K jednání o zdanění církevních restitucí dnes Sněmovna nedospěla

Komunisté trvají na zdanění náhrad

Pro toleranci menšinové vlády komunistickou stranou ANO a ČSSD je přitom zdanění náhrad církvím jednou ze stěžejních podmínek. Část senátorů i poslanců již avizovala, že pokud bude daňová novela platit, napadne ji u Ústavního soudu. Kritici novelu mají za protiústavní.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stanislav Grospič (KSČM) za předkladatele zapochyboval také o souladu náhrad s právem Evropské unie o nepovolené státní podpoře. Odmítl také argumenty odpůrců, že zdanění náhrad by porušilo legitimní očekávání církví.

Sněmovna by podle opozice popřela právní stát

Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka pokud by Sněmovna předlohu KSČM potvrdila, popřela by právní stát. Podle dalšího lidoveckého poslance Marka Výborného dřívější schválení novely je obchodem s komunisty za podporu vlády.

Marek Benda (ODS) pochválil senátory za to, že si "zdravý rozum zachovati ráčili".

Podle KSČM by stát mohl získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon schválený za vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat i podle smluv, jak je uzavřely se státem, 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013.

Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.