Je nám třeba tradic?

Prakticky od data vzniku festivalu (v roce 1946), po počátečních nepravidelnostech, se datum zahájení ustálilo v roce 1959 na 12. květnu. V povědomí divácké (posluchačské) obce je toto dosti silně zafixováno.

Jubilejní 75. ročník 2020, však z této tradice vybočuje. Vedení festivalu rozhodlo, že zahajovací koncert PJ nebude 12.5., nýbrž již 7.5.2020. Jako hostující orchestr je pozvána Berlínská filharmonie, s programem Mahlerovy 4.symfonie a dirigentem Kirillem Petrenkem. Umělci zajisté špičkoví. Navíc přednesou repertoár jim vlastní. Lze tedy nepochybně očekávat nejvyšší uměleckou úroveň. Potud v pořádku. Co ale lze jen těžko chápat, je fakt, že slavnostní zahájení prestižního festivalu se odehraje o celých pět dní dříve, což je silně matoucí. Tradiční Smetanova Má vlast, která je synonymem zahajovacího koncertu, zazní v obvyklém termínu, tedy 12., resp. též 13. 5. 2020 (v repríze). Navíc, dle sdělení tiskového oddělení festivalu, bude slavnostní televizní přenos pořádán právě 12.5. Odůvodnění tiskového oddělení, že jde o jakousi symboliku (7.5., tedy 75.ročník) asi sotva kdo „přečte“.

Nevím, ale domnívám se, že tradice obecně není věc, se kterou je možno „šibovat“, jak se to právě zrovna (ať už z jakýchkoliv důvodů) hodí. Je to záležitost velmi cenná, křehká, zavazující a jedinečná. Těžko se buduje, ale velmi lehce ztratí. Lze si jen přát, abychom ji opravdu neztratili. Byla by to pro image naší kultury velká škoda.