Občanská demokratická strana výrazně zostřila kritiku vlády Andreje Babiše kvůli připravované novele zákona o střetu zájmů. Poslanec ODS Petr Bendl tvrdí, že kabinet nepřináší zpřísnění pravidel, ale naopak jejich rozvolnění ve prospěch firem spojených s premiérem. Podle Bendla návrh otevírá cestu k veřejným zakázkám, dotacím i zemědělským podporám a fakticky přepisuje pravidla, která měla střetům zájmů bránit. Kritika přichází v době, kdy se kolem novely začínají objevovat i výhrady právníků zabývajících se korupcí a transparentností veřejné správy. Pozornost současně budí i samotní předkladatelé zákona, pod kterými nejsou podepsáni pouze poslanci ANO, ale také SPD a Motoristů sobě.
Podle občanských demokratů nejde o technickou úpravu zákona, ale o zásadní změnu samotného principu, na kterém současná pravidla stojí. ODS tvrdí, že vláda se nesnaží střet zájmů omezit, nýbrž vytvořit podmínky, ve kterých přestane být problémem. „Vládní poslanci nepředkládají zákon proti střetu zájmů. Předkládají zákon, který má střet zájmů legalizovat,“ uvedl Petr Bendl. Podle něj je princip celé novely jednoduchý. „To, co je dnes problém, má být zítra v pořádku. Firmy spojené s premiérem mají znovu získat snazší cestu k veřejným penězům. K dotacím, zemědělským podporám i veřejným zakázkám,“ prohlásil. ODS současně upozorňuje, že právě zákon o střetu zájmů vznikal jako reakce na dlouholeté pochybnosti kolem propojení vrcholné politiky a podnikatelských aktivit Andreje Babiše.
Velkou pozornost vzbuzuje už samotné politické pozadí návrhu. Pod novelou totiž nejsou podepsáni pouze poslanci hnutí ANO Radek Vondráček a David Pražák, ale také Marie Pošarová za SPD a Filip Turek za Motoristy sobě. Právě podpis Filipa Turka vyvolal pozornost části opozice i kritiků vlády. Motoristé před loňskými volbami opakovaně tvrdili, že budou vůči ANO zachovávat vlastní identitu a nebudou automaticky podporovat všechny kroky kabinetu. U novely, kterou opozice označuje za rozvolnění pravidel střetu zájmů ve prospěch premiéra, se však zařadili přímo mezi předkladatele. Kritici návrhu proto upozorňují, že nejde jen o iniciativu samotného ANO, ale o širší podporu uvnitř vládního bloku.
Největší pozornost budí změny kolem veřejných zakázek. Návrh podle Bendla ruší současný paragraf 4b zákona o střetu zájmů, který dnes představuje plošnou bariéru pro firmy spojené s veřejnými funkcionáři. ODS upozorňuje, že právě tento paragraf patřil v minulých letech mezi nejvýraznější pojistky proti propojení veřejné moci a ekonomických zájmů politiků. „Místo jasného zákazu má přijít výrazně užší pravidlo. Jinými slovy: premiérovy firmy by už nebyly automaticky vyloučeny z veřejných zakázek napříč státem, kraji, obcemi a veřejnými institucemi,“ upozornil Bendl. Právě oblast veřejných zakázek a dotací přitom patří dlouhodobě k nejcitlivějším částem debaty kolem Andreje Babiše a jeho vztahu k bývalému holdingu Agrofert. Kritici premiéra opakovaně upozorňují, že není možné oddělit výkon nejvyšší politické funkce od ekonomických zájmů rozsáhlého podnikatelského impéria, které s premiérem zůstává spojováno.
Podle Bendla ale novela nejde jen po veřejných zakázkách. ODS tvrdí, že vláda současně otevírá prostor i pro návrat premiérových firem k části dotačních titulů. Návrh totiž zužuje zákaz dotací pouze na případy, kdy jde o dotace „bez právního nároku“ a současně je poskytuje úřad, který daný veřejný funkcionář přímo řídí. „U premiéra to v praxi znamená, že dotace z resortů, které přímo neřídí, například ze zemědělství, průmyslu, životního prostředí nebo z fondů, by se mohly premiérovým firmám znovu otevřít,“ uvedl Bendl. Právě tato část novely vyvolává mimořádně silnou kritiku i mezi právníky zabývajícími se problematikou střetu zájmů. Novela skutečně ruší současný plošný zákaz dotací pro firmy spojené s členy vlády a nově ho omezuje pouze na úřady, které konkrétní politik přímo řídí. V praxi by tak například Ministerstvo zemědělství nesmělo poskytovat podporu firmě vlastněné ministrem zemědělství, ale firmy spojené s premiérem by mohly žádat o dotace z resortů, které předseda vlády přímo nevede.
