Návštěvníci Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice vypískali po ministru kultury Otovi Klempířovi také ministra zahraničí Petra Macinku. Předseda Motoristů přijel na festival den po svém stranickém kolegovi, požádal ředitele akce o možnost promluvit z pódia a před publikum se postavil s vědomím, že ho nejspíš nečeká vřelé přijetí. Lidé mu odpověděli hlasitým pískotem, pokřiky a výzvami, aby odešel. Macinka se přesto pokusil pokračovat a návštěvníkům vysvětloval, že ze Strážnice podle něj vzniká politická akce. Po odchodu z jeviště zveřejnil rozsáhlý příspěvek, v němž se pochlubil údajně ještě „hysteričtějším“ pískotem než Klempíř, postěžoval si na „mor obdivu k falešným modlám“ a své odpůrce označil za lidi s kyselými dušemi.
Macinka na festival dorazil poté, co publikum o den dříve hlasitě odmítlo ministra kultury. Klempíře návštěvníci přivítali bučením, pískotem a pokřiky „Fuj!“. Ten následně označil přítomné za lidi v zajetí buranství, sprostoty a zášti, jejich chování spojil s alkoholem a vysokými teplotami a začal se ptát, jaké „zrcadlo“ by jim mělo nastavit ministerstvo kultury a vláda. Macinka se rozhodl na Strážnici osobně přijet a požádal ředitele festivalu, aby mohl také vystoupit.
Před publikum vstoupil s oznámením, že lidé mohou zopakovat to, co předchozí den předvedli Klempířovi. Současně je požádal, aby ho nechali alespoň krátce mluvit. „Tady bych vám chtěl třeba, dámy a pánové, něco říct. Dobrý den. Včera jste byli tady přísní na jednoho politika, tak si to dneska můžete zopakovat. Ale dvě minuty na mě buďte, ale prosím, fakt mě nechte něco říct,“ prohlásil Macinka. Publikum mu odpovědělo hlasitým pískotem a z davu se ozývaly výkřiky „Vypadni!“.
Ministr se poté pokusil návštěvníkům sdělit, že ani komunistický režim podle něj nedokázal ze Strážnice vytvořit politickou přehlídku. Ve svém pozdějším příspěvku vystoupení shrnul slovy: „Řekl jsem, že ani bolševikovi se v průběhu 81 let nepřetržitého fungování nepodařilo ze Strážnice udělat ‚Festival politické písně‘, i když se o to mnozí fakt hodně snažili. Bojím se, že se to děje právě nyní a že to není opravdu dobře.“
Macinka tak přijel na folklorní festival s politickým projevem, v němž přítomné varoval před politizací folklorního festivalu. Poté tvrdil, že jeho sdělení část návštěvníků pochopila. „Leckdo to pochopil a bylo skvělé to pak od řady lidí i následně slyšet,“ napsal. Hlasitý pískot, který jeho vystoupení provázel, však nepopíral. Naopak se snažil svého stranického kolegu Klempíře překonat alespoň v intenzitě odmítavého přijetí.
„Ale ten pískot, Oto, ten jsem já teda dnes měl rozhodně mnohem hysteričtější než ty včera,“ vzkázal ministr kultury. Přiznal také, že s podobnou reakcí počítal a před publikum se postavil dobrovolně. „Uznávám, že jsem si tam pro něj dobrovolně a vědomě přišel, protože sonda do duší lepší části společnosti je vždycky výživná,“ uvedl Macinka.
Předseda Motoristů se tak pokusil pískot převyprávět jako vlastní odvážnou výpravu mezi odpůrce. Veřejné odmítnutí ale současně vysvětlil stavem společnosti, která podle něj podléhá falešným vzorům. „Přesto je mi vážně smutno z toho, co všechno je dnes nakaženo morem obdivu k falešným modlám,“ napsal. Koho považuje za falešné modly a koho za jejich obdivovatele, už blíže neuvedl.
Macinka přidal také poznámku, že vystoupit pouze před vlastními příznivci nevyžaduje žádnou odvahu. „Protože jít si stoupnout jen před své fanoušky, to je pak po bitvě každý generál, že…“ prohlásil. Sám však na pódium nepřijel diskutovat s konkrétními kritiky ani odpovídat na jejich otázky. Pronesl několikaminutový projev, v němž návštěvníkům vysvětloval svůj pohled na festival, a následně jejich pískot označil za hysterický.
Na závěr ministr zahraničí slíbil, že se Motoristé svého úsilí nevzdají. „Bude trva roky, než to opravíme, ale nevzdáme to, i když po nás budou lidé s dušemi kyselými hystericky pískat,“ napsal. Vedle překlepu v příspěvku tak zanechal také jasné rozdělení lidí na ty, kteří podle něj chápou potřebu nápravy, a na odpůrce s „kyselými dušemi“. Stejně jako Klempíř proto veřejný nesouhlas nevzal jen jako nepříjemnou součást politické funkce, ale proměnil ho v soud nad lidmi, kteří mu pískotem dali najevo svůj názor.
Reakce se objevily také přímo pod Macinkovým příspěvkem. Část uživatelů ho podpořila, další se přidali k odmítavému postoji festivalového publika. „Pískot ve Strážnici na ty dva vládní omyly, byl pro mě rajskou hudbou,“ reagovala jedna z diskutujících. Macinka se tak ani po odchodu z festivalového pódia neocitl pouze mezi fanoušky, před které se podle svých slov stavět nechce.
Po Klempířovi tak ve Strážnici narazil také šéf Motoristů. První ministr publikum po vypískání obvinil z buranství, sprostoty, zášti, alkoholu a podlehnutí vedru. Druhý přijel následující den, nechal se vypískat ještě hlasitěji a následně psal o hysterii, falešných modlách a kyselých duších. Oba tak dostali možnost zjistit přímo před tisíci lidmi, jakou odezvu jejich politika vyvolává. Ani jeden z nich však nepřipustil, že by pískot mohl být jednoduše svobodně projeveným názorem na jejich působení ve vládě.
Macinka se chtěl předvést jako politik, který se nebojí vstoupit mezi své odpůrce. To se mu podařilo. Lidé ho vypískali, vyzvali k odchodu a jeho řeč nepřijali. Následný příspěvek už ale místo politické odvahy nabídl hlavně sebelítost nad společností údajně nakaženou obdivem k falešným modlám. Ministr si pro pískot přijel dobrovolně. Když ho dostal, nezapomněl si na něj postěžovat.
