Kraj Vysočina zahájil stavbu jihovýchodního obchvatu Velkého Meziříčí. Nová komunikace bude měřit přibližně 2,4 kilometru, další část projektu tvoří oprava navazujících silnic v délce necelého kilometru. Celkové náklady dosáhnou 388,7 milionu korun. Vedení kraje prezentuje výsledek veřejné soutěže jako úspěch, cena je oproti původnímu odhadu nižší přibližně o 125 milionů korun.
České dopravní stavby se dostaly do fáze, kdy i relativně krátké regionální komunikace stojí částky, které byly ještě před několika lety spojovány s výrazně rozsáhlejšími infrastrukturními projekty. Obchvat Velkého Meziříčí tak není pouze lokální dopravní stavbou, ale také ilustrací rychle rostoucích nákladů na veřejnou infrastrukturu a proměny regionálních silnic v součást širší logistické strategie státu. Kraj Vysočina přitom otevřeně přiznává, že obchvat není izolovanou investicí. Patří do série staveb připravovaných v souvislosti s budoucí výstavbou nových bloků v Jaderná elektrárna Dukovany. Právě tento kontext je pro pochopení celé stavby zásadní. Dopravní síť na Vysočině se postupně přizpůsobuje očekávanému nárůstu těžké dopravy, přepravě stavebních materiálů i technologických celků. Regionální komunikace, které byly dlouhé roky dimenzované hlavně pro běžný provoz mezi městy a obcemi, se nyní připravují na výrazně vyšší zatížení. Obchvat Velkého Meziříčí tak ukazuje, že náklady spojené s dukovanským projektem dávno netvoří jen samotná elektrárna, ale stále více zasahují i do regionální infrastruktury. „Považujeme to za skvělý výsledek průběhu veřejné zakázky, o kterou se ucházelo 13 dodavatelů,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Samotný počet firem ve výběrovém řízení měl podle kraje vytvořit tlak na výslednou cenu. I po výrazném snížení oproti původnímu odhadu ale zůstává cena projektu mimořádně vysoká vzhledem k rozsahu samotné komunikace. To ukazuje, že vysoké náklady už nejsou výjimkou ani u regionálních silnic druhé třídy. Stávají se novým standardem dopravních staveb v České republice.
Oficiální argumentace kraje stojí především na dlouhodobě problematické dopravní situaci ve Velkém Meziříčí. Město pravidelně doplácí na komplikace na dálnici D1. Při nehodách nebo omezeních provozu se průtah městem mění v objízdnou trasu pro tranzitní dopravu, včetně kamionů. Výsledkem jsou kolony, zvýšený hluk, vyšší dopravní zatížení centra i komplikace pro místní dopravu. Nový obchvat má část tohoto provozu odvést mimo zastavěné území a propojit silnice II/602 na trase Jihlava–Brno a II/360 směrem na Třebíč. Tento typ argumentace se v posledních letech stal téměř univerzálním zdůvodněním stále dražších silničních projektů. Přetížená centra měst, tranzitní doprava a objízdné trasy dnes slouží jako hlavní legitimace pro rozsáhlé investice do obchvatů a přeložek. Výsledkem je postupná proměna regionální infrastruktury v síť staveb, jejichž rozpočty se pohybují v řádu stovek milionů korun, přestože často řeší relativně krátké úseky komunikací. „Nový obchvat bude dlouhý přibližně 2,4 kilometru, další téměř jeden kilometr stávajících navazujících komunikací opravíme. Povede mimo zastavěné území. Obchvat propojí silnice II/602 na trase Jihlava–Brno, na Velkou Bíteš a II/360 na Třebíč. Bude na něm most přes řeku Oslavu dlouhý zhruba 230 metrů,“ doplnil Kukla.
Most přes Oslavu představuje jednu z finančně nejnáročnějších částí projektu. Stavba ale zahrnuje i další přemostění, přeložky kanalizace, vodovodů a vysokého napětí, úpravy Františovského potoka nebo retenční nádrže pro regulaci odtoku vody. To všechno jsou dnes standardní součásti moderních dopravních staveb. Současně jde ale o prvky, které významně navyšují výslednou cenu každé nové komunikace. Moderní infrastruktura už dávno neznamená pouze výstavbu samotné silnice. Každý projekt s sebou nese rozsáhlé technické, ekologické a bezpečnostní požadavky, které rozpočty postupně posouvají do částek, jež byly ještě před několika lety obtížně představitelné.
Náměstek hejtmana pro dopravu Vladimír Novotný upozornil, že trasa obchvatu povede částečně zářezem a částečně po náspu. Součástí projektu bude také stoupací pruh směrem na Třebíč nebo retenční nádrže určené k regulaci vody z nové komunikace. Technicky jde o standard současných dopravních staveb. Finančně však podobné parametry dál posouvají náklady infrastruktury směrem vzhůru. Významné je také širší investiční prostředí, ve kterém obchvat vzniká. Kraj Vysočina aktuálně realizuje obchvaty Brtnice, Zašovic a Slavětic. Ve fázi stavebního povolení je obchvat Okříšek a připravuje se úprava důležité křižovatky ve Štokách. Jen letos má Státní fond dopravní infrastruktury na krajské dopravní projekty uvolnit 1,1 miliardy korun. Vysočina tak vstupuje do období mimořádně rozsáhlé dopravní přestavby, která je úzce propojená s budoucí výstavbou Dukovan i dlouhodobým růstem tranzitní dopravy.
Obchvat Velkého Meziříčí proto nelze vnímat jen jako běžnou regionální stavbu. Je součástí širšího trendu, ve kterém se dopravní infrastruktura stává jednou z finančně nejnáročnějších oblastí veřejných investic. Téměř 389 milionů korun za několik kilometrů komunikace ukazuje, že náklady na výstavbu silnic v České republice dosáhly úrovně, která zásadně mění ekonomiku veřejných staveb. Zatímco dříve byly podobné částky spojované především s velkými dálničními projekty, dnes se stávají běžnou součástí regionálních dopravních investic.
