Vláda premiéra Andreje Babiše schválila zásadní změnu financování médií veřejné služby. Česká televize a Český rozhlas mají v budoucnu přijímat peníze přímo ze státního rozpočtu a dosavadní systém koncesionářských poplatků má skončit. Po jednání kabinetu to oznámil ministr kultury Oto Klempíř. Současně potvrdil, že obě instituce mají dostávat méně peněz než letos. Zatímco Česká televize má podle návrhu přijít přibližně o miliardu korun, Český rozhlas o zhruba 350 až 400 milionů korun.
Jde o jednu z největších změn v systému fungování veřejnoprávních médií od vzniku České republiky. Dosavadní model byl založen na přímém financování prostřednictvím koncesionářských poplatků, které odvádějí domácnosti a další plátci. Nově mají být peníze na fungování České televize a Českého rozhlasu součástí státního rozpočtu a jejich výše určena zákonem.
Podle ministra kultury má Česká televize získat 5,74 miliardy korun ročně a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Obě částky mají být valorizovány pouze v případě, že souhrnná inflace překročí deset procent. Už první rok po zavedení nového systému by však znamenal výrazný pokles příjmů obou institucí. Česká televize by oproti letošku hospodařila přibližně s o miliardu korun nižším rozpočtem a Český rozhlas by přišel asi o 350 milionů korun.
Klempíř po jednání vlády zdůraznil, že kromě změny financování kabinet neplánuje žádné další zásahy do fungování médií veřejné služby. Tvrdí také, že se podařilo vypořádat všechny připomínky, které během přípravy návrhu zazněly. Od vedení České televize a Českého rozhlasu očekává, že budou schopny zajistit chod svých institucí i s nižšími rozpočty. „Obě instituce neprojevily žádný zájem na tom, aby šetřily,“ prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš.
Premiér současně odmítl obavy, že by financování médií veřejné služby představovalo dodatečnou zátěž pro státní rozpočet, který hospodaří s dlouhodobými schodky. „My na to určitě vybereme v rámci EET 2.0,“ uvedl Babiš. Ministr kultury pak snížení prostředků interpretoval jako cestu ke zvýšení efektivity. „Pokles rozpočtu znamená vyšší tlak na kvalitu médií,“ prohlásil Klempíř.
Právě tento argument však vedení obou médií dlouhodobě odmítá. Česká televize i Český rozhlas už dříve upozornily, že omezení příjmů nebude možné vyřešit pouze úsporami v administrativě nebo provozu. Podle jejich představitelů by se škrty promítly do výroby pořadů, regionálního vysílání, zpravodajství i původní tvorby. Obě instituce zároveň varovaly před propouštěním zaměstnanců.
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu jsou od dubna ve stávkové pohotovosti a opakovaně upozorňují, že změna financování může znamenat zásadní zásah do nezávislosti médií veřejné služby. Kritici návrhu poukazují především na skutečnost, že instituce financované přímo ze státního rozpočtu budou mnohem více závislé na rozhodnutí aktuální politické reprezentace.
Právě tento argument zaznívá nejčastěji také od opozice.
Bývalý premiér a někdejší předseda ODS Petr Fiala označil rozhodnutí vlády za další krok proti nezávislým institucím. „Vládní útok na nezávislé instituce v přímém přenosu: teď jsou na řadě veřejnoprávní média. Kdo bude další?“ uvedl Fiala.
Ještě ostřeji reagoval současný předseda ODS Martin Kupka. Podle něj nejde pouze o změnu financování, ale o pokus oslabit média, která se věnují kontrolní práci vůči politikům. „Andrej Babiš uvedl slovenské mafiánské praktiky v život. Miliarda méně pro ČT a o 350 milionů méně pro ČRo. Zestátnění veřejnoprávních médií se rozjelo, vláda se bojí kritické práce novinářů, kteří rozkrývají Babišovo sosání dotací pro Agrofert nebo třeba sociální byty pro členy jeho vlády. Hanba,“ prohlásil Kupka.
Podobně reagoval také předseda Pirátů Ivan Bartoš, který upozornil, že veřejnoprávní média mají sloužit jako kontrolní mechanismus politické moci. „Ne být závislá na tom, jestli jim zrovna vláda pošle peníze, nebo kolik jim seškrtá příště. Překopat financování ČT a ČRo bez řádné debaty a připomínek je nebezpečný krok. A výmluva, že už se to přece někdy připomínkovalo, je jen fíkový list. Všichni víme, že tady jde o politickou kontrolu. Přestaňte to schovávat za nějakou pseudoracionální debatu,“ uvedl Bartoš.
Předseda STAN Vít Rakušan pak obvinil vládu, že veřejnosti neříkala pravdu o skutečných dopadech změny. „Lhali, jako vždycky. Nejenže berou veřejnoprávním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ napsal na sociální síti. „V reakci na snahu vlády o zestátnění veřejnoprávních médií a ořezání jejich rozpočtů na úroveň před 20 lety svoláváme druhé kolo jednání předsedů parlamentních stran s řediteli Českého rozhlasu a České televize. Jedná se o tak zásadní zásah do jedné ze základních institucí demokracie, že věřím, že tentokrát si najdou čas i koaliční šéfové,“ doplnil následně Rakušan.
Do Babiše se pustila i kandidátka do Senátu za ODS Dagmar Pecková. “Dnešní rozhodnutí vlády o snížení rozpočtu České televize a Českého rozhlasu o 15% považuji za brutální zásah do fungování obou institucí,” napsala Pecková. “Bohužel se potvrdilo to, pred čím veřejnost varovala. Z Oty Klempíře se stává hrobař českých veřejnoprávních médií. Ostudné,” doplnila Pecková.
Právě otázka nezávislosti médií veřejné služby se stává hlavním bodem celého sporu. Zastánci současného systému upozorňují, že koncesionářské poplatky vytvářejí alespoň určitou bariéru mezi politiky a financováním médií. Pokud budou peníze přicházet přímo ze státního rozpočtu, bude o jejich výši rozhodovat vláda a parlament. Kritici se obávají, že každá budoucí vláda získá možnost vyvíjet na veřejnoprávní média tlak prostřednictvím rozpočtu.
Vláda naopak tvrdí, že financování ze státního rozpočtu je transparentnější a spravedlivější než systém poplatků. Premiér Andrej Babiš i další členové kabinetu dlouhodobě argumentují tím, že současný model je zastaralý a neodpovídá době digitálních služeb.
Andrej Babiš dlouhodobě patří mezi nejostřejší kritiky České televize i části novinářské obce. Veřejnoprávní média opakovaně napadal na tiskových konferencích, vystoupeních ve Sněmovně i na sociálních sítích. Kritice z jeho strany čelí jednotliví redaktoři, moderátoři i vedení médií. Terčem Babišových útoků je dlouhodobě také Václav Moravec. A to i poté, co po odchodu z České televize opustil veřejnoprávní obrazovku a založil vlastní mediální platformu.
Rozhodnutí vlády tak přichází v době, kdy vztahy mezi kabinetem a veřejnoprávními médii patří k nejnapjatějším za poslední roky. Není proto překvapivé, že změna financování vyvolává obavy nejen mezi zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu, ale také mezi částí odborné veřejnosti a opozice.
Nesouhlas se změnou se projevil i přímo před sídlem vlády. V době jednání kabinetu protestovaly proti návrhu desítky lidí, kteří upozorňovali na riziko oslabení nezávislosti médií veřejné služby a na možnost budoucího politického tlaku prostřednictvím státního rozpočtu.
