Lidovci a Starostové odstartovali v Brně komunální kampaň ve velkém stylu. Na Moravském náměstí představili kandidátku, kterou staví na starostech městských částí, otevřené komunikaci a slibu „jiného magistrátu“. Jenže vedle nových tváří vytahují do kampaně i bývalého ministra Petra Hladíka, jehož jméno se v posledních letech opakovaně objevovalo v politických kauzách a sporech kolem fungování ministerstva životního prostředí.
Brněnské komunální volby se začínají měnit v mnohem tvrdší střet, než se ještě před několika týdny zdálo. Koalice Lidovci a Starostové totiž do čela kandidátky postavila starostu Kohoutovic Jakuba Hrušku a otevřeně mluví o tom, že chce „vrátit magistrát lidem“ a přenést zkušenosti z městských částí přímo do vedení města. Na první pohled jde o poměrně chytrou strategii. V době, kdy velká část veřejnosti vnímá brněnský magistrát jako vzdálený aparát plný zákulisních dohod, působí starostové městských částí přece jen civilněji a bližší běžnému životu.
Právě na tom chce koalice celou kampaň postavit. Hruška opakovaně zdůrazňuje, že politici mají být mezi lidmi a magistrát nesmí připomínat uzavřenou pevnost odtrženou od reality jednotlivých čtvrtí. „Magistrát není nedobytná věž a politici musí mezi lidi a vysvětlovat věci. Pokud bych se stal primátorem, budu každé tři týdny pořádat debatu v různých městských částech, aby se mě lidé mohli zeptat, co se na magistrátu děje,“ uvedl Hruška při včerejším představování kandidátky na Moravském náměstí v Brně. Celá konstrukce kampaně je postavená tak, aby působila jako kontrast vůči velké „magistrátní politice“. Lidovci a Starostové se snaží vyvolat dojem, že právě oni představují normální komunální správu bez velkých her a zákulisních machinací. Jenže do této pečlivě budované image zároveň velmi zvláštně zapadá jedno jméno, a to bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík.
Hladík kandiduje z pátého místa a koalice z něj dál dělá jednu z hlavních tváří kampaně. Hruška o něm mluví jako o „hlasu Brna v Praze“ a člověku, který pro město udělal více než kdokoliv jiný. Jenže právě kolem Hladíka se v posledních letech nahromadila řada kauz, které jeho obraz výrazně komplikují. Ať již šlo o policejně sledované prostředí kolem brněnských zakázek, starší kauzy z komunální politiky nebo pozdější otázky kolem fungování Ministerstva životního prostředí, Hladík rozhodně nepůsobí jako symbol „nového začátku“. V souvislosti s Hladíkovým působením na ministerstvu se navíc objevily pochybnosti kolem vrchního ředitele sekce ochrany životního prostředí ministerstva Davida Surého, u něhož se začalo mluvit o možném střetu zájmů a problematických vazbách. Právě tyto příběhy znovu připomínají, že Hladíkovo jméno zůstává pevně spojené s mocenským stylem politiky. O to zvláštněji působí, když koalice současně mluví o otevřenosti, důvěře a jiném způsobu vedení města. „Petr Hladík je člověk, který pro Brno udělal opravdu hodně a já jsem moc rád, že již nyní je hlasem Brna v Praze. Nikdo jiný v současnosti za Brno tolik nebojuje v parlamentu jako právě Hladík,“ prohlásil na Moravském náměstí Hruška. Pro část voličů to může být argument. Pro jinou část ale právě připomínka toho, že Lidovci zůstávají pevně spojeni se stejnými jmény, která brněnskou politiku ovládají už dlouhé roky.
Koalice přitom zjevně dobře ví, že samotná komunální témata tentokrát stačit nebudou. Proto se snaží kandidátku doplnit i mladšími tvářemi a mluví o generační obměně. Na volitelných místech kandidují například Kateřina Basel z Brna-severu nebo Patrik Cibere z Vinohrad a Lidovci se Starosty otevřeně přiznávají, že chtějí cílit část kampaně právě na mladé voliče. Zároveň ale zůstává otázkou, zda lze současně prodávat „novou energii“ a stavět přitom kampaň na politicích, kteří jsou s brněnskými mocenskými strukturami spojeni více než deset let. Důležitou součástí kampaně má být také dlouhodobá programová vize města. Současná radní pro školství Irena Matonohová uvedla, že koalice vytvořila patnáct pracovních skupin, které připravovaly návrhy pro jednotlivé oblasti fungování Brna. Podle ní mají Lidovci a Starostové ambici nabídnout plán, který nebude omezený jen na jedno volební období. „Vedle kandidátů a odborníků z našich stran jsme zapojili i nezávislé experty. Společně jsme vytvořili komplexní vizi pro město Brno. Ne na čtyři roky, ale na delší období,“ uvedla Matonohová při představování kandidátky.
Jenže právě tady se ukáže, zda bude kampaň skutečně stát na tématech a programu, nebo zda ji znovu převálcují staré otázky kolem zákulisních vazeb, personálních sítí a lidí, kteří se v brněnské politice pohybují už příliš dlouho na to, aby mohli věrohodně mluvit o „novém stylu“. Lidovci a Starostové se totiž nyní snaží prodávat dvě různé věci současně. Na jedné straně komunální civilnost a blízkost obyčejným lidem, na straně druhé silné politické hráče s dlouhou historií v mocenských strukturách města i státu. Právě v tom může být největší problém celé kampaně. Protože zatímco Jakub Hruška působí jako relativně nový typ komunálního politika, návrat Petra Hladíka do centra brněnské kampaně současně připomíná, že staré mocenské vazby z brněnské politiky nikam nezmizely.
