Česko si dnes připomene oběť Jana Palacha

Památku Palachovy oběti dnes na Václavském náměstí uctí jak předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), tak i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Pietní akce se konají i na dalších místech Česka, v Mělníku se pietního aktu zúčastní ministr školství Mikuláš Bek (STAN). 

Tragické výročí Palachova činu si připomene i Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Akci s názvem Palachův týden zahájí 16. ledna 2025 v 17:00 pietní akt před hlavní budovou FF UK a pokračovat bude následující dny promítáním filmu, debatou a přednáškou do 22. ledna. Na pietním aktu promluví rektorka UK prof. Milena Králíčková, děkanka FF UK dr. Eva Lehečková, rektor VŠE doc. Petr Dvořák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy doc. Mikuláš Bek, primátor Hlavního města Prahy doc. Bohuslav Svoboda a zastupitelé studentů. Následující den, 17. ledna, promítne spolek studentů sociologie SOCKA film Jan Palach s krátkou úvodní studentskou přednáškou v místnosti P200 v hlavní budově FF UK.

V den výročí Palachovy smrti, 19. ledna, připomene jeho odkaz v centru Zlína symbolický řetěz ze svíček. Happening Světlo pro Palacha se bude konat na Gahurově prospektu, travnaté ploše pod Památníkem Tomáše Bati.

Palachův čin byl dlouho tabu

O Palachově sebeupálení tehdejší roralitní komunistický režim mlčel dvacet let, jeho čin byl tabu. Stejně tak, jako o Palachovi, mlčeli komunisté i o Janu Zajícovi, který se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969. Neúnost totalitního režimu se vyhrotila nečekaně dne 20. února 1989, kdy se pietní akt k výročí smrti Jana Palacha změnil na nejsilnější protirežimní protestní akci, která tehdy překvapila svou intenzitou nejen vládnoucí politiky, ale rovněž opozici. V listopadu 1989 režim totality definitivně padl a lidé si tak mohli začít Palachovu i Zajícovu památku přimonínat svobodně. Šestnáctý leden je pak od roku 2014 v Česku významným dnem. 

V roce 2019 poslal k uctění Palachovy památky kytici i tehdejší předseda vlády Andrej Babiš, za což sklidil od části veřejnosti ostrou kritiku, a to proto, že čelí podezření ze spolupráce s komunistickou STB a sám byl členem KSČ.