Občanská demokratická strana uzavřela nejdůležitější personální část svého 32. kongresu volbou řadových místopředsedů. Den poté, co delegáti svěřili vedení strany Martinu Kupkovi a do role jeho statutárního zástupce zvolili Tomáše Portlíka, padlo rozhodnutí o obsazení čtyř dalších klíčových funkcí v předsednictvu. Do nejužšího vedení ODS se dostali poslanec Karel Haas, bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
Kongres tak završil rozsáhlou personální obměnu, která následovala po volební porážce koalice SPOLU a návratu ODS do opozičních lavic. Nové předsednictvo vzniklo bez výraznějších překvapení v samotném složení, zato s několika symbolickými momenty, které budou stranu provázet v dalších letech. Jedním z nich je skutečnost, že ve vedení ODS nyní není žádná žena – fakt, na který deník inregion.cz upozorňoval již v předchozích dnech a který zůstává výrazným signálem o vnitrostranické dynamice i personálních limitech občanských demokratů.
Jasný výsledek, jasné pořadí
Nejsilnější podporu delegátů získal poslanec Karel Haas. Ve volbě obdržel 383 hlasů z celkových 502 platných. Výsledek jej jednoznačně zařadil do pozice nejvýraznější osobnosti mezi novými řadovými místopředsedy. Následovali Pavel Drobil s podporou 311 delegátů, Martin Červíček s 308 hlasy a Alexandr Vondra, pro něhož hlasovalo 304 účastníků kongresu.
Za branami předsednictva zůstali poslanci Petr Sokol, který získal 218 hlasů, a Štěpán Slovák se 197 hlasy. Přestože oba patřili k viditelným kandidátům, podpora delegátů tentokrát směřovala jinam – k osobnostem s delší stranickou historií, silnějším bezpečnostním, zahraničněpolitickým nebo organizačním profilem.
Původně se o čtyři místa ucházelo devět kandidátů. Ještě před samotným hlasováním však nominaci odmítl Radim Ivan, který den předtím neuspěl v přímém souboji o předsednický post. Stejné rozhodnutí učinila i senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace ODS. Tato trojice se rozhodla nevstupovat do závěrečného hlasování, přestože jejich vystoupení zazněla v nominační části kongresu.
Kupka bez veřejné podpory, Portlík s jasným signálem
Martin Kupka se před samotnou volbou řadových místopředsedů zdržel veřejné podpory konkrétních kandidátů. Tento krok odpovídal jeho snaze vystupovat v roli moderátora nové etapy, nikoli arbitra personálních ambicí. Oproti tomu Tomáš Portlík otevřeně vyzdvihl senátora Martina Červíčka, kterého označil za týmového hráče a vyjádřil přání, aby jeho hlas ve vedení ODS zazníval.
Tento signál se v konečném výsledku promítl jen částečně. Červíček sice uspěl, zároveň však nezískal tak výraznou podporu, jakou obdržel vítěz volby Karel Haas. I to potvrzuje, že delegáti hlasovali především podle vlastního čtení budoucí role jednotlivých osobností, nikoli na základě doporučení nového vedení.
Nominační projevy: sebereflexe, kritika i varování
Nominační část kongresu nabídla pestrý obraz nálad uvnitř ODS. Kandidáti ve svých vystoupeních opakovaně naráželi na stejná témata, která rezonovala celým víkendem: slabá komunikace, ztracený kontakt s částí voličů, nevyužitý potenciál odborného zázemí strany a nutnost jasnější opoziční role.
Pavel Drobil ve svém vystoupení otevřeně pojmenoval rozpor mezi reálnými kroky vlády a jejich vnímáním veřejností. Uvedl, že strana udělala mnoho dobrých věcí, které však nedokázala srozumitelně vysvětlit. Zároveň upozornil na chyby, jež přišly v nejméně vhodnou dobu a vedly ke zklamání části elektorátu. Kabinet podle něj měl již na jaře roku 2022 jasně sdělit, že některé body programového prohlášení přestaly platit v důsledku války na Ukrajině a energetické krize.
Delegátům nabídl své zkušenosti z podnikání a vyslovil podporu přijetí eura, čímž se zařadil mezi ty, kteří chtějí o tomto tématu uvnitř ODS znovu otevřeně mluvit.
