milionu korun pro jednoho lékaře. Především v oborech, kde už dnes hrozí kolaps, jako je klinická nebo radiační onkologie. Nejde o kosmetickou úpravu systému, ale o reakci na realitu, která je v mnoha regionech stále tvrdší. Lékaři odcházejí do velkých měst, do soukromých klinik nebo do zahraničí. Mladí absolventi se často rozhodují podle výše nástupního platu, pracovních podmínek i perspektivy dalšího růstu. Menší a středně velké nemocnice tak zůstávají v nerovném boji o lidi, bez kterých se zdravotnictví jednoduše zastaví. „Jednoznačně je to signál pro ředitele, že mají možnost situaci aktivně řešit. Dáváme jim širší pravomoc jednat, když je potřeba zachovat chod oddělení,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. V praxi to znamená, že ředitelé už nebudou v krizových chvílích odkázáni pouze na pevně dané tabulky, ale mohou pružněji reagovat na situaci na trhu práce. Pokud hrozí uzavření oddělení nebo omezení péče, mohou nyní sáhnout po výrazně silnější finanční motivaci.
Dosavadní systém náborových příspěvků pracoval s částkami od 60 tisíc korun pro sanitáře a ošetřovatele až po 750 tisíc korun pro vysoce specializované lékaře, zejména v onkologii. Podmínkou je závazek pracovat v krajské nemocnici alespoň čtyři roky při minimálním úvazku 0,6. Nově však může kraj ve výjimečných případech tuto hranici zdvojnásobit. „Nová pravidla mají pomoci stabilizovat personální situaci především na klíčových odděleních a posílit konkurenceschopnost krajských nemocnic,“ vysvětlil radní pro zdravotnictví Jiří Běhounek. Za rozhodnutím stojí jednoduchý fakt: bez lidí není zdravotnictví. Moderní přístroje, nové budovy ani dotační programy samy o sobě pacienty nevyléčí. Pokud na oddělení chybí lékaři nebo sestry, systém se začne hroutit. Přetížený personál odchází, zátěž roste a spirála se dál roztáčí. Právě tento scénář se kraj snaží zastavit dřív, než bude pozdě.
Současně s bojem o personál se Vysočina snaží zlepšovat i samotnou kvalitu péče. Viditelným příkladem je Krajská nemocnice Jihlava, která v rámci svého Komplexního onkologického centra zavádí koordinátory onkologické péče. Nová služba má pomoci pacientům, kteří se ocitli v jedné z nejtěžších životních situací – ve chvíli, kdy padne podezření na rakovinu. „Koordinátoři onkologické péče jsou určeni pacientům, u kterých vzniklo podezření na nádorové onemocnění a mají za sebou první vyšetření, například zobrazovací metody s ložiskovým nálezem, pozitivní histologii či biopsii nebo podezřelé laboratorní výsledky,“ popisuje primář onkologického oddělení Lubomír Slavíček. Právě v této fázi se pacienti často ztrácejí v systému, tápou, čekají týdny na další vyšetření a nevědí, na koho se obrátit.
Noví koordinátoři mají fungovat jako průvodci zdravotnickým labyrintem. Hlídají návaznost vyšetření, pomáhají s objednáváním, komunikují s lékaři a zajišťují, aby se případ rychle dostal k multidisciplinárnímu týmu. „Smyslem koordinátorů je urychlit cestu pacienta od prvního podezření k potvrzení diagnózy a zahájení léčby. Pomáhají zajistit návaznost vyšetření, správné načasování jednotlivých kroků a rychlé projednání případu v multidisciplinárním týmu,“ doplnil ředitel nemocnice Alexander Filip.
V onkologii přitom platí jednoduché pravidlo: čas rozhoduje. Každý zbytečný odklad může znamenat horší prognózu, složitější léčbu i větší psychickou zátěž pro pacienta a jeho rodinu. Koordinátoři proto nejsou jen administrativní pomocí, ale reálným nástrojem, jak zvýšit šanci na úspěšnou léčbu. Nemocnice Jihlava proto navíc rozšiřuje podporu i formou speciální telefonické linky pro pacienty se zhoubným onemocněním. Slouží lidem, kteří čekají na další postup, řeší komplikace léčby nebo se potřebují rychle poradit. Koordinátorky pomáhají zprostředkovat kontakt s odborníky a řešit problémy, které by jinak mohly zůstat bez odpovědi.
Změny v oblasti náborů i péče tak ukazují, že kraj se snaží reagovat na hlubší krizi zdravotnictví, která se neřeší jedním rozhodnutím ani jedním rozpočtovým opatřením. Vyšší příspěvky mají zabránit odchodu odborníků, koordinátoři mají zrychlit léčbu a celý systém má být odolnější vůči výkyvům personální situace. Otázkou zůstává, zda budou milionové náborové bonusy stačit v době, kdy zdravotníci stále častěji mluví o vyhoření, přetížení a ztrátě motivace. Peníze mohou přilákat nové lidi, ale dlouhodobě rozhodne i pracovní prostředí, stabilita vedení a schopnost systému fungovat bez permanentních krizí.
