"Charaktery" české levice

Klasických aparátčíků nikdy levice nemá nouzi, typickými příklady jsou bývalý místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, opětně zvolený předseda komunistů Vojtěch Filip, nebo Pavel Kováčik.

Zdeněk Škromach má tu výhodu, že je dlouhodobě znám, coby selfie muž, prezentující se svými bazénkovými videi. Dokáže, narozdíl od komunistů, svůj virtuální potenciál naplno využít. Video, kde od "bazénku" chtěl před senátními vobami zapalovat ohně, obletělo krátce po zveřejnění českou politickou YouTube scénu. Ve znovuzvolení senátorem mu tato videa nebyla nic platná, mandát neobhájil. Hrál na city, griloval pstruhy s bývalým hejtmanem Haškem a jeho pak označil za viníka neúspěšné senátorské kampaně. U bývalých "přátel", jak se sociální demokraté vzájemně nazývají je toto poměrně nezvyklá situace.

Ta nahrává komunistům. Ti totiž dokáží stavu, kdy je sociální demokracie rozhádána, skvěle využít. Sami se chtějí podílet skrytě na vládě ve formě její podpory.

Pro levici zvláštní úkaz.

Lidé, kteří nemají rádi podnikatele, doslova nesnášejí kapitál v rukou jednoho muže, se doslova vnucují do vlády, ač v parlamentních volbách získali něco málo okolo sedmi procent.

Včerejší status na FB Zdeňka Škromacha je toho humorným důkazem.

Typičtí  uhlazení aparátčíci komunistů, kterými jsou Vojtěch Filip a Pavel Kováčik, hrají o čas, dávají přednost politikaření. Bez Andreje Babiše by neměli téma, jak voliče zaujmout. Vnucují lidem názor, jak skvěle by se člověk měl s jejich pomocí. Jen se jim do vlády nějak nechce. Kováčik s Filipem se tváří na tiskových konferencích důležitě, padají jim u úst koutky, zapomínají na přítomnost kamer. Patrně mají jiné starosti, které mohou souviset s případnými předčasnými volbami, o nichž se špitá napříč politickým spektrem.

Andrej Babiš tak stále vede v preferencích voličů a není se čemu divit. Tvrdí o sobě, jak není politikem a veřejnost na jeho hru lehce přistupuje. Není se čemu divit.

Ke zrození Andreje Babiše přispěla bývalá politická scéna. Ta, co v České republice fungovala do roku 2013, než vypukla aféra Nagygate. Ta dala prostor k porodu současného premiéra v demisi.

Není snad ani proto překvapivé to, že lidé ze sociální demokracie, komunistů a ANO se v mnoha směrech shodnou. Komunisté opět prahnou na podílu u moci, ANO ji konečně má a ČSSD se k podílu na vládě chce znovu propracovat. Levice za cenu svého morálního kreditu.

Nelze totiž představitelům české levicové scény věřit to, že vládní pakt s trestně stíhaným miliardářem, bude jejich tradičním voličům nějak prospěšný.

Snad jen v případě, že takoví sociální demokraté, jako je Zdeněk škromach, se znovu uvidí v politické funkci, a kdy naslibují cyklistům popíjení za řidítky bez trestu. Politik podobného ražení bez skrupulí se pak snadno může stát lidovým králem.