Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová z hnutí ANO se ocitla ve velmi nepříjemné situaci. Podle zjištění Seznam Zpráv má na pozemku v Bílině stavby, které jsou v rozporu s územním plánem města. Právě Mrázová však společně s vládními poslanci předkládá novelu stavebního zákona, která podle opozice zmírňuje pravidla pro dodatečné povolování staveb a může tak zjednodušit legalizaci černých staveb. Ministryně tvrdí, že pozemek získala už se stavbami, přičemž nevěděla, že jsou načerno. Kvůli problémům Mrázové proto chce část opozice projednávání zákona blokovat.
Podle Seznam Zpráv stojí na parcele na okraji Bíliny domek s komínem, pergola s posezením a přístřešek. Pozemek je přitom podle územního plánu veden jako lesní plocha. Dokumentace k územnímu plánování města z let 2018 až 2022 navíc ukazuje, že tehdejší manžel Mrázové, místní podnikatel Roman Schwarz, se snažil parcelu změnit na stavební. Úřad mu to nepovolil. „Jedná se o lokalitu nevhodnou pro další rozvoj bydlení, jelikož by docházelo k expanzi obytné zástavby do volné krajiny. (…) Pozemek se navíc celý nachází ve vzdálenosti menší než 50 metrů od okraje lesa a realizace jakékoli stavby pro bydlení je zde tak s ohledem na veřejný zájem ochrany lesa jen velmi problematická,“ stojí podle serveru v rozhodnutí úřadu. Úředníci podle serveru měli zároveň upozornit, že parcela už tehdy nelegální objekty obsahuje. To je pro ministryni mimořádně nepříjemné i proto, že od roku 2022 měla jako starostka Bíliny územní plán přímo na starosti.
Mrázová se hájí tím, že pozemek nabyla ve stavu, v jakém je dnes. „V době pořízení jsem vycházela z předpokladu, že stav je v souladu s právními předpisy,“ uvedla. Podle serveru získala polovinu parcely darem od tehdejšího manžela v roce 2021 a o tři roky později se stala majitelkou celého pozemku. „Aktuálně řeším narovnání právního stavu a sladění faktického využití, evidence v katastru a územního plánu standardní cestou prostřednictvím žádosti o změnu územního plánu,“ doplnila ministryně s tím, že chce pozemek využívat jako zahradu. Takové vysvětlení ale opozici nestačí. Nejen kvůli samotným stavbám, ale kvůli souběhu s novelou stavebního zákona. V politice totiž někdy nestačí říct, že člověk něco zdědil, koupil nebo dostal už v problematickém stavu. Pokud zároveň řídí resort, který má podobné situace legislativně měnit, musí počítat s tím, že se z osobní věci stane veřejná otázka.
Na situaci ostře reagoval poslanec STAN Matěj Hlavatý. „To, že si paní ministryně levně pronajímá bydlení, jsem nijak neřešil. Je to její ostuda. Bohužel tady už se musím ozvat. Pokud ministryně rozhoduje o zákonu, který jí umožní legalizaci černých staveb, a zároveň předkládá poslaneckým návrhem tento paskvilní zákon, měla by okamžitě odstoupit ze své funkce,“ vyzval ministryni Hlavatý. „Příští týden budeme mít mimořádné schůze kvůli stavebnímu zákonu. Budu navrhovat svým kolegům, že dokud se nevyřeší problémy ohledně paní ministryně, budeme projednávání blokovat,“ doplnil. Jeho výrok míří přesně do slabého místa celé kauzy. Ministryně nemusí být autorkou původních staveb, nemusí je sama postavit a může tvrdit, že problém řeší standardní cestou. Jenže ve chvíli, kdy má politicky tlačit normu, která podle opozice zjednoduší dodatečné povolování staveb, vzniká podezření z mimořádně nešťastného střetu politické role a osobního zájmu.
Vládní novela stavebního zákona je už sama o sobě jedním z nejspornějších návrhů posledních týdnů. Starostové ji označují za šlendrián a připomínají, že vláda ji tlačí narychlo, bez dostatečného projednání a bez standardního připomínkového řízení. „Návrh stavebního zákona, který vláda tlačí narychlo a bez důkladného projednání, je šlendrián. Jsme připraveni obrátit se na Ústavní soud,“ uvedlo hnutí v tiskové zprávě. Tato slova teď v souvislosti s kauzou Mrázové získávají další význam. Kritika se již netýká jen kvality legislativy, ale i důvěryhodnosti člověka, který ji za vládu politicky nese. Pokud ministryně pro místní rozvoj sama řeší stavby v rozporu s územním plánem, těžko může přesvědčivě vysvětlovat veřejnosti, že novela, která zasahuje do pravidel dodatečného povolování staveb, nemá žádný problematický stín.
