Starostové zahájili ve Sněmovně výstražné obstrukce proti vládnímu plánu převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Předseda STAN Vít Rakušan označil nezávislost médií veřejné služby za nepřekročitelnou hranici a Babišově koalici vzkázal, že jejich zestátnění nepřipustí. Hnutí současně varuje před zrušením nominačního zákona, politickými čistkami ve státní správě a návraty k trestní politice, která sice dobře zní v kampani, ale lidem nepomáhá. Vedle blokády vládních návrhů Starostové představili vlastní změny na ochranu dětských obětí násilí a požadují, aby poslanci v pracovní době nesměli pít alkohol ani užívat drogy.
Po pondělní čtyřiadvacetihodinové výstražné stávce zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu přišla v úterý parlamentní odpověď opozice. Poslanecký klub Starostů dopředu oznámil, že jednání Sněmovny zablokuje výstražnými obstrukcemi a nedovolí vládní většině hladce pokračovat v prosazování změn, které podle hnutí ohrožují nezávislost médií veřejné služby. Vít Rakušan odmítl představu, že financování České televize a Českého rozhlasu lze převést pod státní rozpočet a současně předstírat, že se jejich postavení vůči politické moci nijak nezmění. Stávající vládní návrh považuje za zásah do jedné ze základních demokratických pojistek, protože o penězích institucí kontrolujících vládu by začala rozhodovat vláda a její parlamentní většina. „Lidé po celém Česku protestují proti zestátnění veřejnoprávních médií, svolávají demonstrace, podepisují petice. ČRo a ČT včera vyhlásily výstražnou stávku. My na ni navazujeme výstražnými obstrukcemi. Jasně jsme řekli, že některé linie jsou nepřekročitelné. Tohle je jedna z nich. Zestátnění médií nepřipustíme,“ prohlásil předseda STAN. Starostové tím vládě vzkazují, že tentokrát nemůže spoléhat na obvyklou sílu koaličních hlasů a rychlé prohlasování hotového návrhu. Jestliže kabinet odmítá širokou odbornou a politickou dohodu, opozice mu podle Rakušana zablokuje sněmovní provoz a přinutí jej nést veřejnou odpovědnost za každý další krok.
Obstrukce jsou hrubým parlamentním nástrojem a Starostové současně podporují změnu jednacího řádu, která má dlouhé blokády omezit a fungování Sněmovny zrychlit. Jejich nynější postup proto může na první pohled působit rozporně. Hnutí jej však označuje za výstražný a cílený zásah proti návrhu, který nepovažuje za běžný politický spor o podobu zákona, ale za ohrožení nezávislosti institucí důležitých pro fungování demokracie. Rakušanova argumentace stojí na rozdílu mezi obstrukcí používanou jako každodenní náhrada parlamentní práce a mimořádným odporem proti překročení hranice, po němž už nemusí existovat snadná cesta zpět. Převod příjmů České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet by podle STAN vytvořil systémovou závislost na politicích, kteří mohou částky každoročně měnit, podmiňovat je dalšími požadavky a vytvářet tlak na vedení obou institucí. K otevřenému ovládnutí zpravodajství přitom není nutné zavést formální cenzuru. Stačí, aby redakce věděly, že vláda, o níž kriticky informují, bude rozhodovat o jejich budoucích penězích. V prostředí, kde představitelé vládních stran otevřeně mluví nejprve o kontrole financí a následně také obsahu, nelze takové riziko odbýt ujištěním, že kabinet chce pouze modernější a efektivnější model.
Starostové odmítají vládní postup také proto, že útok na veřejnoprávní média podle nich není izolovaným rozhodnutím. Stejnou snahu odstranit překážky politické moci vidí ve zrušení nominačního zákona, který upravuje výběr lidí do orgánů státních a polostátních firem. Rakušan připomněl, že zákon zavedla v době svého dřívějšího vládnutí sama Babišova vláda a představovala jej jako nástroj boje proti politickým trafikám. Nynější Babišův kabinet ho chce zrušit bez plnohodnotné náhrady, což podle STAN ukazuje, že původní hesla platila pouze do chvíle, kdy začala vládní stranu omezovat při rozdělování funkcí. „Zavedla ho v roce 2018 sama Babišova vláda s étosem boje proti trafikám. Teď, když potřebují svým věrným nabídnout teplá místečka, ho bez náhrady ruší. Je to pokrytectví, které se u této vlády stalo standardem. My chceme zákon naopak opravit a zpřísnit. K poslaneckému návrhu jsem předložil tři jasné pozměňovací návrhy. Prostě není jediný důvod, proč ho rušit,“ uvedl Rakušan. Zrušení zákona by podle Starostů neznamenalo odstranění zbytečné byrokracie, ale návrat k systému, v němž se vedoucí pozice rozdělují podle politických zásluh, osobní loajality a koaličních dohod bez dostatečně průhledného výběru.
