Ústavní soud vyhověl žádosti prezidenta Petra Pavla a vydal předběžné opatření, které mu umožní účast na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře. Vláda Andreje Babiše, ministr zahraničí Petr Macinka i ministerstvo zahraničí musí bezodkladně oznámit Severoatlantické alianci a organizátorům jednání, že součástí oficiální delegace České republiky je také prezident republiky, a zajistit akreditaci jemu i jeho doprovodu. Současně se musí zdržet jakéhokoli jednání, kterým by Pavlově účasti bránili nebo ji ztěžovali.
Kabinet přitom 22. června schválil delegaci bez hlavy státu a počítal pouze s premiérem, ministrem zahraničí a ministrem obrany Jaromírem Zůnou. Ústavní soud však rozhodl, že pro summit plánovaný na 7. a 8. července musí být prezident do výpravy zařazen. Konečný spor o rozdělení pravomocí mezi Hradem a vládou zůstává otevřený a soud o něm může rozhodovat několik měsíců, pro cestu do Ankary je však situace jasná: Pavel má být členem české delegace a kabinet mu musí poskytnout potřebnou součinnost.
Prezident se na Ústavní soud obrátil v pondělí večer bezprostředně poté, co vláda potvrdila, že s jeho účastí nepočítá. Kompetenční žalobou žádá obecné vyjasnění toho, kdo má právo rozhodovat o účasti hlavy státu na summitech NATO a zda může kabinet prezidentovi bránit ve výkonu pravomoci zastupovat Českou republiku navenek. Vedle konečného rozhodnutí požádal také o předběžné opatření vztahující se přímo k letošnímu summitu. Argumentoval tím, že kdyby soud rozhodl až po jeho skončení, část návrhu týkající se Ankary by ztratila smysl. Prezident by mohl později uspět ve sporu o kompetence, konkrétního jednání by se už ale nezúčastnil. Ústavní soud tento argument přijal a uvedl, že vydáním nálezu až po konání summitu by se Pavlův požadavek na letošní účast fakticky vyprázdnil.
Plénum Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem zvažovalo, zda může v krátkém čase rozhodnout rovnou o celé věci. Takový postup však soudci s ohledem na význam, složitost a neobvyklost sporu odmítli. Konečný výklad ústavních pravomocí prezidenta a vlády podle nich nelze odpovědně připravit v řádu několika dnů, protože soud musí získat stanoviska účastníků, vyhodnotit jednotlivé právní argumenty a posoudit vztah prezidentské pravomoci zastupovat stát navenek k odpovědnosti vlády za zahraniční politiku. Místo konečného nálezu proto soud dočasně upravil vztahy mezi oběma stranami. Předběžné opatření platí pro nadcházející summit a žádným způsobem samo o sobě neurčuje, jak soud později rozhodne o pravomocích obecně.
Rozhodnutí ukládá vládě, Petru Macinkovi a ministerstvu zahraničí konkrétní povinnosti. Nestačí, aby kabinet pouze prohlásil, že prezidentovi v cestě fyzicky nebrání. Musí aktivně informovat NATO i turecké organizátory, že Petr Pavel patří do oficiální české delegace, a zajistit akreditaci jemu i jeho doprovodu. Zároveň nesmí podniknout nic, co by účast prezidenta omezilo, komplikovalo nebo fakticky znemožnilo. Výrok soudu tak míří přímo na administrativní kroky, které jsou pro zahraniční cestu nezbytné a které má v rukou především ministerstvo zahraničí. Proti usnesení není možné podat odvolání, takže vláda nemá možnost jeho účinky odložit dalším opravným prostředkem.
Ústavní soud při rozhodování přihlédl také k tomu, že lhůta pro nahlášení složení české delegace organizátorům summitu končí 26. června. Bez rychlého zásahu by mohla vláda odeslat seznam bez prezidenta, nezajistit mu akreditaci a vytvořit stav, který by pozdější nález už pro letošní cestu nemohl změnit. Soud zároveň zdůraznil dlouhodobou českou praxi od vstupu země do NATO. Prezidenti republiky byli pravidelně členy delegace na aliančních summitech a vlády jim potřebnou účast zajišťovaly. Výjimku představovaly dva summity v roce 2022, kdy Miloši Zemanovi zabránily v cestě zdravotní komplikace a českou výpravu vedl předseda vlády. Podle většiny pléna tedy existuje ustálený model, v němž je hlava státu součástí delegace, a tento model není na první pohled protiústavní.
Soud současně uvedl, že zachování dosavadní praxe do vydání konečného nálezu nepřiměřeně nezasahuje do ústavního postavení vlády. Babišův kabinet dál odpovídá za zahraniční politiku, připravuje český mandát a může do Ankary vyslat premiéra i příslušné ministry. Přítomnost prezidenta podle předběžného opatření sama o sobě nebere vládě její pravomoci. Soud pouze odmítl, aby kabinet před konečným rozhodnutím jednostranně změnil model, který fungoval od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Právě zachování dlouhodobého stavu se stalo hlavním důvodem, proč většina soudců Pavlově žádosti vyhověla.
