Středula: Vláda jedná protiústavně a polarizuje společnost

Jaký je Váš názor, coby předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů na návrh novely, včera schválené vládou, počítající s nižší červnovou valorizací penzi?

Co se týká nás, my si myslíme, že je to zcela v nepořádku. A to z více důvodů. Jestliže se vláda ohání tím, že je problém s veřejnými financemi, tak s nimi má něco dělat a nemá narušovat už tak vážnou situaci ve veřejných financích. Protože právě ODS, ať už za minulé vlády Andreje Babiše, tak v současnosti, je ta, kdo dělá ten obrovský problém ve veřejných financích. Jednak se spolupodílela na destrukci daní a příjmů státu, a z toho vznikl systémový deficit velmi vysokých hranic, až desetinásobku dřívějších deficitů a v letošním roce v tom pokračuje dalším snížením příjmové stránky veřejných rozpočtů. A to už je velmi vážný problém. Takže důsledkem toho je, že se stát vymlouvá na to, že právě proto, že vlády nezvládly veřejné finance, tak za to mají důchodci zaplatit tím, že se má změnit valorizační schéma u důchodů. Navíc v současné chvíli již byly naplněny podmínky pro tu valorizaci. Ta má být 1770 korun a ne 750 korun. A to je vážná zpráva. To znamená, že je zcela oprávněné říct, že vláda v rozporu s právním stavem, chce valorizovat méně. Navíc k tomu využívá nástroj, který se jmenuje stav legislativní nouze, aby tady přizpůsobili tuto zákonnou předlohu. Takže my zde vidíme rozpor jak s předvídatelností práva, tedy s ústavním právem a také v tom vidíme závažnou zprávu. Ta v uvozovkách říká, že když to bude chtít vláda změnit, změní to, bez ohledu na to, jaké to má dopady na ty, kteří to nezpůsobili.

Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček protiústavnost také zmiňuje. Současně nevylučuje pravděpodobnost toho, že novelizace doputuje k Ústavnímu soudu. Pokud by Ústavní soud nezákonnost novely potvrdil, nakolik si kabinet Petra Fialy zadělává na problém, pokud by vláda musela rozdíl nakonec doplácet penzistům zpětně?

Už jenom to, že část Poslanecké sněmovny říká, že to protiústavní je, a naše stanoviske je úplně stejné, aniž bychom to jakkoli koordinovali a cokoliv k tomu říkali, je ten fakt zřejmý. Právní stav je nějaký a někdo jej chce měnit, ale v situaci, kdy ta skutečnost už nastala. Já, abych to zjednodušil, je to jako bychom získali nárok na to abychom dostali nějaký příspěvek, třeba příspěvek na péči, nebo něco podobného, vznikl nám nárok, o který nemusíme žádat, protože vznikl automaticky a někdo si řekne: „nárok je moc velký, takže ho snížíme.“ A v tom je ta neústavnost, ta retroaktivita. Bude proto velice zajímavé, pokud se to k Ústavnímu soudu dostane, což bych i doporučoval, jaký výrok v tomto případě bude. Retroaktivita, podle našeho soudu, není tím, co by se mělo dělat. U té retroaktivity je nutné si uvědomit, že ta nemusí být jen k platnému zákonu, ale klidně může někdo říct, a proto retroaktivita není možná, že prostě nárok, který jsme získali před deseti lety, tak budeme muset vrátit, protože někdo si vzpomněl, že právní stav nezmění. Proto je retroaktivita takto přísně sledována. A proto to není dobrá zpráva pro nikoho. Navíc je to velmi nebezpečná zpráva i proto, že když vláda na jedné straně na podzim ústy premiéra řekne, že nebude prodlužovat věk odchodu do důchodu a nebude konat nic proti valorizaci důchodů, tak najednou ani jedno z těchto dvou prohlášení není pravdivé.

Nakolik je, podle Vás, v souvislosti s takto nastavenou vládní politikou, reálná úvaha o možném nárustu extremismu ve společnosti?