Významnou část kritiky směřuje ODS také k pasážím týkajícím se zemědělských podpor. Právě zemědělství představovalo jednu z oblastí, kde se střet zájmů Andreje Babiše řešil nejintenzivněji i na evropské úrovni. Bendl upozorňuje, že novela výslovně pracuje s rozdělením podpor na nárokové a nenárokové. „Přímé podpory a dotace nárokového charakteru mají být poskytovány na základě rozhodnutí. To je pro velký zemědělský holding klíčové: významná část zemědělských peněz by se tak vyvedla mimo nejtvrdší zákaz střetu zájmů,“ uvedl. Návrh současně výslovně vyjímá z omezení právě nárokové dotace, tedy mimo jiné přímé zemědělské platby, které dlouhodobě tvoří významnou část dotační podpory velkých holdingů.
Další problém vidí občanští demokraté v samotném systému kontroly. Podle Bendla novela vytváří administrativní mechanismus, který má působit jako dohled nad přidělováním veřejných peněz, ale ve skutečnosti ponechává rozhodování ve stejných rukou. Poskytovatel dotace má zveřejnit záměr, následně mohou přijít námitky, které stejný úřad sám vyhodnotí. „Takže ten, kdo chce dotaci poskytnout, si zároveň sám posoudí, zda je všechno v pořádku. To není kontrola. To je návod, jak veřejné peníze uvolnit a formálně si to obhájit,“ prohlásil Bendl. Právník a člen pracovní komise Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí Lukáš Kraus označil právě zúžení zákazu za nejzávažnější část celé novely. Podle něj se zákaz nově vztahuje pouze na potenciální střet zájmů ministra, který vede konkrétní resort, nikoliv na premiéra. Dosavadní plošná ochrana má být nahrazena systémem námitek, který podle kritiků nedokáže střet zájmů efektivně řešit.
Velkou pozornost vzbudila také část novely týkající se lhůt pro vymáhání problematických dotací. Návrh podle ODS zkracuje lhůtu pro zahájení řízení o vrácení dotace ze SZIF z deseti let na čtyři roky. Zároveň obsahuje přechodné ustanovení, které počítá s použitím nové lhůty i na starší dotace. ODS tvrdí, že právě tato změna může mít zásadní dopad na možnost státu řešit problematické případy z minulosti. „To může znamenat, že starší sporné dotace už stát nebude schopen vymáhat. To není technická novela. To je politická operace,“ uvedl Bendl. Další výhrady v této souvislosti přidává i Transparency International. Právník organizace Kryštof Doležal upozornil, že zkrácení lhůty může v některých případech znamenat faktickou nemožnost starší dotace prověřit nebo vymáhat zpět. Současně kritizoval i nově zaváděné rozlišování mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi, které podle něj otevírá prostor pro čerpání části podpor firmami spojenými s vrcholnými politiky.
Debata kolem střetu zájmů Andreje Babiše patří k nejvýraznějším politickým sporům posledních let. Právě na kritice tradičních stran, údajného klientelismu a propojení politiky s ekonomickými zájmy přitom Andrej Babiš kdysi stavěl vlastní politický projekt. Opozice dnes tvrdí, že současná vláda jde přesně opačným směrem a postupně upravuje pravidla tak, aby vyhovovala ekonomickému zázemí premiéra. ODS proto celou novelu nevnímá jako izolovanou legislativní změnu, ale jako součást širšího stylu vládnutí. Podle občanských demokratů kabinet stále častěji oslabuje kontrolní mechanismy a rozvolňuje pravidla tam, kde jde o veřejné peníze nebo mocenský vliv státu.
„Není možné, aby si vládní většina přepisovala zákon o střetu zájmů tak, aby vyhovoval aktuálnímu premiérovi a jeho podnikatelskému zázemí,“ uvedl Bendl. Současně připomněl, že smyslem zákona není ochrana politiků, ale ochrana důvěry ve stát a férového podnikatelského prostředí. „Zákon o střetu zájmů má chránit občany, daňové poplatníky, férové podnikatele a důvěru ve stát. Nemá chránit premiéra před důsledky jeho vlastního střetu zájmů,“ dodal. Závěr Bendelova vystoupení pak mířil přímo k samotné podstatě celého sporu. ODS tvrdí, že není možné současně řídit stát a zároveň zůstávat ekonomicky propojen s firmami, které čerpají veřejné prostředky. „Premiér si musí vybrat. Buď chce řídit stát, nebo chce přes své firmy čerpat výhody ze státu. Obojí dohromady je přesně ten střet zájmů, před kterým má zákon občany chránit,“ prohlásil Bendl. Podle něj novela nepředstavuje omezení střetu zájmů, ale jeho postupnou normalizaci. „Tento návrh není zákon proti střetu zájmů. Je to zákon na uvolnění veřejných peněz premiérovým firmám. A takový zákon nemůže žádný odpovědný poslanec podpořit,“ dodal Bendl.