Starostové se pokoušejí vládní postup nahradit vlastní debatou s odborníky. V úterý 28. dubna uspořádali v Poslanecké sněmovně další kulatý stůl k návrhu nového stavebního zákona. Inicioval ho první místopředseda hnutí a předseda sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Lukáš Vlček. Cílem bylo podle hnutí reagovat na absenci odborné diskuse u změny, která může zásadně ovlivnit rozvoj obcí a měst. „Zrychlit výstavbu v Česku si přejeme všichni. Vláda se ale rozhodla zcela ignorovat standardní legislativní proces a předložila zákon jako poslanecký návrh, čímž se vyhnula řádnému připomínkovému řízení. My dnes děláme práci, kterou měl kabinet odvést už dávno – sedíme u jednoho stolu s klíčovými stakeholdery a řešíme, co se zákonem, který do stavebního řízení přinese chaos,“ vysvětlil Vlček. Podle něj o nekvalitní přípravě svědčí i fakt, že koalice musela ve druhém čtení předložit komplexní pozměňovací návrh čítající 1073 stran.
Právě obcházení standardního legislativního procesu je jednou z hlavních výtek opozice. Vláda podle kritiků předkládá zásadní změnu formou poslaneckého návrhu, aby se vyhnula řádnému připomínkování, procesu RIA a důkladné debatě s těmi, kterých se změna dotkne nejvíce. „Zástupci odborných organizací na dnešním jednání znovu potvrdili, že s nimi vládní koalice i přes opakované deklarace takto zásadní změny v legislativě nediskutovala. To je za nás zcela nepřijatelný postup. Zákonu chybí lobbistická stopa, a to ve chvíli, kdy sami vládní představitelé přiznávají, že tvůrci byli developeři,” doplnil Vlček. Stejně tak podle něj nebyly do hlubší konzultace výsledného návrhu zapojeny organizace hájící zájmy samospráv, například Svaz měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv. V takové situaci je každé nové podezření kolem ministryně ještě výbušnější. Pokud vláda tlačí zákon rychle, bez standardní debaty a s výhradami odborníků, pak skandál kolem vlastního pozemku šéfky resortu působí jako poslední kapka.
Poslankyně STAN Věra Kovářová označila návrh za ukázku legislativního selhání. „Tento zákon je ukázkovým příkladem legislativního paskvilu. Místo důrazu na kvalitu a funkčnost vidíme ze strany koalice jen nepochopitelný tlak na rychlost přijetí, aniž by kdokoli domyslel skutečné důsledky. Stojí to opravdu vládě za tento hazard?“ uvedla. Bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek pak upozornil, že deklarovaný cíl vlády, tedy zrychlení výstavby, podle něj s tímto zákonem zůstává v nedohlednu. „Problém není jen v procesech, které se tento zákon snaží násilně ohýbat, ale v samotných základech územního plánování. Lékem na pomalou výstavbu je zejména rekodifikace územního plánování, kterou ministerstvo z nepochopitelných důvodů úplně zastavilo. Musíme standardizovat postupy a dát obcím nástroje k efektivnímu rozvoji, nikoliv jim brát kompetence,“ uvedl Kulhánek, který je zároveň stínovým ministrem Kabinetu budoucnosti.
Kritika přichází také ze Senátu. Předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka označil předložený zákon za neopravitelný. „Pokud bude tento legislativní zmetek protlačen sněmovní většinou na sílu, jsme jako senátoři připraveni ve spolupráci s poslanci podat ústavní stížnost. Způsob přípravy nového stavebního zákona je tím nejhorším, se kterým jsem se během svého působení setkal,“ uvedl Sobotka. Jeho slova posouvají spor z běžné politické roviny do roviny institucionální. Nejde už jen o to, zda se opozici návrh líbí nebo nelíbí. Jde o to, zda způsob jeho přípravy obstojí z hlediska základních pravidel tvorby legislativy. A pokud se k tomu přidá osobní kauza ministryně, která má na pozemku stavby v rozporu s územním plánem, vzniká obraz vlády, jež žádá po ostatních důvěru, ale sama pro ni nedělá téměř nic.