Ještě závažnější zásah vidí STAN v novém zákonu o státních zaměstnancích, který podle Rakušana otevírá dveře plošným personálním čistkám a postupné privatizaci státní správy politickými stranami. Státní úřady nemají po každých volbách fungovat jako budova, do níž vstoupí vítězná koalice, vyhodí nepohodlné odborníky a na jejich místa přivede své lidi. Politické vedení ministerstev se přirozeně mění, odborný aparát však musí zachovávat kontinuitu, institucionální paměť a schopnost uplatňovat zákony bez ohledu na momentální zájem jedné strany. Vládní návrh tuto hranici podle Starostů oslabuje a umožňuje snadněji odstraňovat zaměstnance, kteří odmítnou přizpůsobit odborný názor politickému zadání. Rakušan poukázal také na více než třicet pozměňovacích návrhů podaných samotnými vládními poslanci, což podle něj dokládá, že koalice předložila nedopracovaný text a nyní jej opravuje za pochodu. „To, že je zákon šitý horkou jehlou, dokazuje i více než třicet opravných návrhů z pera samotných vládních poslanců. Na semináři, který organizoval náš poslanec Karel Dvořák, se experti jasně shodli: kvalitu a předvídatelnost veřejné správy nezajistí čistky, ale reforma odměňování, jasná kariérní perspektiva a prověřování skutečných manažerských dovedností. Vláda místo postupného zlepšování legislativy zákon rovnou destruuje. Všimněte si paralely, kterou má tento návrh s novým stavebním zákonem,“ řekl.
Kvalitní státní správa podle STAN nevznikne tím, že vláda získá více možností propouštět a nahrazovat lidi, kteří jí nejsou dostatečně pohodlní. Úřady dlouhodobě zápasí s nekonkurenceschopnými platy, nepružným odměňováním, nedostatkem odborníků, slabou kariérní perspektivou a obtížným získáváním schopných manažerů. Vládní řešení však míří jinam: místo odstranění příčin má usnadnit personální výměny a vytvořit dojem, že problémem státní správy jsou především zaměstnanci chránění před politickou svévolí. Starostové v tom vidí podobný postup jako u veřejnoprávních médií. Kabinet označí nezávislost za neefektivitu, ochranná pravidla za překážku a soustředění rozhodovací moci za modernizaci. U České televize a Českého rozhlasu se terčem stává finanční oddělení od vlády, u státní správy služební ochrana a u vedení státních firem nominační pravidla. Každá změna se veřejnosti prodává samostatně, společně však podle STAN vytvářejí stát, v němž bude stále více funkcí a institucí záviset na vůli momentální většiny.
Starostové současně odmítají vládní návrh na obnovení širší trestnosti neplacení výživného. Problém dětí z neúplných rodin, které nedostávají peníze od druhého rodiče, považují za vážný, návrat dlužníků do vězení však podle nich situaci rodin nezlepší. Místopředseda hnutí Karel Dvořák upozornil, že uvěznění neplatiče může přerušit i zbytek jeho legálního příjmu, zhoršit možnost splácet dluh a přenést další náklady na stát. „To, že každé páté dítě z neúplných rodin nedostává výživné vůbec, je obrovský problém. Ale vězení ho nevyřeší. Až polovina takto odsouzených čin páchá znovu, navíc pobyt jednoho vězně stojí daňové poplatníky 57 tisíc korun měsíčně a dlužník ve vězení ztratí i zbytek legálního příjmu. Reálná cesta vede přes deeskalaci konfliktů mezi rodiči, mediaci a moderní nástroje pro komunikaci, nikoliv přes zavírání do cel. Toto jsou všechno závěry odborného kulatého stolu, který jsem v minulém týdnu k tématu pořádal,“ uvedl Dvořák. Vládní řešení označuje STAN za drahý populismus, který nabízí snadno prodejný obraz přísného státu, ale nepřináší dítěti dlužné peníze ani stabilnější rodinnou situaci.
Trestní politika podle Starostů nemá sloužit jako výkladní skříň politické tvrdosti. Jestliže stát člověka uvězní, musí počítat nejen s náklady jeho pobytu ve vězení, ale také s horší možností budoucího zaměstnání, pokračováním dluhu, oslabením rodinných vazeb a vysokým rizikem opakování stejného jednání. Dítě, které výživné nedostávalo před odsouzením rodiče, ho s velkou pravděpodobností nebude dostávat ani poté, co rodič ztratí zaměstnání a skončí ve výkonu trestu. STAN proto prosazuje větší využívání mediace, včasné řešení konfliktů mezi rodiči, účinnější vymáhání a komunikační nástroje, které mohou zabránit úplnému rozpadu spolupráce. Takový přístup působí méně efektně než slib vězení pro neplatiče, vyžaduje však práci s konkrétní rodinou a sleduje zájem dítěte, nikoli potřebu politika předvést před kamerou tvrdý postoj.