Senátor Martin Červíček se ve svém projevu vrátil k sobotnímu vystoupení, v jehož závěru podpořil Tomáše Portlíka na post prvního místopředsedy. Jeho kandidatura působila méně programově a více jako nabídka stability a bezpečnostní zkušenosti, kterou delegáti v době rostoucí nejistoty ocenili.
Haas: obrana vlády i ostrá diagnóza strany
Karel Haas ve svém vystoupení spojil dvě roviny. Na jedné straně hájil kroky bývalé koaliční vlády, připomněl působení Martina Kupky na ministerstvu dopravy, práci Jany Černochové v čele resortu obrany i roli Petra Fialy jako premiéra. Na straně druhé však bez obalu popsal dlouhodobé potíže ODS.
Strana podle něj několik let nevzkvétá, prohrála pět voleb v řadě, přišla o značnou část členské základny a ztratila přirozené komunikační kanály s českým byznysem. Pokud by získal důvěru delegátů, požádal o mandát starat se o vnitřní fungování ODS – tedy oblast, kterou mnozí považují za jednu z nejslabších.
Hlasy, které zůstaly stranou
Radim Ivan v diskusi svou nominaci odmítl. Vystoupil spíše jako kritik vnitrostranických poměrů a vyzval delegáty k podpoře vybraných frakcí a projektů, na nichž se podílí. Otevřeně podpořil Haase, Drobila a Slováka.
Vladimíra Ludková využila vystoupení ke kritice celkového stavu politiky. Zdůraznila, že „je čas přestat dělat politiku jako reality show, ale klást na ni elementární nároky – odpovědnost, věcnost, odbornost, slušnost“. Ostře se vymezila vůči Pirátům a uvedla, že ODS je nesmí znovu pustit na žádný významný úřad. „Na zádech trpaslíků se nikam nedostaneme,“ dodala. I ona vyzvala k podpoře svého olomouckého vnitrostranického projektu.
Jan Mráz hovořil o návratu ke kořenům strany a o potřebě znovu se napojit na většinu společnosti. Také on se však kandidatury vzdal.
Poslanec Štěpán Slovák zdůraznil komunální rozměr politiky a potřebu změn zdola. Hovořil o zdravotnictví a o tom, že letošní komunální a senátní volby budou klíčové pro další existenci ODS na regionální úrovni.
Vondra: opozice jako příležitost
Alexandr Vondra postavil své vystoupení na výzvě k sebevědomí. Podle něj se ODS nesmí bát mluvit jasně a srozumitelně. „Naše řeč musí být jasné ano, jasné ne,“ zdůraznil. Opoziční role je podle něj paradoxně výhodou, protože strana v ní dokáže lépe prosazovat vlastní agendu bez nutnosti kompromisů, které ve vládě vyvolávají frustraci u voličů.
„Máme příležitost a musíme ji využít, abychom vyleštili ODS,“ apeloval Vondra s tím, že strana nemá pouze reagovat, ale sama určovat témata politické debaty.
Ženy mimo vedení: tiché, ale výrazné sdělení
Odchodem Evy Decroix a Martina Baxy z vedení ODS se uzavřela jedna éra. Spolu s Petrem Fialou a Zbyňkem Stanjurou se rozhodli mandát neobhajovat. Výsledkem je nové předsednictvo, které je generačně i názorově proměněné, avšak výhradně mužské.
Absence žen ve vedení ODS není jen statistickým údajem. V kontextu debaty o otevřenosti, modernizaci a schopnosti oslovovat nové voličské skupiny představuje téma, které bude stranu provázet i mimo kongresové sály. Zatím bez odpovědi zůstává otázka, zda jde o dočasný stav, nebo o hlubší strukturální problém.
Nová kapitola, staré výzvy
ODS má nové vedení, jasně rozdané role a ambici vrátit se k moci. Personální rozhodnutí kongresu ukazují spíše na kontinuitu než na revoluci. Zda se nové předsednictvo dokáže vyrovnat s očekáváním členské základny i voličů, ukáže až následující období. Jisté je jediné: opoziční čas začal a s ním i test soudržnosti, otevřenosti a skutečné schopnosti změny.