Piráti mluví ještě ostřeji a označují návrh za hazard s bydlením. „To, co vládní koalice předvádí, je nebezpečný experiment na úkor lidí v této zemi. Návrh kritizují odborníci, samosprávy i úředníci. Přesto ho chce vláda protlačit bez diskuse během několika týdnů. Takto se zákon, který ovlivní život každého z nás, opravdu nepřipravuje,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Zároveň upozornil na varování odborů, podle nichž může kvůli novele odejít až 70 procent úředníků, což by podle kritiků mohlo stavební řízení ještě zpomalit místo toho, aby se zrychlilo. To je pro vládu značně nepříjemný argument. Pokud předkládá zákon s heslem zrychlení výstavby, ale odborníci, samosprávy a odbory varují před chaosem, odchody úředníků a destrukcí systému, pak se z politického slibu stává rizikový experiment.
Pirátská poslankyně Veronika Kovářová upozornila také na oslabení ochrany veřejného zájmu. „Zákon nově staví kvalitu bydlení na stejnou úroveň jako komerční zájmy. To může v praxi znamenat, že lidé přijdou o kvalitu života ve svém okolí ve prospěch zisku investorů. S Piráty proto předložíme několik pozměňovacích návrhů, například zavedení zón rychlejší výstavby, které umožní plánovat bydlení efektivně a zároveň s ohledem na kvalitu života,” uvedla. Další návrh Pirátů míří na zachování nástrojů pro vznik dostupného nájemního bydlení. „Vláda se snaží odstranit funkční rámec, který umožňuje obcím plánovat dostupné bydlení a garantovat, že byty budou skutečně sloužit lidem. To v době bytové krize nedává žádný smysl,“ doplnila Kovářová. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová pak připomněla souběžné problémy v návrhu zákona o podpoře bydlení. „Jde o milion a půl lidí, kterým hrozí ztráta bydlení. Stačí jim často jen včasná pomoc, aby nespadli na úplné dno. Vláda se na ně ale svými změnami vykašlala,“ řekla Richterová.
V celé kauze kolem Mrázové se tak spojily dvě věci dohromady, které pro vládu znamenají problém. První je osobní a politická: ministryně pro místní rozvoj má na pozemku stavby, které jsou podle zjištění médií v rozporu s územním plánem, a teď žádá o narovnání právního stavu prostřednictvím změny územního plánu. Druhá je legislativní: tatáž ministryně předkládá spolu s vládními poslanci zákon, který podle opozice a odborníků může zjednodušit dodatečné povolování staveb a oslabit pravidla, která mají chránit obce, krajinu i veřejný zájem.
Opozice proto sahá k nástroji, který v této fázi má: blokování projednávání. Hlavatý jasně řekl, že bude kolegům navrhovat, aby se stavební zákon neprojednával, dokud se nevyřeší problémy kolem ministryně. To je tvrdý krok, ale z opozičního pohledu logický. Vláda podle kritiků tlačí zákon narychlo, obchází standardní proces, nereaguje dostatečně na odborné výhrady a zároveň má v čele resortu ministryni s vlastní stavební kauzou. Taková kombinace je pro opozici příliš lákavá i příliš vážná na to, aby ji nechala být.
Na konci tedy nezůstává jen otázka, zda na pozemku v Bílině stojí domek, pergola a přístřešek v souladu s pravidly, ale mnohem širší problém. Vláda chce měnit stavební právo, které ovlivní obce, města, developery, úředníky, občany i krajinu. Chce to udělat rychle, přes poslanecký návrh a podle opozice bez dostatečné debaty. Do toho přichází zjištění, že ministryně odpovědná za resort má sama na svém pozemku stavby v rozporu s územním plánem a teprve nyní řeší narovnání právního stavu. Pokud chce kabinet Andreje Babiše veřejnost přesvědčit, že stavební zákon není dárek developerům ani nástroj k legalizaci problémů, měl by začít vysvětlením, proč ho předkládá takovým způsobem, ignoruje tolik výhrad a z jakého důvodu jeho tváří má být ministryně, která sama musí vysvětlovat černé stavby na vlastním pozemku.