Tady se jednoznačně radikalizuje společnost. A je naprosto zřejmé, že vláda tu radikalitu ve společnosti takovými opatřeními a takovými kroky jen povzbuzuje.

Souvisí, podle Vás, načasování této novely, s nedávnými prezidentskými volbami?

Nevím, do jaké míry to je, či není pravdou, ale už tato samotná spekulace ukazuje, že se vládě nevěří. A to si myslím, že je to to nejzásadnější. To znamená, že namísto toho, aby se řešily tyto kroky v nějaké logické posloupnosti, tak v tomto případě se o logickou posloupnost nejedná. Ale lidé v tom vnímají naprosto zřejmý úmysl. A už jsem to slyšel z více úst. Není to první poznámka tohoto typu, a o to je to samozřejmě vážnější. Pokud je tato informace pravdivá, tak je to vážná věc. Znamená to, že politik spekuluje, neřekne voliči pravdu, protože se obává, že dojde k nějakému jinému politickému vývoji, než kdyby tu pravdu řekl. No v tom případě možná někteří z podporovaných kandidátů, teď aniž bych to spojoval s nějakou konkrétní volbou, že by z toho mohl mít buď nějaký profit, anebo by z toho mohl mít nějakou újmu. A to už samo o sobě je vážná skutečnost. To je už vlastně taková hranice, kdy se s názory občanů vědomě manipuluje. Takže bych se ani nechtěl domnívat, protože už samotná tato otázka je vážnou věcí.

Vraťme se k prezidentským volbám. Jaká byla, podle Vás šance, že byste se dostal do druhého kola?

Já to neřeším, to proto, že jsem se rozhodl jiným způsobem. Takže o tom ani nespekuluji. Není proto důvod.

U koho jste pro kandidaturu hledal podporu. Jen mezi občany, nebo i mezi politickými stranami?

Podporu jsem hledal jen u občanů.

Z prezidentské volby jste nakonec odstoupil a podpořil jste Danuši Nerudovou, která má u části společnosti nálepku pravicové političky. Proč zrovna ji?

Já se k tomu nebudu vracet. Omlouvám se, ale toto téma mám již uzavřené.

Máte blíže spíš k levici, spekuluje se hodně o tom, že je Vám nejbližší ČSSD. Jaká je, podle Vás šance, že by se sociální demokraté mohli vrátit do Sněmovny?

Jako občan si přeji, aby v Poslanecké sněmovně byla situace vyvážená. To znamená, aby v ní byli zástupci jak pravice, tak i levice v silném zastoupení. To je předpoklad, aby politika měla obě tváře. A v takové debatě takových politických subjektů potom samozřejmě se dá říct, že si volič bude vybírat. Ale jakmile se jedná o to, že jsou zastoupeni populisté, a potom nějaký politický směr, tak to potom rozhodně není úplně ten správný mix. Ale je to na voličích. Volič se tak rozhodl, a to je nutné respektovat.

Kde, podle Vás, dělá tradiční levice chybu, ať už jde o komunisty, nebo ČSSD, že takto špatně končí ve volbách?

Nejsem straník, takže na to neumím pohlížet takto, mě to spíš mrzí. Já bych si přál, aby primárně sociální demokracie úspěšný byla. Proti komunistům jsem se vymezil již mnohokrát, takže to nebude něco, co bych podporoval. Co se týká primárně levice, tak si myslím, že šanci má vždy, záleží na tom, jakým způsobem ji uchopí, jakým způsobem se budou chovat její lídři a jakým způsobem budou schopni ukázat ten svůj směr, který oni reprezentují. Já jsem zástupce zaměstnanců, ty máme bez rozdílu na politické zaměření, takže já bych si přál, aby politici ukazovali spíš to, jaká řešení jsou dobrá, která špatná a proč. A podle toho aby si volič vybral.

