Jiří Lobkowicz ocenil vystoupení prezidenta Petra Pavla v New Yorku i způsob, jakým tam česká hlava státu reprezentovala zemi. Vedle projevu před Valným shromážděním OSN připomněl Pavlova diplomatická jednání, setkávání se státníky, rozhovory s novináři, běh v Central Parku i návštěvu památníku obětí teroristických útoků z 11. září, kde prezident uctil také památku dvou českých občanů. Lobkowicz z několika dnů poskládal obraz prezidentství, které podle něj nepotřebuje okázalost ani hluk, aby bylo ve světě přítomné.
Za nejdůležitější moment označil Pavlův projev v OSN, v němž prezident mluvil o významu mezinárodních pravidel, odpovědnosti velmocí, ruské agresi proti Ukrajině, reformě OSN i rizicích spojených s umělou inteligencí. Pro Českou republiku podle Lobkowicze rozhodují vedle ekonomické a vojenské síly také důvěryhodnost, spojenci a schopnost být u stolu tam, kde se rozhoduje.
Lobkowicz postavil svou úvahu na kontrastu mezi oficiální diplomacií a drobnými okamžiky, které ji doprovázely. „Někdy o zahraniční politice řeknou fotografie víc než dlouhé komentáře,“ napsal. New York podle něj ukázal Pavla ve výrazně rozdílných situacích, aniž by některá z nich působila jako něco odděleného od prezidentské role. „Dohromady z toho vzniká docela zajímavý obraz českého prezidentství. Ne okázalého. Ne hlučného. Ale přítomného,“ uvedl Lobkowicz.
Pravidla nejsou slabost, ale pojistka
Největší váhu přikládá
Lobkowicz Pavlovu projevu před Valným shromážděním OSN z 23. září. Prezident v něm mluvil o proměně světového uspořádání a o systému založeném na pravidlech, který vznikl po druhé světové válce. Moc podle něj nikdy nebyla rozložena rovnoměrně, současné změny však mají sílu poválečný systém zásadně proměnit. Úkolem mezinárodního společenství podle Pavla není takovým změnám bránit, ale zvládnout je mírovou cestou.
Pavel před delegáty odmítl představu, že pravidla potřebují jen slabší státy. „Potřebujeme pravidla. Ne proto, že by všechny státy byly stejně mocné, ale právě proto, že tomu tak není,“ uvedl prezident. Pravidla podle něj mají cenu pouze tehdy, pokud zavazují všechny, zvlášť ty státy, které mají dost síly k jejich zpochybňování nebo porušování. „Když přestanou platit pravidla, uvolněné místo zaplní síla,“ varoval Pavel.
Lobkowicz označil právě tuto část za myšlenku vystihující celou Pavlovu cestu. Pro Českou republiku podle něj není mezinárodní řád abstraktní diplomatickou poučkou, ale otázkou vlastního postavení ve světě. „Nemáme stovky milionů obyvatel, jaderný arzenál ani místo stálého člena Rady bezpečnosti. Náš vliv proto nevychází pouze z ekonomické nebo vojenské síly. Vychází také z důvěryhodnosti, spojenců a schopnosti být přítomen tam, kde se rozhoduje,“ napsal Lobkowicz.
Česká republika současně usiluje o nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN pro roky 2032 až 2033. Pavel tuto kandidaturu v projevu připomněl a spojil ji s připraveností nést část odpovědnosti za práci Rady. „Pokud budeme zvoleni, budeme se aktivně podílet na práci Rady bezpečnosti a poneseme svůj díl odpovědnosti,“ uvedl prezident. Česko podle něj chce dál podporovat politický dialog, humanitární pomoc, ochranu civilistů a kritické infrastruktury i vyvozování odpovědnosti za závažná porušení mezinárodního práva.
Pavel pojmenoval Rusko jako přímou hrozbu
Rusko dostalo v Pavlově projevu jednoznačné místo. Prezident připomněl, že válku proti Ukrajině zahájil a dál vede stát, který je současně stálým členem Rady bezpečnosti OSN. „Činí tak zcela v rozporu s Chartou OSN a základními principy mezinárodního práva,“ uvedl Pavel. Ruská agrese podle něj působí ukrajinskému obyvatelstvu obrovské utrpení a civilisté i civilní infrastruktura zůstávají terčem útoků.
Prezident zároveň spojil ruskou agresi přímo s evropskou bezpečností. „Agresivita Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy,“ zdůraznil Pavel. Připomněl také nedávný ruský pokus o dronový útok na letiště Lipsko/Halle v Německu, přibližně 150 kilometrů od českých hranic. Dopady války podle něj nekončí v Evropě, protože zasáhly také potravinovou bezpečnost, zemědělskou výrobu, export a dodavatelské řetězce.
Číně pak Pavel přisoudil odpovědnost odpovídající jejímu světovému postavení. Peking má podle něj dostatek moci a vlivu, aby pomáhal předcházet konfliktům, snižovat napětí a ukončovat války. „To platí i pro využití jejího vlivu ve prospěch ukončení ruské agrese proti Ukrajině,“ uvedl prezident. Současně zdůraznil, že větší moc musí znamenat také větší odpovědnost, včetně zdrženlivosti při používání síly.