Rozhodnutí zasahuje přímo do postupu Petra Macinky, který patřil k hlavním zastáncům delegace bez prezidenta. Jeho ministerstvo nyní musí Pavla nahlásit, zajistit akreditaci a postarat se o to, aby mu v cestě nestála žádná administrativní překážka. Ministr zahraničí přitom v předchozích týdnech prosazoval výklad, podle něhož složení delegace určuje vláda a prezident nemá automatický nárok na účast. Předběžné opatření tento spor definitivně neuzavírá, pro letošní summit však Macinkovu variantu ruší. Ministerstvo nemůže prezidenta ze seznamu vynechat ani jeho cestu oddalovat s odkazem na vládní usnesení z 22. června.
Stejně neuspěl ani Andrej Babiš, který ještě před rozhodnutím Ústavního soudu označoval prezidentovo jednání za směšné a tvrdil, že Pavel podáním žaloby vede předvolební kampaň. Nynější usnesení neznamená, že soud dal prezidentovi za pravdu v celém kompetenčním sporu, ukazuje však, že jeho návrh nebyl bezvýznamným politickým gestem. Většina pléna považovala situaci za natolik naléhavou, že přistoupila k okamžité úpravě vztahů mezi Hradem a kabinetem a vládě uložila konkrétní povinnosti. Babišova tvrzení o zbytečnosti žaloby tak narážejí na fakt, že bez ní by prezident v delegaci nebyl, zatímco po zásahu soudu ho tam kabinet zařadit musí.
Opozice rozhodnutí přivítala. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel vzkázal ministrovi zahraničí: „Prezident má podle předběžného rozhodnutí Ústavního soudu být součástí delegace na summit NATO. Tak pane Macinko, objednávejte letadlo.“ Jeho formulace míří na praktický výsledek usnesení, podle něhož už Macinka nemůže prezidentovu účast odmítnout, ale musí ji prostřednictvím svého resortu zajistit. Poslanec TOP 09 Marek Ženíšek reagoval podobně ostře: „Ústavní soud nařídil vládě notifikovat NATO, že prezident Petr Pavel BUDE součástí delegace na červencovém summitu v Ankaře. Obličej Petra Macinky se po téhle zprávě bude kroutit ještě víc než obvykle. A teď už žádné ‘respektujme Ústavní soud ale’. Prostě respektujte!“
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil označil předběžné rozhodnutí za průlomové. „Dnešní předběžné rozhodnutí Ústavního soudu je z mého pohledu průlomové. Ústavní soud bere prezidentovu žalobu vážně a rozhodnutí bude mít zásadní dopad na budoucí výklad ústavních pravomocí prezidenta v oblasti obranné a zahraniční politiky,“ sdělil. Jeho hodnocení představuje politický komentář, protože samotný soud výslovně zdůraznil, že nynější opatření konečný výklad pravomocí nepředjímá. Usnesení přesto potvrzuje, že kompetenční žaloba bude řádně posouzena a že soud nepovažuje spor za bezpředmětný. K věci se vyjádřil také šéf zpravodajství České televize Michal Kubal. „Vláda, premiér a ministr zahraničí Macinka mají problém,“ napsal. Tím stručně popsal situaci kabinetu, který schválil delegaci bez prezidenta a nyní ji musí na příkaz soudu doplnit.
Rozhodnutí nebylo jednomyslné. Proti předběžnému opatření hlasovali soudce Jan Wintr a soudkyně Dita Řepková, kteří k usnesení připojili odlišné stanovisko. Podle nich nebyly podmínky pro okamžitý zásah splněny a Ústavní soud měl postupovat zdrženlivěji, protože jde o zásah do aktuálního politického konfliktu ještě před konečným vyjasněním ústavních pravomocí. Upozornili také, že zákon o Ústavním soudu u kompetenčních sporů předběžné opatření výslovně neupravuje, ačkoli připustili, že v některých výjimečných případech může být použití tohoto nástroje možné prostřednictvím občanského soudního řádu.
Wintr s Řepkovou nesouhlasili ani s tvrzením, že prezidentova neúčast na jednom summitu zmaří hlavní účel kompetenční žaloby. Podle nich jde o spor mezi státními orgány a jeho smyslem je obecné vyjasnění pravomocí do budoucna, nikoli ochrana osobního zájmu Petra Pavla na jedné zahraniční cestě. I kdyby soud rozhodl až po summitu, mohl by závazně určit pravidla pro další hlavy státu a budoucí vlády. Odlišné stanovisko zpochybňuje také argument založený na dlouhodobé praxi. Samotná skutečnost, že prezidenti v minulosti na summity pravidelně jezdili, podle obou soudců ještě nedokazuje, že o účasti neměla rozhodující slovo vláda.
Většina pléna však tyto námitky nepřijala. Dospěla k závěru, že blížící se konec lhůty pro nahlášení delegace a termín summitu vyžadují okamžité rozhodnutí a že do konečného nálezu má být zachována dosavadní praxe. Usnesení podepsal předseda Ústavního soudu Josef Baxa a proti jeho výroku není možné se odvolat. Petr Pavel tak má na summit odjet jako člen oficiální české delegace vedle Andreje Babiše, Petra Macinky a Jaromíra Zůny. Vláda dál připravuje české postoje a nese odpovědnost za zahraniční politiku, nemůže však prezidenta z letošní výpravy vyřadit.
Konečné rozhodnutí může přijít až za několik měsíců a teprve tehdy Ústavní soud určí, jaké pravomoci mají prezident a vláda při zastupování České republiky na summitech NATO.