Kdo, podle Vás, nyní nejvíce reprezentuje levicový proud? Lze v Česku jěště vůbec hovořit o pravici a levici? Když se podíváme na Andreje Babiše, tak asi není uplně typickým představitelem levice, a přesto oslovuje především levicově smýšlející proud.

Já si myslím, že Andrej Babiš rozhodně není představitelem levice a nikdy jím nebyl. To je jenom fikce. Co se týká toho pravolevého souboje, tak ten právě chybí. Proto tady dochází k tomu, k čemu tady dochází, tedy že to nemá právě tento směr. A to je vážný problém. Já bych si přál, aby to v Česku bylo podobné tomu politickému souboji, který probíhá v Německu. Na jedné straně CDU/CSU, na straně druhé SPD, případně Die Linke, a to si myslím, že je souboj, který ukazuje směry a volič se rozhoduje pro to, který směr zvolí. To je, podle mne uchopitelnější, než když se jedná o to, že jde o nějaký typ populismu, který vlastně nemá toto ukotvení. Lidem to pak chybí, jsou z toho různě rozezleni. A to ať už jde o chování vlády, nebo jsou rozezleni právě z toho, že se nemyslí na lidi. A to je právě ten primární směr, který se snaží zastávat ty levicové politické subjekty. Ale jak to bude v České republice do budoucna, to těžko odhadnout, protože v této chvíli je vše naprosto jasné. Máme nějaké zastoupení ve Sněmovně, volič o něm rozhodl, a zdali v roce 2025 dojde k nějakému přeskupení, to je opětovně jenom na voličích a na aktuální situaci v republice. Já si myslím, že pro levici se situace otevírá velmi silně, ale to pochopitelně záleží na levici jako takové.

Co ČMKOS současné vládě nejvíce vytýká?

Vláda naprosto rezignovala na svou roli v oblasti boje s inflací. Inflaci odbrzdila tím, že s ní nebojovali tak, jako některé země, například Francie. To považuji za jednu z nejzávažnějších věcí a výsledek se zde projevuje. Je zde pádivá inflace, která se na konci letošního roku dostane, ve srovnání s prvním lednem 2020 na nějakou hodnotu sedmadvacetiprocentní inflaci. To znamená znehodnocení peněz, kdy stokoruna bude mít hodnotu nějakých 74 korun, nebo ještě méně sedmdesáti tří korun na konci roku 2023. To je velmi vážná zpráva, která se nám projevuje naprosto všude.

V posledních dnech se velmi debatuje připravovaná důchodová reforma. Zmínil jste, že ČMKOS je připravena k protestním akcím. Jakou budou mít tyto akce formu? Půjde o stávky v podnicích, nebo odbory vyzvou k pouličním demonstracím? Jakou formu protestu byste, jako odbory, volily?

To nemusí být přeci jen odbory, kdo takové protesty bude konat. To mohou být i různé jiné subjekty. A toho já se, samozřejmě obávám. Protože se toho může chopit kdokoliv. To může být tak stejně politická strana, stejně jako to může být nějaká skupina, která k tomu vznikne a nemusí to být odbory. A jakou formu taková skupina zvolí, to bude záležet pouze na té skupině. Jestliže odbory říkají, že jsme nespokojeni se situací, tak to říkáme proto, že chceme, aby došlo ke změně. Žádáme, aby k důchodové reformě proběhl dialog. Pokud dialog neběží, tak je to špatná zpráva pro všechny, a tím pádem se otevírá pole třeba právě pro různé typy hnutí a uskupení, která prostě budou konat protestní akce. A to už samozřejmě není úplně jednoduchý problém pro stát, pro politickou kulturu, pro politické zaměření České republiky po roce 2025, a tak dále. Jsou to velmi vážné věci. Jestli si je však poplitikové nechcou uvědomit a konají věci, které jsou v tomto případě proti tomu, ať si za to vezmou zodpovědnost. Obory nejsou opraváři špatných politických rozhodnutí. Přesto vždy budeme poukazovat na to, co se kde děje, co je, podle našeho soudu protisměrné a co škodí. ˇat už je to v oblasti daní, ať už je to v oblasti důchodů, nebo v oblasti mezd a platů. Těch věcí je více, ale u nás to nemá tu charakteristiku stranickou, ale věcnou. A právě otázka důchodů, protože naši zaměstnanci, samozřejmě ty které zastupujeme, do toho důchodu jdou. Výsledek je ale ten, že nás vláda přehlíží.