Pavel vedle tlaku na Rusko ponechal otevřenou také diplomacii. „Diplomacie je nejdůležitější nikoli mezi přáteli, ale mezi protivníky,“ řekl. OSN má podle něj smysl i ve chvíli, kdy je dohoda vzdálená, protože zůstává místem, kde lze politický dialog vůbec vést.
Lobkowicz vidí prezidenta, který nemusí křičet
Fotografie z New Yorku pro Lobkowicze nebyly pouhým doprovodem prezidentské cesty. Připomněl Pavla u řečnického pultu OSN, mezi státníky, v běžeckém oblečení i u památníku obětí 11. září. „Každá z těch fotografií ukazuje jinou stránku téže role,“ napsal Lobkowicz.
Prezidentská reprezentace podle něj nekončí projevem v jednacím sále. Zahrnuje také způsob jednání s lidmi, pohyb mezi spojenci a schopnost spojit důstojnost funkce s civilností. „Prezident republiky totiž nereprezentuje stát pouze tehdy, když stojí za řečnickým pultem. Reprezentuje jej i způsobem, jakým jedná s lidmi, jak se pohybuje mezi spojenci a jak dokáže spojit vážnost úřadu s normálností člověka,“ uvedl Lobkowicz.
Pavel podle něj v New Yorku nemusel vytvářet dojem, že zastupuje zemi s mocenskými možnostmi velkých států. „Petr Pavel v New Yorku nepředstavoval velmoc. Představoval Českou republiku,“ napsal Lobkowicz. Smysl české přítomnosti na podobných fórech proto vidí v něčem jiném než v politickém hluku.
Umělá inteligence nesmí ovládat člověka
Pavel věnoval podstatnou část projevu také rychlému rozvoji umělé inteligence. Schopnost států a mezinárodních institucí tuto technologii řídit podle něj zaostává za tempem jejího vývoje. AI může přinést značný užitek, současně však bez účinných ochranných mechanismů představuje riziko rozsáhlých škod.
Prezident stanovil hranici velmi jasně. „Člověk musí zůstat tím, kdo technologii ovládá, a nikoli tím, kdo technologii podléhá,“ uvedl Pavel. Technologie podle něj mají sloužit společenským cílům a žádný systém nesmí fungovat mimo lidskou odpovědnost. Stejně tak odmítl nekontrolované soupeření, v němž touha být první převáží nad bezpečností, dohledem a odpovědností.
Pavel připomněl projekt Manhattan jako historickou ukázku toho, jak rychle může technologický průlom změnit rozložení moci a jak obtížně politika dohání vědecký vývoj. Umělá inteligence představuje jinou technologii i jiný typ rizika, poučení však podle něj zůstává podobné. Pokud pravidla přijdou pozdě, následky mohou předběhnout možnost je účinně řešit.
Prezident proto požadoval společné standardy, veřejný dohled a jasnou odpovědnost. „Nevolíme mezi inovacemi a pravidly – ale mezi inovacemi řízenými pravidly a inovacemi řízenými logikou soupeření,“ uvedl Pavel.
Česko chce být tam, kde se rozhoduje
Lobkowicz Pavlovu cestu spojuje také s českou kandidaturou do Rady bezpečnosti. Prezident v New Yorku vedl diplomatická jednání a s předsedou Valného shromáždění OSN řešil mimo jiné reformu organizace a dopady umělé inteligence na lidská práva. Pro stát velikosti Česka je podle Lobkowicze podobná přítomnost součástí jeho skutečného politického vlivu.
Pavel před Valným shromážděním současně zdůraznil potřebu reformovat OSN tak, aby byla schopna reagovat na svět rostoucího geopolitického soupeření. Úspěch reformy podle něj nebude měřit počet nových struktur ani nový slovník, ale schopnost organizace přinášet výsledky, bránit mezinárodní právo a zajistit skutečnou váhu přijatých pravidel.
Českou kandidaturu prezident zasadil do tohoto pojetí aktivní odpovědnosti. Česko podle něj chce chránit civilní obyvatelstvo, prosazovat odpovědnost za porušování mezinárodního práva, podporovat lidská práva, demokracii a svobodné volby a současně usilovat o to, aby nové technologie společnost posilovaly.
Lobkowicz z toho nedělá příběh velmocenských ambicí. Česká republika podle něj může svou pozici stavět na něčem jiném: důvěryhodnosti, spojenectví a schopnosti být aktivně přítomna v institucích, kde vznikají rozhodnutí s dopadem i na menší státy.
Ne křikem
Pavlův projev skončil výzvou k širší mezinárodní spolupráci. Globální výzvy podle něj nemůže žádný stát zvládnout sám, ať jde o bezpečnost, nové technologie nebo klimatické změny. „Potřebujeme více dialogu, více spolupráce a více společného úsilí, a právě proto musíme zajistit funkční multilaterální spolupráci,“ uvedl prezident.
Lobkowicz našel pointu Pavlovy cesty mimo řečnický pult. Prezident přednášel před Valným shromážděním, jednal se zahraničními partnery, připomněl české oběti 11. září a současně se v New Yorku pohyboval bez potřeby dělat z každého kroku velké politické gesto.
„A možná právě proto je důležité, aby bylo Česko ve světě vidět, slyšet a brát vážně. Ne křikem. Přítomností, důvěryhodností a jasným slovem,“ shrnul Lobkowicz.