U novely trestního zákoníku naopak Starostové předložili vlastní balíček označovaný jako Lex Mareček, který má posílit ochranu dětských obětí násilí a sexuálních trestných činů. Název odkazuje na tragický osud chlapce z Loun, jehož týrání skončilo smrtí a stalo se symbolem selhání dospělých i institucí, které měly dítě chránit. Místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová vysvětlila, že návrhy reagují na případy, v nichž oběti dokážou o traumatu promluvit až po mnoha letech, kdy už se přiblížil konec promlčecí lhůty nebo trestní stíhání není možné. „Náš pozměňovací návrh k trestnímu zákoníku řeší to, před čím stát zavíral oči. Navrhujeme buď úplně zrušit nebo zásadně prodloužit promlčecí lhůty u dětských obětí znásilnění a těžkých traumat. Z psychologie víme, že oběť dokáže takto hluboké trauma vytěsnit a promluvit o něm až po mnoha letech. Zároveň rozšiřujeme přitěžující okolnosti o zneužití vztahu založeného na důvěře a soudům dáváme povinnost přísněji trestat i způsobení těžkých psychických poruch, jako je PTSD,“ uvedla Urbanová.
Lex Mareček má podle STAN odstranit situace, kdy právní systém očekává od traumatizovaného dítěte schopnost rychle popsat násilí, porozumět jeho závažnosti a postavit se dospělému člověku, na němž může být existenčně nebo emocionálně závislé. Pachatelé často využívají vztah důvěry, autoritu, rodinné vazby i strach oběti, že jí nikdo neuvěří nebo že zveřejněním zničí vlastní rodinu. Promlčecí lhůta nastavená bez ohledu na psychologii dětského traumatu může ve výsledku chránit pachatele, protože čas začne pracovat v jeho prospěch dávno předtím, než je oběť schopna o činu mluvit. Balíček proto vedle změny promlčení rozšiřuje přitěžující okolnosti o zneužití vztahu založeného na důvěře a požaduje důslednější zohlednění těžkých psychických následků. Součástí má být také doplnění dětského certifikátu o další závažné trestné činy, mezi nimi kuplířství, mučení a trestnou činnost spojenou s dětskou pornografií. Člověk odsouzený za podobné jednání by neměl získat možnost pracovat s dětmi jen proto, že jeho konkrétní trestný čin v dosavadním výčtu chyběl.
Vedle ostrého odporu proti vládním zásahům Starostové podpořili dohodnutou novelu jednacího řádu Sněmovny. Její současná podoba podle nich navazuje na návrhy iniciativy Moderní sněmovna z minulého volebního období a může omezit nekonečné řečnické blokády, zpřehlednit jednání a odstranit některá privilegia sněmovních funkcionářů. STAN prosadil zachování faktických poznámek, které poslancům umožňují bezprostředně reagovat na věcně nesprávné tvrzení, a zrušení neomezené řečnické doby předsedy Sněmovny. Urbanová současně požaduje, aby obsazení vedení komory a jejích výborů vycházelo z jasného poměrného pravidla podle výsledků voleb, nikoli z odvety za to, koho některá strana v minulosti nepodpořila. „Atmosféra ve Sněmovně je už roky zatížená dětinským vyřizováním účtů. My se chceme dostat do bodu nula a udělat za těmito spory definitivní tlustou čáru. Už si nechceme vzájemně vyčítat, kdo, kdy a koho v minulosti nezvolil do jaké funkce. Jedním z návrhů, který předkládáme, dává do jednacího řádu jednoduché a spravedlivé pravidlo. Princip, na základě kterého je obsazováno vedení Sněmovny i jejích výborů, musí pro politické strany garantovat proporčnost na základě výsledků voleb,“ řekla.
Zvláštní pozornost vzbudil pozměňovací návrh nazvaný Lex střízlivost, který má poslancům při práci zakázat konzumaci alkoholu a jiných návykových látek. Návrh počítá s možností vykázat člověka pod vlivem z jednacího sálu a uložit mu pokutu až do výše jednoho měsíčního platu. Spoluautor návrhu Jan Papajanovský argumentuje tím, že zákonodárci nemají mít výsadu, kterou by žádný běžný zaměstnavatel u svých pracovníků netoleroval. „Drtivá většina lidí v této zemi vůbec nechápe, proč mají mít poslanci jako jediní zaměstnanci v republice možnost pít v práci alkohol nebo dokonce užívat návykové látky. Názor veřejnosti zcela odráží i výsledky anket pod články, které se tématu věnovaly. Excesy některých poslanců jasně ukazují, že jsme dospěli do stavu, kdy je tento problém nutné řešit. Platí tu jednoduchá paralela. Když někdo není schopen dodržovat nepsaná pravidla, musíme přistoupit k jejich zavedení do jednacího řádu. Hlasování jednotlivých poslanců o tomto návrhu jasně ukáže, kdo má s takovým pravidlem problém,“ uvedl Papajanovský.