Jak to myslíte, že vás vláda přehlíží?

Pokud vláda skutečně chce dialog vést, a mít tu sociální smír, tak musí konat. Smír nepřichází tím, že někdo něco jenom prohlásí, ale koná. V tomto případě vláda, bohužel, díky svým aktivitám směřuje k sociálnímu neklidu.

Jaký by byl podle odborů, přijatelný návrh důchodové reformy?

My jsme řekli, co rozhodně nechceme. Jednoznačně jsme sdělili, že nechceme, aby se prodlužoval věk odchodu do důchodu a stejně tak jsme byli proti snížené valorizaci. To znamená, aby byly nejdříve napraveny veřejné finance a pak se bavit o dalších parametrických změnách. To znamená, že si dovedeme představit prodloužení pojistné doby, umíme si představit debatu při otevřeném daňovém systému, která by vedla k tomu, jakým způsobem budou do budoucna důchody financovány. Jsou země, kde jde na financování důchodů minimální částka z pojištění a drtivá část na financování penzí jde z daní. Takže je to i otázka mixu, jakým způsobem se na tom budeme podílet. Česká republika má nejvyšší podíl právě příjmů, které jdou z pojištění na hrazení aktuálních důchodů. Jsou země, které to mají v jiném poměru, to znamená, že se zvyšuje podíl toho, co se platí přímo z daní a snižuje se podíl toho, co je z penzijního, nebo v tomto případě sociálního pojištění. A není to cesta prodlužování věku odchodu do důchodu. My chceme, aby těžké profese, šly do důchodu naopak dříve.

Tím jste mi nahrál na smeč. Podle jakých kritérií byste stanovili to, které profese jsou ty těžké. Řeč asi nebude o hutnících, či zednících, to je asi jasné, že do kategorie těžkých tyto profese spadají, ale i taková uklizčka může namítat, že ona je ta, která se tahá s těžkými kbelíky vody, chirurg třeba příjde s výtkou, že je to právě on, kdo rozhoduje často mezi životem a smrtí člověka, a tak dále. Kde vidíte onu hranici mezi tím, co je těžká a lehčí profese?

Dříve na toto existoval poměrně jednoduchý mechanismus, kdy se jednotlivé profese zařazovaly do tzv. důchodových kategorií. To bylo do devadesátých let, respektive asi do roku 1992, potom se tyto kategorie zrušily. Do té doby se každá profese posuzovala z tohoto pohledu, právě pro účely nároku dosažení věku odchodu do důchodu. V současné době tato kategorizace není, už třicet let, přestože to odbory požadovaly, přestože to politici slibovali, ale nikdy to nedotáhli do konce, takže jsem přišli s návrhem, aby se jednalo podle kategorie rizikovosti. A to pro kategorie tři a čtyři, aby byla tato možnost dřívějšího odchodu. Každá kategorie je zařazena dle své rizikovosti a právě rizikovost vyjadřuje i nebezpečí spojená s výkonem určité profese.

Vynechme tedy politickou rovinu, o prezidentské kandidatuře již hovořit nechcete, tak jaké jsou Vaše plány pro nejbližší dny a měsíce?

Budou stejné, jako posledních třicet let. To znamená boj za práva zaměstnanců, jejich rodin, za lepší životní úroveň v České republice, za lepší mzdy, přibližování se západním zemím, a to i za tu cenu, že dojde ke sporům s vládami. My totiž, jako odbory, nezodpovídáme žádné vládě, ale svým členům.